Z polské vlády odchází ministr životního prostředí Kurtyka, který jednal o Turówu

ČTK ČTK
26. 10. 2021 15:51
V polské vládě končí ministr životního prostředí Michal Kurtyka, který byl jedním z polských představitelů, kteří s Českem vedli jednání ve sporu ohledně hnědouhelného dolu Turów. Informuje o tom internetový portál onet.pl.
Michal Kurtyka
Michal Kurtyka | Foto: Reuters

O tom, že se blíží konec Kurtykova působení v čele ministerstva životního prostředí, psal onet.pl už v létě. Důvodem jeho odchodu jsou podle něj chyby, které dovedly Polsko ke konfliktu s Českem kvůli prodloužení a rozšíření těžby uhlí v Turówě, ležícím v polsko-česko-německém trojmezí. Kurtyka uvedl, že z čela úřadu odchází z rodinných důvodů.

Soud EU v květnu předběžně nařídil pozastavit těžbu v dole Turów do rozhodnutí o stížnosti České republiky, která se na soud obrátila kvůli tomu, že provoz dolu mimo jiné ohrožuje zásoby pitné vody v obcích v Libereckém kraji. Polská vláda těžbu odmítá přerušit, protože by to podle ní negativně dopadlo na energetickou bezpečnost země. Nařízení Soudního dvora EU ignoruje, za což soud jí vyměřil pokutu. Varšava pokutu neplatí.

Kurtyka v roce 2018 předsedal světové konferenci o klimatu COP24, která se tehdy konala v Katovicích.

Ve vládě v úterý končí také ministr zemědělství Grzegorz Puda, podle tisku kvůli tomu, že si za něco přes rok v úřadu nedokázal vybudovat respekt u zemědělců. Ti ho kritizují za nízké výkupní ceny masa nebo za to, že vláda nenašla účinné prostředky v boji proti ptačí chřipce a africkému moru prasat.

Puda si nedokázal poradit ani s vlivným hnutím AgroUnia, které tvrdí, že bojuje o budoucnost polského venkova a o přežití polského zemědělství a potravinářství a organizuje protivládní protesty.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 57 minutami

Arménský prezident Armen Sarkisjan rezignoval, vadil mu nedostatek pravomocí

Arménský prezident Armen Sarkisjan dnes oznámil, že se vzdává své funkce. Podle agentury AFP vysvětlil, že jako hlava státu nemá možnost ovlivňovat důležité otázky země v "těžkých časech". Osmašedesátiletý Sarkisjan byl prezidentem od dubna 2018.

"Prezident země nemá potřebné nástroje k tomu, aby mohl mít vliv na nejdůležitější otázky státu a národa jak v domácí, tak zahraniční politice," uvedl Sarkisjan. "Je to zcela neemotivní rozhodnutí," ujistil a vyzval k ústavní reformě, která by jeho nástupci umožnila práci za lepších podmínek.

Předloni svedla Arménie boje se sousedním Ázerbájdžánem o Náhorní Karabach. Příměří dojednané v Moskvě znamenalo pro Arménii významné územní ztráty. V průběhu války prezident opakovaně kritizoval premiéra Nikola Pašinjana a poukazoval na to, že nebyl do jednání zahrnut.

Také v loňském roce se Sarkisjan dostával opakovaně s Pašinjanem do konfliktu. Rozdělovala je například otázka odvolání šéfa arménské armády.

Zdroj: ČTK
Další zprávy