Washington - Vláda Spojených států je znovu v pohotovosti kvůli serveru WikiLeaks. Díky němu by mohly na veřejnost proniknout citlivé diplomatické dokumenty, proslulý internetový server se je chystá zveřejnit během následujících dnů.
Americká administrativa se již začala připravovat na nejhorší možnou variantu, a varovala proto zahraniční partnery a členy Kongresu.
Zveřejnění diplomatické korespondence může poškodit vztahy USA po celém světě.
"Takový únik informací by poškodil Spojené státy a jejich zájmy," prohlásil mluvčí ministerstva zahraničí Philip Crowley.
Novinářské manévry
Ve střehu jsou také novináři. Pokud se potvrdí útržkovité zprávy, že ke zveřejnění dokumentů skutečně dojde a že se bude jednat o sedmkrát víc materiálů, než server WikiLeaks publikoval k válce v Iráku, budou muset redakce světových médií prostudovat až ke třem milionům dokumentů.
Tři velké redakce se již podle Süddeutsche Zeitung domluvily na spolupráci. Americké New York Times, britský Guardian a německý Spiegel se o analýzu dokumentů chtějí podělit.
Americké ministerstvo zahraničí mezitím přemýšlí, co by zveřejněné dokumenty mohly obsahovat. Neuctivé nebo kritické komentáře na adresu spřátelených zahraničních politiků? Nebo jen nezáživné záznamy z jednání amerických diplomatů?
Třese se i Pentagon
Veřejnost by se také podle spekulací mohla dozvědět, jaké metody používala americká vláda, když přesvědčovala jednotlivé státy, aby přijaly zajatce z Guantanáma. Ostražitý je i Pentagon. Informace o taktice amerických ozbrojených sil by rovněž mohly být mezi zveřejněnými dokumenty.
Agentura Reuters informovala, že v dokumentech by mohly být důkazy o korupčním jednání konkrétních zástupců jednotlivých států. Některé z těchto důkazů by se mohly týkat Evropy, jiné střední Asie.
"Přáli bychom si pochopitelně, aby se to nestalo, ale jsme připraveni na opak," dodal Crowley.
Portál WikiLeaks na sebe nejvýrazněji upozornil letos v červenci a v říjnu, když zveřejnil komunikaci polních velitelů z afghánské války a dokumentaci o spojeneckých operacích v Iráku. Šlo o zhruba 400 000 dokumentů. Z jejich úniku zatím nebyl nikdo obviněn.
