"Oficiálně jsem nízko postavená datová analytička, kterou dnes vyhodili kvůli špatně odvedené práci. Ve skutečnosti jsem ale za posledního dva a půl roku, které jsem strávila prací pro Facebook …, odhalila mnoho do očí bijících pokusů cizích vlád zneužít naši platformu a zmást své vlastní občany," napsala Sophie Zhangová v "dopise na rozloučenou", když loni z firmy odcházela. Společnost její interní příspěvek odstranila a nechala zablokovat i externí webovou stránku, kterou Zhangová se svými bývalými kolegy sdílela.
Přesto se vzkaz dostal na veřejnost a už loni v září ho publikoval server BuzzFeed. Text popisuje konkrétní příklady falešných účtu používaných autoritářskou vládou v Ázerbájdžánu nebo politickými stranami v Hondurasu, které na Facebooku vystupovaly se záměrem ovlivnit veřejné mínění. V Indii, Španělsku, Brazílii, Ekvádoru nebo na Ukrajině se údajně jednalo o koordinované kampaně s cílem zdiskreditovat politické soupeře nebo výsledky.
Takové chování je podle oficiálních vyjádření Facebooku nepřípustné a šéf firmy Mark Zuckerberg se veřejně zavázal proti němu bojovat během slyšení před americkým Kongresem v roce 2018.
Britský deník The Guardian nyní informace zveřejněné Sophií Zhangovou ověřil pomocí interních dokumentů firmy - a jsou autentické. "Facebook opakovaně dovolil světovým vůdcům a politikům využívat platformu k oklamání veřejnosti nebo šikanování oponentů, ačkoliv mu byly předloženy důkazy," píše list. K tomuto závěru došel na základě prověření 30 případů z 25 různých států světa.
Jedním z nich byl latinskoamerický Honduras. Administrativa prezidenta Juana Orlando Hernándeze provozovala falešné facebookové stránky, ze kterých ve stovkách tisíc případů "lajkovala" obsah na jeho profilu a vytvářela tím dojem, že obyvatelé jeho činy schvalují. Hernándezovo vítězství ve volbách roku 2017 je přitom hodnoceno jako potenciálně zmanipulované.
V Ázerbájdžánu zase strana YAP, které šéfuje tamní autoritářský prezident Ilham Alijev, využívala Facebook ke zveřejňování údajně milionů útočných komentářů na stránkách nezávislých médií a opozičních politiků.
Oba případy připomínají počínání ruské Agentury pro výzkum internetu, která před americkými prezidentskými volbami v roce 2016 zakládala profily za účelem ovlivnění rozhodování hlasujících. Pro podobné praktiky se vžil název 'koordinované neautentické chování'.
Zakročil až po roce
Jenže jak vyplývá ze zjištění deníku The Guardian, reakce Facebooku na podobné případy se zásadně liší, i když se jedná o přečiny se srovnatelnou závažností. Trvalo rok, než Facebook zakročil v Hondurasu. V Ázerbájdžánu dokonce 14 měsíců. Podobně pomalu postupoval v řadě dalších latinskoamerických států, na Filipínách nebo v Afghánistánu. Albánií, Tuniskem nebo Mongolskem se nakonec rozhodl nezabývat, zatímco naopak v případě Polska, Tchaj-wanu, Ukrajiny nebo Spojených států reakce následovala řádově s odstupem dní.
"Facebook umožnil zásadní zneužívání … v chudých, malých a nezápadních zemích a upřednostňoval (případy), které přitahují pozornost médií nebo se týkají Spojených států a dalších bohatých zemí," uvádí list.
Zhangová, která měla jako datová analytička na starosti právě potírání podobného chování, uvádí, že klíčem k upřednostňování jednotlivých případů bylo jednoznačně to, jakou škodu na reputaci by Facebooku způsobila nečinnost. Když hrozilo, že by se o věc začali zajímat novináři, důležitost vzrostla.
Dalším kritériem mělo být to, jestli pachatelem je stát, se kterým Washington nemá dobré vztahy, tedy například Rusko nebo Írán. Dokazuje to konverzace, kterou Zhangová vedla se svými nadřízenými v době, kdy pro americkou firmu pracovala, a kterou nyní získal britský deník.
Spíš promo aktivita
Firma to odmítá. "Zásadně nesouhlasíme s popisem našich priorit a snah odstranit zneužívání z naší platformy, jak o ní hovoří paní Zhangová," uvedla mluvčí Facebooku Liz Bourgeoisová. "Agresivně bojujeme proti zneužívání po celém světě a máme specializované týmy, které se tím zabývají. Odstranili jsme více než sto sítí koordinovaného neautentického chování … i v Latinské Americe, na Blízkém východě, v severní Africe, ve východní a jihovýchodní Asii," dodala.
Jak ale upozorňuje Petra Mlejnková, expertka na dezinformace a vedoucí katedry politologie brněnské Masarykovy univerzity, firma sice označuje podobné zásahy za svou prioritu, ale v praxi to často vypadá jinak. "Za řešení problematiky fake news a dezinformací často odpovídají jednotlivci. Takže třeba v případě Česka je to spíš taková promo aktivita," míní.
"Vím, že mám na rukou krev," napsala Zhangová loni do rozlučkového dopisu. Podle svých slov odmítla od společnosti odstupné ve výši bezmála 1,4 milionu korun, které by ji zavázalo k mlčenlivosti i před kolegy. Trápila ji hlavně míra zodpovědnosti, kterou nesla.
"Facebook byl nečinný při tvrdých zákrocích autoritářů," uvedla už dříve ve vztahu k ázerbájdžánskému případu, který ji podle jejích slov zasáhl nejvíce. V zemi dochází k systematickému porušování lidských a občanských práv, věznění politických oponentů a novinářů, jsou známé i případy mučení, uvádí nezisková organizace Human Rights Watch. "Tohle neměla být moje práce," dodává Zhangová.
Podle Mlejnkové hrozí riziko manipulace prostřednictvím sociálních sítí v souvislosti s jakýmkoliv zásadnějším politickém tématem. Nejde jen o Facebook. Sílí proto hlasy, aby se prostředí sociálních sítí regulovalo.
"Jednotlivé vlády se snaží společnosti typu Facebook dohnat k odpovědnosti, což se zatím zdá jako nepříliš funkční. Německo je například zavazuje, aby do 24 hodin od nahlášení nevhodného obsahu tento prověřily a případně odstranily. Je to lepší než nic, ale nenutí to k preventivnímu jednání," míní expertka. Další cestou by mohlo být i využití nástrojů umělé inteligence, které by uměly škodlivý obsah účinně vyhledávat a rozpoznávat.
