Jak skutečně zemřel zachránce Židů Wallenberg? Rodina se dožaduje pravdy od ruské tajné policie

Adéla Očenášková Adéla Očenášková
26. 8. 2017 18:35
Rodina švédského diplomata Raoula Wallenberga chce od ruské tajné služby FSB znát jasnou odpověď na to, za jakých okolností a kdy přesně jejich příbuzný zemřel. Wallenberga, který za druhé světové války zachránil v Maďarsku před deportací do nacistických táborů nejméně 20 tisíc Židů, odvlekla v roce 1945 Rudá armáda. Rusko tvrdí, že později v roce 1947 zemřel v moskevském vězení Lubjanka. Některé vězeňské záznamy z té doby ale úřady odmítají ukázat. Wallenbergovo úmrtí je přitom velkou záhadou desítky let.
Raoul Wallenberg.
Raoul Wallenberg. | Foto: ČTK

Stockholm - V letech 1944 a 1945 zachránil před smrtí desítky tisíc maďarských Židů. Jeho vlastní smrt je ale dodnes jednou velkou neznámou. 

Rodina bývalého švédského diplomata a podnikatele Raoula Wallenberga žaluje ruskou tajnou službu FSB, protože dosud nevyjasnila jeho úmrtí.

Wallenbergovi příbuzní usilují o to, aby získali přístup k originálním dokumentům, které po sovětské tajné rozvědce KGB zdědila právě nynější FSB. 

Wallenberga v lednu 1945 v Budapešti zatkla Rudá armáda. Naposledy byl spatřen, jak ho ruští vojáci odváží na velitelství v Debrecínu ve východním Maďarsku.  

Ohledně příčiny a pravdivého data jeho úmrtí stále panují velké nejasnosti.

Rodina je přesvědčena, že v ruských archivech se už mnoho let nachází pravda, kterou ale Rusko odmítá říct. 

"Rusko očividně drží klíč k Wallenbergově záhadě," říká jeho neteř Marie Dupuyová v článku pro švédský list The Local. V něm vysvětluje, proč se rozhodla soudit. 

Zabránil vyhlazení ghetta

Wallenberg, který se narodil v roce 1912 do majetné švédské rodiny, se živil jako obchodník, i když jeho vysněným oborem byla architektura.

Když se v roce 1944 švédské velvyslanectví v Budapešti shánělo ještě po někom dalším, kdo by v zemi pomáhal ohroženým Židům, volba padla právě na dvaatřicetiletého Wallenberga.

Ten nabídku přijal a v následujících dvou letech díky němu nejméně 20 tisíc Židů uniklo deportaci do nacistických táborů. Některé údaje hovoří i o číslu okolo 100 tisíc. 

Švédský diplomat v Budapešti zřídil pro Židy celkem 32 úkrytů a obstarával jim cestovní pasy. 

V roce 1945 také dokázal Němce přesvědčit, aby ustoupili od plánu na vyhlazení budapešťského židovského ghetta, ve kterém žilo okolo 70 000 lidí.

Řada zpráv hovoří o tom, že Moskva Wallenberga 17. ledna zatkla s domněním, že jde o amerického špióna. 

FSB: Kromě lékařské zprávy se nic nezachovalo

Rusko uvádí jako oficiální datum smrti 17. července 1947. Švédské úřady, které Wallenberga minulý rok formálně prohlásily za mrtvého, mluví z čistě právních důvodu o 31. červenci 1952. 

V roce 1957 moskevské úřady oznámily, že držely v rukou lékařskou zprávu, která tvrdí, že Wallenberg zemřel na infarkt ve vězení Lubjanka roku 1947. V budově sídlilo i velitelství KGB. 

Rusko tehdy také rodině sdělilo, že se kromě doktorské zprávy nezachovaly žádné další dokumenty.

Této verze se země v podstatě drží dodnes. V roce 2000 dodala, že Wallenberga věznili agenti KGB z politických důvodů. 

Rodina nikdy nespatřila Wallenbergovy ostatky. Jediné, co se k příbuzným až v roce 1989 dostalo, byl jeho pas, osobní věci a kopie vězeňského průkazu, připomíná americký list The Washington Post

Další pochybnosti ohledně skutečného úmrtí Wallenberga rozvířily také neověřené zprávy lidí, kteří byli vězněni na Sibiři. Ti měli Wallenberga v padesátých letech spatřit v gulazích.

Rusko nespolupracovalo ani se švédskými úřady

FSB odmítá zveřejnit celou Wallenbergovu vězeňskou složku. Zejména záznam z 23. července 1947, kdy měl Wallenberg zemřít, nechce odkrýt. Rodina se ho marně dožaduje. 

I Švédsko přitom dlouhá léta bez výsledku naléhalo na Rusko, aby případ důkladně vyšetřilo. 

Wallenbergova neteř si ale stěžuje i na nečinnost švédských úřadů. "Až čas nám řekne, proč byla pasivita Švédska v tomto případě tak obrovská," píše.

