Ve středověké Anglii se báli "zombies". Rozřezávali těla mrtvých, aby se nevrátili ze záhrobí

Hana Vařáková Hana Vařáková
6. 4. 2017 20:33
Strach z nemrtvých nepochází z hororových filmů, znali ho už lidé ve středověké Anglii. Tvrdí to archeologové, kteří zanalyzovali lidské kosti vykopané v hrabství Yorkshire. Kostry byly bez hlav, rozřezané a ohořelé. Podle vědců nešlo o masakr způsobený nájezdníky, ani o známky kanibalismu. Řezy na kostech podle nich dokazují strach lidí, že se mrtví vrátí ze záhrobí.
Pozůstatky středověké vesnice Wharram Percy.
Pozůstatky středověké vesnice Wharram Percy. | Foto: Profimedia.cz

Londýn - Před pěti desítkami let britští archeologové vykopali v hrabství Yorkshire několik lidských koster z dob středověku. Kosti byly podivně rozřezané a popálené.

Šlo o kanibalismus? Nebo vesnici vypálili nájezdníci?

Vědci z Univerzity v Southamptonu a z organizace Historic England nyní kosti znovu zanalyzovali. A došli k překvapivému závěru.

Zjistili, že někteří lidé se ve středověku báli návratu zemřelých ze záhrobí. Snažili se tomu zabránit, a proto lidská těla rozřezávali nebo pálili.

Může tak jít o vůbec první vědecký důkaz v Anglii, že "strach z nemrtvých" existoval už před stovkami let.

Popáleniny a neobvyklé řezy

Vědci zkoumali ostatky nejméně 11 lidí ve věku od dvou do 50 let. Žili někdy mezi 11. až 14. stoletím v oblasti vesnice Wharram Percy na severu Anglie, která je jednou z nejzachovalejších středověkých vesnic v zemi.

Kosti byly popáleny, na hrudi a lebkách archeologové našli neobvyklé řezy. Hlavy byly setnuté brzy po smrti - dokud byly kosti ještě měkké.

Vědci v tomto případě vyloučili, že by šlo o kanibalismus v dobách hladomoru. V takovém případě by byly stopy po řezech v kloubech, a ne seskupené kolem hlavy. Podobně odmítli teorii o případném masakru od nájezdníků.

Nejvěrohodnější podle archeologů je, že došlo k úmyslnému zmrzačení po smrti. A to se záměrem zabránit mrtvým, aby se vrátili ze záhrobí, šířili nemoci a ohrožovali živé.

"Představa, že kosti z Wharram Percy jsou pozůstatky těl, která byla spálena a rozřezána, aby mrtví nemohli vystoupit z hrobů, je nejpřesvědčivější. Pokud máme pravdu, pak jde o první archeologický důkaz," okomentoval objev odborník na kostry Simon Mays, kterého citoval britský list The Guardian.

Podle Mayse to ukazuje temnou stránku středověké víry.

Analýza až po desítkách let

Archeologové zkoumali 137 kostí, které našli ve vesnici. Své závěry publikovali v odborném časopisu Journal of Archaeological Science.

Kosti objevili už jejich předchůdci v 60. letech, když hledali ve Wharram Percy základy domu. Byly pohřbené ve třech překrývajících se jámách, a to mimo hřbitov.

Nikdo je však dosud podrobně nezkoumal.

Při nálezu se navíc archeologové domnívali, že kosti jsou pravděpodobně starší než vesnice a že patřily raně románským osadníkům, jejichž ostatky vesničané znovu pohřbili. Anebo že šlo o přivandrovalce.

To ale nyní vědci vyvrátili, když zanalyzovali izotopy stroncia v nalezených zubech.

"Souvislost mezi izotopy v zubech a geologickou strukturou ve Wharram Percy naznačuje, že tito lidé vyrůstali blízko místa, kde byli pohřbeni. Pravděpodobně ve vesnici," vysvětluje profesor Alistair Pike z Univerzity v Southamptonu.

"To nás překvapilo. Původně jsme si mysleli, že vzhledem ke způsobu zacházení s těly pocházeli tito lidé odjinud," dodal.

Upír z Hrádku nad Nisou

Obava z návratu "živých mrtvých" se netýká jen středověké Anglie. S podobnými kosterními nálezy se můžeme setkat také v českých zemích.

Jedním ze známých příkladů je kostra nalezená v roce 2010 v Hrádku nad Nisou. Archeologové ji objevili pouhých 20 centimetrů pod povrchem nedaleko hřbitovní zdi. Tělo bylo pohřbené obličejem k zemi a v ruce mělo čtyři pražské groše ze 14. století.

