reklama
 
 

Izrael míří na Měsíc. Z Floridy odstartovala jeho robotická sonda

22. 2. 2019 10:01
Izraelské lunární vozítko vyrazilo k Měsíci. Start rakety Falcon sledoval i premiér Netanjahu. | Video: Asociated Press, SpaceIL |  01:47
Z floridského mysu Canaveral ve čtvrtek v noci místního času (v pátek brzy ráno SEČ) úspěšně odstartovala raketa Falcon 9 společnosti SpaceX se třemi kosmickými aparáty, z nichž největší pozornost vyvolává izraelská robotická sonda Berešit, která po zhruba dvouměsíčním letu přistane na Měsíci. Pokud se výprava zdaří, stane se Izrael po Rusku, USA a Číně čtvrtou zemí, jejíž sonda úspěšně na Měsíci dosedla.

Berešit byl na palubě Falconu 9 z finančních důvodů sekundárním nákladem, hlavní úložná kapacita byla vyhrazena pro indonéský komunikační satelit PSN-6. Jako sekundární náklad byl na palubě spolu s izraelským aparátem také experimentální satelit amerického letectva.

První stupeň nosné rakety Falcon 9 po vyhoření a odpojení úspěšně přistál na prámu Of Course I Still Love You v Atlantickém oceánu, v budoucnu bude opět použit k dalšímu startu. Tento konkrétní stupeň využila SpaceX prozatím ke třem letům.

Sonda izraelské organizace SpaceIL, která má na měsíčním povrchu přistát v polovině dubna, má v průměru dva metry, je 1,5 metru vysoká a stojí na čtyřech nohou. Aparát, který má 600 kilogramů, bude zkoumat magnetické pole Měsíce a fotografovat jeho povrch.

"Jakmile přistane, bude přístroj zcela samostatný. Nejprve umístí na povrch Měsíce izraelskou vlajku a pak bude fotografovat povrch i sama sebe, bude také natáčet videa," řekl novinářům šéf SpaceIL Ido Anteby.

Tento izraelský projekt začal v roce 2011, kdy několik inženýrů založilo organizaci SpaceIL, aby se účastnila soutěže LunarX Prize. Tu vyhlásila společnost Google, která chtěla částkou 20 milionů dolarů odměnit toho, kdo jako první z účastníků soutěže dostane na Měsíc své robotické vozítko, přesune ho po trase aspoň 500 metrů a vyšle na Zemi záběry z jeho pohybu. Soutěž byla letos zrušena, protože to v daném termínu nikdo nestihl.

Organizace SpaceIL ale získala finance od různých sponzorů, včetně například izraelského miliardáře Morise Kahna či rodiny amerického magnáta Sheldona Adelsona, uvedl deník The Times of Israel. Celkem stál projekt asi 95 milionů dolarů (přes dvě miliardy korun).

Izraelská sonda sice není vybavena koly či pásy, které by jí umožnily volný pohyb po povrchu, přesun ale může provést pomocí skoku po krátkém zažehnutí motorů. Tento manévr je ale riskantní, protože hrozí převrácení Berešitu, takže je podle médií pravděpodobné, že SpaceIL nakonec skok neuskuteční.

Funkční zůstane Berešit po přistání zhruba dva až tři dny, poté sluneční záření doslova upeče přístrojové vybavení sondy. Aparát totiž není vybaven termální ochranou, takže i kdyby mu neuškodilo přehřátí, zničil by ho mráz během lunární noci.

Video: Japonská sonda z povrchu asteroidu Ryugu úspěšně odebrala vzorky

Japonská kosmická sonda Hajabusa 2 úspěšně odebrala vzorky z asteroidu Ryugu | Video: Associated Press

autor: ČTK | 22. 2. 2019 10:01

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama