Do obrany a bezpečnosti investují evropské státy Severoatlantické aliance a Kanada zhruba čtyři procenta HDP. Uvedl to dnes na tiskové konferenci generální tajemník NATO Mark Rutte. Do roku 2035 by se výdaje na armádu a další bezpečnostní aktivity měly zvýšit na pět procent. Vývoj výdajů na obranu bude jedním z hlavních témat na summitu NATO v Ankaře, který se koná v úterý a ve středu.
Loni státy NATO podpořily na summitu v Haagu deklaraci, ve které uvádí, že chtějí dosáhnout do roku 2035 výdajů na obranu ve výši 3,5 procenta HDP. Dalších 1,5 procenta HDP má jít podle deklarace z Haagu na další bezpečnostní aktivity.
"Již v prvním roce tohoto desetiletého projektu pozorujeme, že evropští spojenci a Kanada investují zhruba čtyři procenta HDP do obrany a bezpečnosti," uvedl Rutte. Zopakoval svůj předchozí výrok, že evropské státy NATO a Kanada zvýšily loni o 20 procent své výdaje na obranu. "Tady v Ankaře očekávám, že státy představí jasné, konkrétní a věrohodné plány na dosažení cíle pěti procent," dodal Rutte. Podle něj alianční státy dosahují "maximální absorpční kapacitu" výdajů.
Za nízké výdaje na obranu kritizuje evropské státy NATO americký prezident Donald Trump. Naposledy minulý týden uvedl na své síti Truth Social, že spojenectví v NATO není pro USA vzájemně výhodné. Trump také kritizoval evropské spojence, že nepodpořily dostatečně Spojené státy ve válce proti Íránu.
Rutte uvedl, že státy NATO budou Ukrajinu podporovat po celou dobu, kdy bude bránit svou suverenitu. Podle něj se nyní Ukrajině daří měnit dynamiku na bojišti. "Spojenci a partneři NATO musí i nadále zaručit Ukrajině to, co potřebuje," uvedl Rutte. Očekává se, že v závěrečné deklaraci summitu by se státy NATO mohly přihlásit k vojenské podpoře ve výši 70 miliard eur (1,7 bilionu korun) v letošním roce a k nejméně stejně vysoké částce v příštím roce. Obě částky obsahují i některé již odsouhlasené finance, například ze strany EU.
Mohlo by vás zajímat: "Chci vám ukázat, co tento prezident dokázal," Generální tajemník NATO si na schůzu s Donaldem Trumpem přinesl grafy.
Sdílet
Mohlo by vás zajímat
Nejnovější
Kreml řeší nový problém. Palivová krize začíná ohrožovat válečný rozpočet
Ukrajinské útoky na rafinerie a problémy na trhu s palivy dál zvyšují tlak na ruský rozpočet, který už zatěžují rekordní válečné výdaje i slabší příjmy z ropy. Schodek už v polovině roku překonal celoroční plán a Kreml začal hledat nové zdroje příjmů.
Kavárník a nepolitik. Zelenskyj si vybral premiéra, který pro něj „není hrozbou“
Ukrajina má nového premiéra. Poslanci parlamentu ve čtvrtek schválili do čela vlády dosavadního šéfa energetické společnosti Naftogaz Serhije Koreckého. Kdo je 48letý krizový manažer, který má zemi provést jedním z nejtěžších období války?
Vedro zabíjí potichu. V Evropě umírají hlavně senioři, Česko řeší, zda je připravené
Jedna devadesátiletá žena chodila doma ve svetru a tvrdila, že venku rozhodně nemůže být 35 stupňů. Jiní senioři byli nezvykle unavení, přestávali jíst a pili méně než obvykle. „Přehřátí kolikrát ani nevnímají,“ říká ředitelka terénní pečovatelské služby Hana Janů. Zkušenost z Nového Města na Moravě ukazuje problém, který podle odborníků během vln veder ohrožuje miliony lidí v Evropě.
ŽIVĚ Ukrajina má novou vládu. Zelenskyj musí navrhnout dva ministry
Ukrajinský parlament schválil Serhije Koreckého jako nového premiéra i jeho novou vládu. Hlasování se netýkalo ministrů zahraničí a obrany, které navrhuje prezident.