Z mé smrti viňte Ruskou federaci, napsala novinářka na Facebook a upálila se

ČTK ČTK
Aktualizováno 2. 10. 2020 21:01
V ruském Nižném Novgorodě se v pátek před regionální kanceláří ministerstva vnitra upálila novinářka Irina Slavinová. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na server, který Slavinová vedla. Šéfredaktorka serveru Koza.press ráno na Facebooku napsala: "Z mé smrti, prosím, viňte Ruskou federaci". O den dříve řekla, že její byt prohledaly bezpečnostní složky.
Ruský policista, ilustrační foto
Ruský policista, ilustrační foto | Foto: Reuters

Policie podle ní hledala brožury, letáky a účty spojené s opozičním hnutím Otevřené Rusko, které založil a financuje opozičník Michail Chodorkovskij.

"Vzali, co našli - všechny flešky, můj laptop, dceřin laptop, počítač, telefony - nejen můj, ale i manželův, několik poznámkových bloků, do kterých jsem si psala během tiskových konferencí. Zůstala jsem bez prostředků," řekla poté podle webu Koza.press. Ten je regionálním zpravodajským serverem, jenž se prezentuje tím, že přináší necenzurované zprávy z nižněnovgorodské oblasti.

Vyšetřovací výbor Ruské federace nejprve uvedl, že zahájil předběžné vyšetřování případu upálené ženy v Nižném Novgorodě. Jeho regionální pobočka podle agentury Reuters později prohlásila, že smrt Slavinové neměla nic společného s dřívějším prohledáním jejího bytu. Byla podle něj pouze svědkem v případě, kvůli kterému bezpečnostní složky prováděly prohlídky bytů ve čtvrtek.

Server BBC podotkl, že policie prohledala v Nižném Novgorodě celkem sedm bytů, zřejmě v souvislosti s Otevřeným Ruskem. Vypadá to podle něj, že prohlídky souvisejí s případem místního podnikatele, jenž ruským opozičním skupinám poskytoval prostory pro různá fóra a další aktivity. Podle Rádia Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL) ruské úřady považují Otevřené Rusko za takzvaně "nežádoucí" organizaci a opakovaně se zaměřují na její vedení.

Na smrt Slavinové už reagovali někteří zástupci ruské opozice, podle nichž byla už nějakou dobu pod tlakem úřadů. "V posledních letech ji místní bezpečnostní složky vystavovaly nekončícímu pronásledování kvůli jejím opozičním (aktivitám)," reagoval na svém Instagramu opoziční politik Dmitrij Gudkov. "Je to noční můra (…) Umřela na místě. Všechny ty případy, kdy se policie baví, show mužů v maskách - to není hra. Vláda opravdu ničí lidskou psychiku," napsal na Twitteru další opozičník Ilja Jašin.

 

Právě se děje

před 9 minutami

Evropská komise navrhla první regulaci umělé inteligence, omezí rozpoznávání obličejů

Evropská komise ve středu navrhla vůbec první pravidla využívání umělé inteligence, s jejichž pomocí by chtěla omezit škodlivé dopady například sledovacích či manipulativních technologií. Zásadně regulovat chce zejména možnosti rozpoznávání obličejů, které vzbuzují obavu u ochránců soukromí. Za porušování pravidel, jimiž by exekutiva Evropské unie chtěla zavést mezinárodní standardy v této dosud neregulované oblasti, mají hrozit vysoké pokuty.

Technologické firmy, které vidí v umělé inteligenci motor budoucího růstu, se k omezování stavějí spíše skepticky. I proto se očekává, že potřebné schválení pravidel členskými státy unie a Evropským parlamentem potrvá až několik let.

Navrhované nařízení zavádí několik kategorií systémů umělé inteligence podle jejich rizikovosti. Jako nepřijatelné označuje ty, které ohrožují životy, bezpečí či práva lidí. Zakázány proto mají být v EU například systémy umožňující vládám takzvané sociální hodnocení, které běžně používá ke sledování svých občanů například Peking. Zákaz se má týkat třeba i hraček s hlasovými asistenty, které navádí děti a mladé lidi k nebezpečnému chování.

Další skupinou jsou technologie s vysokým rizikem, které budou povoleny jen při splnění přísných požadavků. Mezi ně patří třeba software třídící uchazeče o práci či o bankovní půjčku, hodnotící zkoušky ve škole nebo ověřující spolehlivost důkazů u soudu. Řadí se sem také všechny systémy biometrické identifikace včetně rozpoznávání obličejů. Jejich obecné využívání bude zcela zakázáno a sáhnout k němu budou moci úřady jen ve výjimečných případech, například při pátrání po dětech či odhalování teroristických útoků.

Zdroj: ČTK
před 23 minutami

Senátní výbor nepodpořil novelu volebního zákona. Senátorům chybí korespondenční volba

Senátní ústavně právní výbor navzdory očekávání nepodpořil volební novelu, která má zavést nový způsob přepočtu hlasů na poslanecké mandáty. Důvodem byla snaha části senátorů začlenit do novely také korespondenční hlasování pro Čechy v cizině, což výbor názorově rozdělilo na dvě stejné poloviny. Spor o podobu novely tak bude muset vyřešit Senát jako celek v příštím týdnu.

Možnost volit poštou prosazuje horní komora dlouhodobě kvůli krajanům, kteří v rozlehlejších zemích musí kvůli výběru poslanců podniknout dlouho a nákladnou cestu na ambasády. Ve Sněmovně se ale zatím pro podporu takové změny nenašel dostatek hlasů. Platí to i pro aktuální novelu, která musí být přijata včas tak, aby se říjnové volby do Sněmovny mohly uskutečnit v plném rozsahu.

Zdroj: ČTK
před 25 minutami

ČEZ chce letos vybrat dodavatele paliva pro Temelín na dalších zhruba deset let

Energetická společnost ČEZ vybírá dodavatele paliva pro Jadernou elektrárnu Temelín na dalších zhruba deset let, jasno chce mít do konce letošního roku, uvedl mluvčí firmy Ladislav Kříž. Od roku 2010 palivo elektrárně dodává ruská společnost TVEL, předtím bylo používáno palivo americké firmy Westinghouse. Zájemce o současnou zakázku mluvčí nespecifikoval.

"Výběrové řízení se aktuálně uskutečňuje i přes komplikace ohledně pandemie covid-19 a nemožnost přímých jednání. Finální nabídky a ukončení předpokládáme do konce roku," řekl bez bližších podrobností Kříž. Ve druhé tuzemské elektrárně v Dukovanech má ČEZ do konce provozu nynějších bloků uzavřenou smlouvu s ruskou společností TVEL.

Vláda v pondělí oznámila, že Česko se v reakci na informace o podílu ruské tajné služby na explozích v muničním areálu ve Vrběticích za Zlínsku v roce 2014 rozhodlo nepřizvat ruskou společnost Rosatom do tendru na stavbu nového bloku v Jaderné elektrárně Dukovany. ČEZ reagoval, že rozhodnutí vlády rozumí. Firma připomněla, že bezpečnostní otázky řeší výsostně stát.

Zdroj: ČTK
Další zprávy