reklama
 
 

Mimozemšťané by byli jako Kolumbus, varoval Hawking. Lidstvo posílal kvůli přežití na jiné planety

14. 3. 2018 9:00
Zemřel největší vědec světa. Jeho teorie výrazně přispěly k rozvoji lidského poznání | Video: Reuters |  01:24
Lidé musí zřídit základnu na Měsíci a během stovek let expandovat dál do vesmíru, tvrdil slavný fyzik Stephen Hawking.

Londýn - Lidstvo musí osídlit nové planety, aby přežilo. A setkání s mimozemskou civilizací nemusí být příjemné, dokonce může být zničující.

To jsou dvě teorie, k nimž se na přednáškách a veřejných vystoupeních v posledních letech svého života vracel fyzik Stephen Hawking, který v noci na středu zemřel ve věku 76 let.

V roce 2013 Hawking poskytl velký rozhovor španělskému deníku El País. V něm shrnul své názory na budoucnost lidské civilizace.

"Pokud nás mimozemšťané někdy navštíví, bude to podobné, jako když se Kolumbus objevil u břehů Ameriky. Pro její původní obyvatele to nedopadlo dobře," prohlásil například Hawking. "Tito mimozemšťané budou patrně kočovníci dobývající a kolonizující všechny planety ve svém dosahu," varoval britský vědec.

Lidé navíc podle něj nepřežijí, pokud sami neosídlí jiné planety. Země jim jednoho dne nebude stačit.

"Musíme jít dál do vesmíru. Změní to budoucnost lidstva a možná to rozhodne, zda lidstvo vůbec má nějakou budoucnost," uvedl Hawking už před sedmi lety.

A podobně hovořil i dříve. U příležitosti padesátého výročí založení americké Národní agentury pro letectví a kosmonautiku (NASA) v roce 2008 přímo vyzval lidstvo k expanzi do vesmíru a k osídlení jiných planet.

I v této přednášce přirovnal současnou situaci lidí ke světu za časů mořeplavce Kryštofa Kolumba ve druhé polovině patnáctého století.

"Tehdy hodně lidí říkalo, že je plýtváním času a penězi někam Kolumba posílat. Ale nakonec mělo objevení Nového světa velký vliv i na ten starý. Představte si, že bychom dnes neznali například McDonald's nebo KFC," zavtipkoval slavný fyzik.

Podle jeho názoru by měla být za několik desítek let vybudována základna na Měsíci a lidé by se pak měli vydat k novým planetám mimo naši sluneční soustavu v horizontu 200 až 500 let.

Na téma života ve vesmíru nejednou vtipkoval. "Primitivní forma života je dost rozšířená, inteligentní je vzácná. Někteří tvrdí, že ani na Zemi se ještě příliš nerozšířila," rozesmál přítomné na přednášce v USA.

Hawking také vtipkoval na svůj účet, když říkal, že jeho ochrnutí má pro něj i pozitivní stránky. "V jistém smyslu mi to pomohlo. Osvobodilo mě to od učení nebo sezení na nudných zasedáních a měl jsem více času myslet a zkoumat."

Nemoc zvaná amyotrofická laterální skleróza Hawkinga postihla v jednadvaceti letech. Lékaři čekali, že brzy zemře. Tento typ sklerózy se projevuje postupným rozkladem nervových buněk, které řídí pohyb svalů. Není na ni lék.

Podívejte se na ukázky z filmu Teorie všeho, který je o životě Stephena Hawkinga

Výjimečný a neuvěřitelný životní příběh Stephena Hawkinga ve filmu Teorie všeho | Video: CinemArt |  02:24

autor: Martin Novák | 14. 3. 2018 9:00

Související

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama