Z Aleppa odjely poslední konvoje s rebely i civilisty. Po čtyřech letech je celé pod kontrolou vlády

ČTK ČTK
Aktualizováno 22. 12. 2016 23:24
Syrské město Aleppo je po čtyřech letech znovu celé pod kontrolou vlády. Ve čtvrtek z obléhané oblasti odjely poslední konvoje s rebely a civilisty. Jde o největší vítězství syrské armády nad povstalci od začátku války v roce 2011. Právě východ města byl poslední významnou baštou odpůrců syrského režimu. K dobytí Aleppa pomohla syrskému režimu ruská armáda, která je v Sýrii od loňského září.
Autobusy vyvážející civilisty a rebely ze syrského Aleppa.
Autobusy vyvážející civilisty a rebely ze syrského Aleppa. | Foto: Reuters

Damašek – Druhé největší syrské město Aleppo je opět celé pod kontrolou vlády, oznámila ve čtvrtek syrská armáda. Byla tak ukončena čtyři roky trvající nadvláda povstalců nad některými částmi města. Z obléhaných oblastí ve čtvrtek odjely poslední konvoje s rebely i civilisty. Jde o největší vítězství syrské armády nad povstalci od začátku války v roce 2011, poznamenala agentura AFP.

Východní Aleppo bylo poslední významnou baštou odpůrců syrského režimu. Povstalci východní část města obsadili v roce 2012. I Mezinárodní výbor Červeného kříže (MVČK) večer potvrdil, že evakuace z města skončila. Podle zdrojů OSN v noci a brzy ráno z poslední povstalecké enklávy odjelo na 300 soukromých automobilů. Večer pak oblast opustily poslední vozy s rebely a civilisty.

Armáda ve svém prohlášení odvysílaném v syrské televizi oznámila, že v Aleppu znovuobnovila "bezpečnost". "Díky krvi našich mučedníků a obětem z řad našich statečných ozbrojených složek a jejich spojenců... může velení armády oznámit návrat bezpečnosti do Aleppa, které se zbavilo terorismu a teroristů," uvedla armáda.

Podle mluvčí MVČK Kristy Armstrongové bylo z města za týden evakuováno kolem 34 000 lidí. "Všichni civilisté, kteří chtěli opustit město, byli evakuováni, stejně jako zranění a bojovníci," uvedla ve večerním prohlášení. Východní Aleppo bylo poslední významnou baštou odpůrců syrského režimu, povstalci východní část města obsadili v roce 2012. Nyní byli stejně jako evakuovaní civilisté odváženi hlavně do oblastí, které jsou v rukou opozice a také radikálních skupin.

Zástupci opozičních skupin označili definitivní ovládnutí Aleppa armádou za velkou územní ztrátu, k níž přispěla ochota režimu zabíjet vlastní obyvatele. "Ať svět vidí, jak (prezident) Bašár Asad zabíjel a vyháněl lidi z domovů a zničil Aleppo," uvedl opoziční aktivista Ahmed Chátib na Twitteru.

Jeden z předních členů radikální skupiny Ahrár aš-Šám podle AFP zase uvedl, že "Aleppo je nyní okupováno Ruskem a Íránem." Právě tyto dvě země podporují svými vojenskými silami Asadovo tažení.

Zmocněnec OSN pro Sýrii Staffan de Mistura ve čtvrtek uvedl, že je třeba vyhnout se v Sýrii dalším těžkým bitvám, jako byla ta o Aleppo. Hrozí to podle něj v Idlibu. Mnoho bojovníků i civilistů odchází právě do Idlibu, "který se může stát příštím Aleppem," řekl de Mistura. "Teď je čas obnovit politický proces a využít obnovené jednoty v Radě bezpečnosti," řekl také. Rada tento týden odhlasovala rezoluci povolující vyslat další pozorovatele OSN k monitorování evakuace Aleppa.

Rusko chce svolat mírové rozhovory o Sýrii do Kazachstánu. De Mistura v tom nevidí problém a řekl, že nejde "o soutěž, ale o doplnění a podporu přípravy dalšího kola jednání, které OSN připravuje na 8. únor". OSN v minulosti uspořádala několik kol rozhovorů o Sýrii, ale dohoda na nich uzavřena nebyla.

K dobytí Aleppa pomohla syrskému režimu ruská armáda, která je v Sýrii od loňského září. Ruský ministr obrany Sergej Šojgu ve čtvrtek řekl, že při ruském bombardování bylo v Sýrii "zlikvidováno" 35 tisíc bojovníků. "Od zahájení aktivit ruské letectvo podniklo 17 800 operací, zasáhlo v 71 000 případech infrastrukturu teroristů, zlikvidovalo 725 výcvikových táborů, 405 výroben výbušnin, 1500 kusů vojenského zařízení, 35 tisíc bojovníků a mezi nimi 204 velitelů," řekl Šojgu.

