"Gratulujeme čínské vládě k výjimečným krokům, které podnikla k zastavení šíření koronaviru. V mnoha ohledech Čína udává nová pravidla pro zásah proti vypuknutí nákazy," cituje server Business Insider jedno z veřejných prohlášení, která měl na konci ledna předseda WHO Tedros Ghebreyesus.
Uzavřená jednání však vypadala odlišně. "Stále máme minimum informací," říkala v té samé době například epidemioložka Maria Van Kerkhoveová. "Není jich dost na to, abychom mohli připravit pořádný plán," tvrdí na jedné z nahrávek, které v minulých dnech získala agentura AP.
Xi Jinping says China has provided information to the WHO “in a most timely fashion.”
— Jonathan Cheng (@JChengWSJ) June 2, 2020
AP, citing internal WHO meeting minutes from early January: “We’re going on very minimal information." "They’re giving it to us 15 minutes before it appears on CCTV."https://t.co/7nKZ7S8x84
"Jsme ve stadiu, kdy nám sice poskytují informace, ale čtvrt hodiny předtím, než je odvysílá CCTV," komentoval situaci na jiné schůzce vysoce postavený představitel WHO v Číně Gauden Galea, který přitom odkazoval na čínskou státní televizi.
Čína v době, kdy se začal šířit nový typ koronaviru, čekala i několik týdnů, než své informace předala Světové zdravotnické organizaci. Například gen koronaviru měla dekódovaný už 2. ledna, organizaci jej ale poskytla o více než týden později. Tyto informace jsou přitom důležité pro vývoj vakcín nebo testů na přítomnost viru.
Asijská země také nejméně dva týdny zatajovala data o nakažených pacientech. Díky nim by se svět dříve dozvěděl, že virus je přenosný i z člověka na člověka, a tak by se na hrozbu lépe připravil.
Podle agentury AP šlo o klíčové informace, díky kterým by se šíření dramaticky snížilo.
Historie se opakuje
Stejný problém jako při současné epidemii měla WHO s Čínou i při šíření nemoci SARS na přelomu let 2002 a 2003. Tehdy Čína informovala organizaci tři měsíce po začátku šíření viru, kdy už měla sto mrtvých. Nakonec na SARS celosvětově zemřelo přes osm tisíc lidí.
"Jde o naprosto stejný scénář. Neustále se snažíme získat od Číny zprávy o tom, co se děje. WHO z toho naposledy stěží vyvázla," říkal na jednom lednovém jednání koordinátor krizové pomoci Michael Ryan. "V Kongu ani jinde na světě by se to nestalo," dodal s odkazem na šíření eboly před dvěma lety.
"Musíme vidět data … To je v tuto chvíli jednoznačně nejdůležitější," říkal v době, kdy Čína stále tvrdila, že virus není přenosný z člověka na člověka, a hlásila pouze pár desítek případů nákazy.
Proč WHO na Čínu nezatlačila?
WHO přitom Čínu veřejně obhajovala a chválila práci, kterou tamní vědci odvedli. Proč to dělala, není jasné.
Agentura AP na základě nahrávek spekuluje, že se organizace mohla bát i o to málo informací, které obdržela. Kdyby se vyjádřila o Číně negativně, nezískala by vůbec nic. Například profesor Adam Kamradt-Scott se domnívá, že Čína by zástupce WHO ze země vyhostila.
Na druhou stranu veřejná podpora Číny podle něj poškodila věrohodnost zdravotnické organizace. "Vedlo to k mnoha otázkám o vztahu Číny a WHO. Jde o varovný příběh," myslí si Kamradt-Scott.
"Je zřejmé, že jsme mohli zachránit mnoho životů a vyhnout se mnoha, mnoha úmrtím, kdyby Čína a WHO jednaly rychleji," dodává profesor Ali Mokdad z Washingtonské univerzity.
Mezinárodní úmluvy zavazují země k tomu, že musí nahlásit WHO potenciální hrozby pro lidské zdraví. Organizaci ale nedávají žádné páky k tomu, aby si mohla vynutit dodržování pravidel. WHO zároveň nemá pravomoc pustit se do vlastního vyšetřování, pokud nějaká země informace neposkytne.
Pročínská WHO
Varování, že je virus přenosný z člověka na člověka, se ale nakonec ke Světové zdravotnické organizaci dostalo dříve, už 31. prosince. Upozornil ji na to Tchaj-wan. Ten však není členem organizace, protože Čína považuje ostrovní stát za své území, a proto mu blokuje účast v mezinárodních organizacích. WHO proto na varování Tchaj-wanu nereagovala.
Tchaj-wan přitom díky této informaci okamžitě spustil testování turistů, kteří na ostrov přicestovali z Wu-chanu, čínského města, kde se virus poprvé objevil. Následně uzavřel hranice a nařídil dvoutýdenní karanténu všem, kteří se do domovské země vraceli.
Koronavirem se na Tchaj-wanu nakazilo jen 400 lidí, z nichž sedm zemřelo.
O pročínském směřování WHO hovořil v minulosti i americký prezident Donald Trump a ukončil spolupráci mezi USA a organizací. Spojené státy přitom loni pokryly zhruba pětinu jejího rozpočtu. V reakci na to Čína oznámila, že v následujících dvou letech věnuje WHO na boj s koronavirem dvě miliardy dolarů (v přepočtu 47 miliard korun).