Vědci tehdy kostru celý rok důkladně zkoumali a zjistili, že šlo o muže, který zemřel ve věku 45 až 55 let. Jeho předkové pocházeli z území dnešní Albánie nebo Řecka. Byl neobvykle vysoký, trpěl artrózou a zřejmě kulhal.

Podle jedné z teorií mohlo jít o člověka, kterého lidé tehdy považovali za upíra. V poloze na břiše ho pochovali proto, aby nemohl vstát z hrobu.

Video:
 

Právě se děje

před 1 hodinou

Ajax překonal rekord nizozemské ligy, Venlu nastřílel 13 gólů

Fotbalisté Ajaxu deklasovali 13:0 Venlo a zaznamenali nejvyšší výhru v historii nizozemské ligy. Útočník Lassina Traoré přispěl k debaklu pěti góly a třemi asistencemi. Pět gólů v jednom utkání dal v dresu slavného amsterodamského celku naposledy před 35 lety legendární Marco van Basten.

Ajax překonal svou nejvyšší výhru ze sezony 1971/72, kdy porazil 12:1 Arnhem. Také střelecký rekord v utkání na soupeřově hřišti byl dosud v držení úřadujícího nizozemského šampiona, který před třemi lety vyhrál na půdě Bredy 8:0.

Favorit ovládl první poločas ve Venlu 4:0, po změně stran navíc dostal červenou kartu domácí Christiaan Kum a Ajax spustil ve zbytku utkání kanonádu. Míč držel 76 procent hracího času a prostor mezi tyčemi trefil třiadvacetkrát. Soupeř naproti tomu ani jednou.

Výjimečný výkon devatenáctiletého útočníka Traorého z Burkiny Faso doplnili i další spoluhráči. Dva góly a asistenci zaznamenal Jurgen Ekkelenkamp, dvakrát se trefil i střídající veterán Klaas-Jan Huntelaar.

Ajax se tak posunul do čela soutěže, na první místo se ale v případě nedělní výhry v Arnhemu může vrátit PSV Eindhoven. Venlo je s pěti body z šesti zápasů ve středu tabulky.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Ženy opět vyšly do boje proti Lukašenkovi

Několik stovek běloruských žen dnes opět demonstrovalo v Minsku za odstoupení autoritářského prezidenta Alexandra Lukašenka. Nejméně deset aktivistek policie zadržela. Menší protivládní demonstrace se konaly i v dalších městech země. Ženy pochodovaly centrem města a měly v deštivém dni červenobílé deštníky v barvách historické běloruské vlajky. Nesly také transparenty, na nichž měly napsány své profese, aby zdůraznily šíři opozice vůči Lukašenkovi. Ten vládne v Bělorusku už 26 let a letos v srpnu ho ústřední volební komise opět vyhlásila vítězem prezidentských voleb. Opozice, EU, USA i další země považují výsledky za zmanipulované. Demonstrace v Bělorusku pokračují už dva a půl měsíce i přes četné zatýkání i mnohdy brutální zákroky vůči jejich účastníkům. 

před 3 hodinami

Wellens vybojoval na Vueltě první etapový triumf, dál vede Roglič

Pátou etapu cyklistické Vuelty vyhrál Belgičan Tim Wellens ze stáje Lotto-Soudal. Čtvrtý dojel obhájce prvenství Primož Roglič (Jumbo-Visma) ze Slovinska a nadále vévodí celkovému pořadí. Jan Hirt (CCC) byl se ztrátou více než čtyř minut jednasedmdesátý, Zdeněk Štybar (Deceuninck-Quick Step) obsadil 107. místo s mankem téměř 13 minut.

Po páteční rovině přišla na řadu již čtvrtá kopcovitá etapa v programu náročného úvodního týdne. Po takřka 185 kilometrech na trase Huesca - Sabiňánigo se rozhodovalo mezi trojicí závodníků, která se zformovala přibližně 70 kilometrů před cílem a dotáhla svůj únik až k obsazení pódia.

V závěru měl při dojezdu v těžkém stoupání do cíle nejvíc sil devětadvacetiletý Wellens. Udolal Francouze Guillaumea Martina (Cofidis) a dočkal se etapového vavřínu při prvním startu na Vueltě. Na Grand Tours slavil dvakrát také na Giru d'Italia. Třetí byl Nizozemec Thyman Arensman (Sunweb), který ale z boje o etapový primát odpadl již několik desítek metrů před cílem.

Zdroj: ČTK
Další zprávy