"Vězeň číslo 7"

Nové informace vnesla do celého případu také vyšetřovací skupina, která v čele s vědci Vadimem Birsteinem a Susanne Bergerovou pracovala na odhalení pravdy deset let.

Skupina podle svých slov vyšetřování zastavila z důvodu, že šance na nalezení nových dokumentů, které by smrt objasňovaly, jsou velmi nízké.

Už dříve se vědělo, že byl 23. července 1947 v Lubjance přes 16 hodin vyslýchán trestanec pojmenovaný jako "vězeň číslo 7". 

V roce 2009 archiv FSB informoval vyšetřovací skupinu, že tím vězněm byl "s velkou pravděpodobností" Wallenberg. To v tom případě popírá tvrzení Ruska, že Wallenberg zemřel 17. července. 

"Žil ještě další týden, rok, nebo deset let?" ptal se tehdy v deníku The Jerusalem Post Ove Bring, profesor na švédské Univerzitě národní obrany.

Nejasnostem ohledně pravé identity vězně číslo 7 se věnuje i Dupuyová. 

Uvádí, že FSB zveřejnila jen výrazně zcenzurovanou kopii složky vězně číslo 7. Ta mluví jen o tom, že společně s ním podrobila policie výslechu ještě další dva trestance. Jednalo se o Wallenbergova řidiče Vilmose Langfeldera a jednoho spoluvězně.

"Zřejmě se muselo stát něco docela dramatického, co vedlo k tak zdlouhavému výslechu. Během těchto dvou dní, 22. a 23. července 1947, podrobila tajná policie výslechu téměř dvanáct vězňů a záhy je umístila do přísné izolace. Většinu z nich na mnoho let. Jak se ukázalo, všichni tito lidé měli blízko k Wallenbergovi," popisuje neteř.

Té se od FSB dostalo jediné odpovědi. Poskytnout složku, která by pojednávala o sérii vyslýchání v uvedených dvou dnech, prý "není možné". Konkrétní důvod ale tajná služba neuvedla. 

Neteř dále hovoří také o tom, že vyšetřovací skupina obdržela nové důkazy od Borise Solovova, bývalého vyšetřovatele Ministerstva státní bezpečnosti (MGB), které v roce 1947 dohlíželo na Wallenbergův případ.

Solovov v několika rozhovorech s vyšetřovateli zmínil, že ho v roce 1947 jeho nadřízený požádal, aby do archivů MGB doručil balíček s názvem "Obsahuje materiály související s vězněm číslo 7". Otevřít balíček směl jen tehdejší ministr MGB Viktor Abakumov.

Boj proti FSB

Wallenberga vnímají jako obrovského hrdinu druhé světové války nejen Švédi a Židé. Čestné občanství mu kromě Izraele udělily také Spojené státy a Kanada.

Izrael ho také ocenil titulem Spravedlivý mezi národy, který se uděluje osobám nežidovského původu, jež přispěly k záchraně Židů před holokaustem. 

Také Praha v roce 2014 na Hradčanech u švédské ambasády otevřela svou vůbec první promenádu, která nese jméno právě po slavném hrdinovi. 

"Tenhle případ není jen o obnovení památky výjimečné osobnosti. Jde také o další pokus v boji proti nedostupnosti archivů FSB," prohlásil v červenci letošního roku, kdy došlo k žalobě, právník rodiny Ivan Pavlov.

Polep byl prý použit pro jeden film a zůstal na autobusu, říká ředitel Židovského muzea v Praze Leo Pavlát. | Video: Filip Horký
 

Právě se děje

před 54 minutami

Španělský král pověřil premiéra Sáncheze sestavením další vlády

Úřadující španělský premiér a šéf socialistů Pedro Sánchez ve středu po jednání se španělským králem Felipem VI. oznámil, že od panovníka přijímá pověření k pokusu o sestavení nové vlády. Upozornil však, že celý proces pravděpodobně potrvá ještě týdny.

Sánchez uvedl, že od příštího týdne se pokusí získat na svou stranu další politické subjekty ve značně fragmentovaném parlamentu. "Žádná jiná alternativa není možná," zdůraznil socialistický politik. Hlasování o důvěře nové vládě v parlamentu však budou podle Sáncheze pravděpodobně předcházet ještě týdny jednání.

Socialisté (PSOE) zvítězili v listopadových předčasných volbách, ale nepodařilo se jim získat nadpoloviční většinu v parlamentu. Ze 350 poslanců jich mají pouze 120.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

V 88 letech zemřela filozofka Eva Formánková. Jako jedna z prvních podepsala Chartu 77

Ve věku 88 let zemřela filozofka a redaktorka Eva Formánková. V 60. letech stála u vzniku edice Váhy, která se věnovala nemarxistické filozofii. Jako jedna z prvních podepsala Chartu 77. Formánková zemřela v neděli v Praze, poslední rozloučení se uskuteční v pátek od 14:30 na olšanském hřbitově. ČTK o tom dnes informoval její syn Jaroslav Formánek.

Zdroj: ČTK
Další zprávy