


Velitelé americké armády ignorovali varování, že zpravodajské informace o možných cílech v Íránu jsou zastaralé. Schválili tak úder, který v první den války zasáhl základní školu ve městě Mínáb a zabil 168 dětí a 14 učitelů. S odvoláním na zdroje informované o rozhodovacím procesu to napsal web stanice CNN.

Upozornění, že informace o cílech jsou založeny na roky starém zpravodajství, se objevila v klíčových databázích Pentagonu používaných pro určování vojenských cílů.
Přidání takového místa na seznam musel schválit vysoce postavený velitel, uvedly zdroje. Přední američtí velitelé se rozhodli varování ignorovat ve snaze rychle stanovit cíle na začátku války, kterou Spojené státy a Izrael 28. února rozpoutaly útokem na Írán. Rozhodnutí však přímo přispělo k nezamýšlenému útoku na školu, dodaly zdroje.
Počtem obětí se úder na Mínáb zařadil mezi incidenty s největším počtem civilních obětí v nedávné historii armády Spojených států, píše CNN. Americká armáda ve dnech po úderu zahájila vyšetřování.
Představitelé armády „věděli v řádu několika dní, kde se stala chyba,“ uvedl jeden ze zdrojů. „Očividně šlo o zastaralé informace,“ dodal.
Pentagon své vyšetřování úderu doposud nezveřejnil. Představitel Bílého domu CNN sdělil, že vyšetřování pokračuje. „"Jak už jsme řekli, Spojené státy necílí na civilisty,“ uvedl.
K úderu na školu došlo, když americké síly útočily na sousední základy íránských revolučních gard (IRGC), vyplývá z předběžného vyšetřování armády. Na satelitních snímcích z roku 2013 je vidět, že škola a základna IRGC se kdysi nacházely ve stejném areálu. Snímky z roku 2016 však ukazují, že škola byla od základny oddělena plotem a že vznikl nový vchod do budovy. Na snímcích z prosince 2025 jsou vidět desítky dětí, jak si hrají na školním dvoře.



Američtí vojenští představitelé a zpravodajští analytici se horečně snažili aktualizovat informace o tisících cílů, když se Trump rozhodl na Írán zaútočit. Před zahájením vojenských operací však neaktualizovali všechny potřebné záznamy v databázích Pentagonu. V důsledku toho byly zpravodajské informace o mnoha místech přidaných na seznam úderů více než deset let staré, včetně informací o základně IRGC vedle základní školy.
Ministr obrany Pete Hegseth před válkou rovněž učinil zásadní škrty v programech pro prevenci a reakci na újmu způsobenou civilistům. Počet pracovníků v této oblasti na vojenských velitelstvích snížil o více než 90 procent, zahrnovalo to i specialisty na civilní újmu z týmů pro určování cílů. Z desetičlenného týmu v regionálním velitelství americké armády CENTCOM zůstal jen jeden pracovník. Hegsethovy kroky byly dalším faktorem, který zvýšil riziko chyby při stanovování cílů, uvedly zdroje CNN.






Ukrajina má nového premiéra. Poslanci parlamentu ve čtvrtek schválili do čela vlády dosavadního šéfa energetické společnosti Naftogaz Serhije Koreckého. Kdo je 48letý krizový manažer, který má zemi provést jedním z nejtěžších období války?



Jedna devadesátiletá žena chodila doma ve svetru a tvrdila, že venku rozhodně nemůže být 35 stupňů. Jiní senioři byli nezvykle unavení, přestávali jíst a pili méně než obvykle. „Přehřátí kolikrát ani nevnímají,“ říká ředitelka terénní pečovatelské služby Hana Janů. Zkušenost z Nového Města na Moravě ukazuje problém, který podle odborníků během vln veder ohrožuje miliony lidí v Evropě.



Ukrajinský parlament schválil Serhije Koreckého jako nového premiéra i jeho novou vládu. Hlasování se netýkalo ministrů zahraničí a obrany, které navrhuje prezident.



Janovský soud udělil vysoké tresty v souvislosti se zřícením Morandiho mostu v tomto italském městě, při kterém v roce 2018 zahynulo 43 lidí. Bývalý šéf společnosti Autostrade per l´Italia (Aspi), která most spravovala, Giovanni Castellucci dostal 12 let vězení. V procesu je více než 50 obžalovaných a soud nyní čte své rozhodnutí, píší agentury.