 

Právě se děje

před 40 minutami

Pomoc Červeného kříže Sýrii soustředí na obnovu pomocí osiva a ovcí

Humanitární pomoc Sýrii se začíná soustředit na menší projekty, jejichž cílem je pomoci obyvatelům válkou zdevastované země pěstovat zemědělské plodiny, chovat ovce a najít si způsob obživy. Podle agentury Reuters to dnes řekl šéf Mezinárodní federace společností Červeného kříže a Červeného půlměsíce (IFRC) Jagan Chapagain.

Přímá humanitární pomoc Sýrii v podobě léků a potravin bude podle Chapagaina pokračovat. Doplnil, že je nutné přejít také k zajišťování nepřímé pomoci. "Chceme začít přecházet na podporu obživy," řekl v rozhovoru v Ženevě po návratu ze syrských měst Homs a Dúmá, jež byla povstaleckými baštami, ale dobyla je zpět vojska loajální k vládě prezidenta Bašára Asada.

Syrská občanská válka, kterou zažehlo potlačení prodemokratických demonstrací v roce 2011, si vyžádala statisíce obětí na životech a přiměla 11 milionů lidí, tedy zhruba polovinu populace, opustit domovy. Největší výzvou pro prezidenta Asada, kterému se podařilo obnovit kontrolu nad zhruba 70 procenty syrského území, je zdevastovaná ekonomika.

Někteří západní dárci ale nejsou ochotni financovat obnovu syrského území kontrolovaného Asadem. Ten minulý měsíc zvítězil ve volbách a získal čtvrtý mandát. Podle Západu však volby poznamenaly podvody.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Rusko odstoupí od dohody o otevřeném nebi v polovině prosince

Rusko odstoupí od dohody o otevřeném nebi 18. prosince, oznámilo podle agentury TASS ruské ministerstvo zahraničí. Záměr opustit skupinu tří desítek zemí, které si umožňují provádět vzájemné kontrolní přelety, v květnu schválil ruský parlament a tento měsíc příslušný zákon podepsal prezident Vladimir Putin.

Dohoda o otevřeném nebi, jejímž signatářem je i Česká republika a Slovensko, platí od roku 2002 a jejím původním cílem bylo posílit důvěru mezi Ruskem a západními státy. Loni od dohody odstoupily Spojené státy, což tehdejší americký prezident Donald Trump zdůvodnil porušováním závazků ze strany Ruska. Moskva obvinění odmítla s tím, že její omezování letů nad ruským územím dohoda připouští a že USA zavedly ještě přísnější omezení pro kontrolní lety nad Aljaškou.

Moskva doufala, že nový americký prezident Joe Biden, který dříve odstoupení USA kritizoval, k dohodě opět přistoupí. Minulý měsíc ale Washington oznámil, že se k dohodě o otevřeném nebi vrátit nehodlá. Rusko reagovalo rozhořčeně a náměstek ministra zahraničí Sergej Rjabkov to tehdy označil za "další politickou chybu" USA a "novou ránu systému evropské bezpečnosti". Rjabkov též popřel, že by Rusko dohodu porušovalo.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

K dohodě ohledně dolu Turów zatím nedošlo, jednání budou pokračovat příští týden

Expertní týmy České republiky a Polska zatím nedospěly k dohodě o hnědouhelném dole Turów poblíž českých hranic. Jednání o mezivládní smlouvě, která má obsahovat české podmínky pro případné zpětvzetí žaloby u Soudního dvora EU, budou pokračovat příští týden. V tiskové zprávě to po dvoudenním jednání uvedlo ministerstvo životního prostředí.

"Polští političtí představitelé ve čtvrtek nepochybně deklarovali snahu se mimosoudně dohodnout, stejně tak jako česká strana deklarovala, že nechce zavírat důl Turów nebo Polsku diktovat jeho energetický mix. Diskutujeme již konkrétní návrh dohody a podmínek a v jednáních budeme pokračovat i příští týden," uvedl náměstek ministra životního prostředí Vladislav Smrž.

V pátek odpoledne se bilaterálně znovu sešli ministři obou zemí - Richard Brabec (ANO) a Michal Kurtyka. "Jednání jsou velmi náročná, ale opět jsme si s ministrem Kurtykou potvrdili, že naším cílem je dohoda," řekl Brabec

Zdroj: ČTK
Další zprávy