WHO zvyšuje stupeň rizika: Šíření viru se nedá zabránit

Roman Gazdík
28. 4. 2009 16:41
Virus přichází z Mexika, největším nebezpečím je ale přelidněná Asie
Asijští virologové se nyní snaží o mexickém viru zjistit co nejvíce
Asijští virologové se nyní snaží o mexickém viru zjistit co nejvíce | Foto: Reuters

Hongkong/Londýn - Světová zdravotnická organizace se v pondělí večer rozhodla zvýšit stupeň varování před pandemií prasečí chřipky z dosavadního třetího na čtvrtý stupeň ze šesti možných.

Důvodem je rychlé šíření nového typu nemoci mezi lidmi. Zástupce generálního šéfa WHO Keidži Fukuda podle BBC řekl, že šíření samotnému se už nedá zbránit. Státy by se podle něho měly nyní soustředit na to, jak zajistit zdroje nákazy a vypořádat se s léčením a následky nemoci mezi populací.

"Stupeň 4 znamená, že potenciální pandemický virus ukazuje na zvýšený výskyt přenosu z člověka na člověka. Naznačuje výrazný nárůst hrozby globální epidemie, ale neznamená to ještě, že je nevyhnutelná," vysvětluje Fukuda. Zároveň ale dodal, že jejich odborníci nedoporučili uzavřít hranice nebo omezit cestování.

Obětí přibývá

Mezitím Mexiko zvýšilo odhad úmrtí, za kterými nemoc stojí, na 152. Laboratorně je nicméně stále potvrzeno "jen" 20 úmrtí.

Stupnice varování před pandemií - pro detaily rozklikněte
Stupnice varování před pandemií - pro detaily rozklikněte | Foto: Reuters

Mluvčí WHO Gregory Hartl ještě během mimořádního jednání oznámil, že už začala práce na vývoji očkovací látky proti prasečí chřipce. První vakcíny by mohly být hotové za čtyři až šest měsíců.

Navzdory tomu, že podle WHO se nákaza nešíří konzumací vepřového masa, některé země už zakázaly dovoz vepřového.

Fáze pět znamená, že se potvrdí přenos nemoci z člověka na člověka nejméně ve dvou zemích. Nejvyšší, šestý stupeň, se vyhlašuje, pokud se nemoc rozšíří v zemi jiného regionu, než se objevila. 

Potvrzené případy prasečí chřipky zatím hlásí Mexiko, Kanada, Spojené státy, Španělsko, Británie a nejnověji také Izrael. Tamní ministerstvo zdravotnictví dnes potvrdilo, že testy odhalily přítomnost nebezpečného viru u obou mužů, kteří byli po návratu z Mexika v karanténě. 

Nejrizikovější oblast

Nejvíce náchylnou oblastí je však jako v případě minulých pandemií Asie.

Ta jimi byla decimována v letech 1918 až 1920, 1956 až 1958 a 1968 až 1969 a podle těch nejstřízlivějších odhadů si tu celkem vyžádaly přes dvacet milionů obětí.

Právě zde také propukly ptačí chřipka kmene H5N1 - která od roku 1997 způsobila smrt více než 250 lidí - a také takzvaný Těžký akutní respirační syndrom (SARS) zodpovědný za téměř 800 úmrtí.

Podle odborníků lze sice díky posledním dvěma zmíněným nemocem pozorovat jisté zlepšení v přípravě zdejších zemí na případnou pandemii; stále se však jedná o tu nejrizikovější oblast světa, ze které se pak může virus rychle rozšířit dál.

Velká hustota zalidnění, špatná infrastruktura

„Když se to dostane do míst, jako je Čína, mezi lidmi se to bude přenášet velmi snadno," řekl agentuře Reuters profesor hongkongské univerzity Kuan I, jenž byl jedním z těch, kteří v roce 2003 pomohli vysledovat původ SARS.

Problémem zemí, jako je Čína, Indie nebo Vietnam, je velká hustota zalidnění a nedostatečná zdravotní infrastruktura. I v Mexiku je centrem epidemie hlavní město, které je jednou z největších megapolí světa.

Dalším problémem jsou pro Asii země jako Barma, Laos nebo Kambodža, kde je systém veřejného zdravotnictví zcela nedostačující a epidemie se může rychle rozšířit, aniž by si toho někdo všiml.

„Se SARS a H5N1 zde byly silné podněty k tomu, aby se připravenost v mnoha asijských zemích vylepšila, ale jsou zde mezi nimi stále velké rozdíly," řekl Reuters profesor virologie na univerzitě v Hongkongu Malik Peiris.

Z člověka na člověka

Na rozdíl od ptačí chřipky kmene H5N1, jejíž pandemie se vědci obávají již několik let, se nynější prasečí chřipka kmene H1N1 prokazatelně přenáší z člověka na člověka, takže je šíření viru mnohem rychlejší.

Foto: Reuters

Během několika dní tak zachvátila obyvatele zemí na dvou kontinentech a v dalších státech na různých místech světa se potenciální nakažení testují. Chřipka se navíc šíří ještě dříve, než se objeví samy příznaky, které jsou nadto od  běžných chřipek i jiných nemocí respiračního systému k nerozeznání: kašel, bolest v prsou a ve svalech, horečka a únava.

Teprve podrobné laboratorní testy pak potvrdí, zda má v sobě pacient skutečně nově zmutovaný virus vzniklý zkombinováním lidské, prasečí a ptačí genetické informace.

„Myslím, že šíření z člověka na člověka není možné rychle zarazit… jsou zde již případy v téměř každém regionu. Vše se mění od minuty k minutě," říká hongkongský profesor.

 

Právě se děje

Další zprávy