


Do obrany a bezpečnosti investují evropské státy Severoatlantické aliance a Kanada zhruba čtyři procenta HDP. Uvedl to dnes na tiskové konferenci generální tajemník NATO Mark Rutte. Do roku 2035 by se výdaje na armádu a další bezpečnostní aktivity měly zvýšit na pět procent. Vývoj výdajů na obranu bude jedním z hlavních témat na summitu NATO v Ankaře, který se koná v úterý a ve středu.

Loni státy NATO podpořily na summitu v Haagu deklaraci, ve které uvádí, že chtějí dosáhnout do roku 2035 výdajů na obranu ve výši 3,5 procenta HDP. Dalších 1,5 procenta HDP má jít podle deklarace z Haagu na další bezpečnostní aktivity.
"Již v prvním roce tohoto desetiletého projektu pozorujeme, že evropští spojenci a Kanada investují zhruba čtyři procenta HDP do obrany a bezpečnosti," uvedl Rutte. Zopakoval svůj předchozí výrok, že evropské státy NATO a Kanada zvýšily loni o 20 procent své výdaje na obranu. "Tady v Ankaře očekávám, že státy představí jasné, konkrétní a věrohodné plány na dosažení cíle pěti procent," dodal Rutte. Podle něj alianční státy dosahují "maximální absorpční kapacitu" výdajů.
Za nízké výdaje na obranu kritizuje evropské státy NATO americký prezident Donald Trump. Naposledy minulý týden uvedl na své síti Truth Social, že spojenectví v NATO není pro USA vzájemně výhodné. Trump také kritizoval evropské spojence, že nepodpořily dostatečně Spojené státy ve válce proti Íránu.
Rutte uvedl, že státy NATO budou Ukrajinu podporovat po celou dobu, kdy bude bránit svou suverenitu. Podle něj se nyní Ukrajině daří měnit dynamiku na bojišti. "Spojenci a partneři NATO musí i nadále zaručit Ukrajině to, co potřebuje," uvedl Rutte. Očekává se, že v závěrečné deklaraci summitu by se státy NATO mohly přihlásit k vojenské podpoře ve výši 70 miliard eur (1,7 bilionu korun) v letošním roce a k nejméně stejně vysoké částce v příštím roce. Obě částky obsahují i některé již odsouhlasené finance, například ze strany EU.



Jedna devadesátiletá žena chodila doma ve svetru a tvrdila, že venku rozhodně nemůže být 35 stupňů. Jiní senioři byli nezvykle unavení, přestávali jíst a pili méně než obvykle. „Přehřátí kolikrát ani nevnímají,“ říká ředitelka terénní pečovatelské služby Hana Janů. Zkušenost z Nového Města na Moravě ukazuje problém, který podle odborníků během vln veder ohrožuje miliony lidí v Evropě.



Janovský soud udělil vysoké tresty v souvislosti se zřícením Morandiho mostu v tomto italském městě, při kterém v roce 2018 zahynulo 43 lidí. Bývalý šéf společnosti Autostrade per l´Italia (Aspi), která most spravovala, Giovanni Castellucci dostal 12 let vězení. V procesu je více než 50 obžalovaných a soud nyní čte své rozhodnutí, píší agentury.



Americká společnost Google ze skupiny Alphabet bude muset podle nových požadavků Evropské unie umožnit společnosti OpenAI i dalším konkurentům v oblasti umělé inteligence (AI) a internetových vyhledávačů přístup ke svým službám. Ve svém rozhodnutí o tom ve čtvrtek informovala Evropská komise (EK).



Izrael se několik let snažil získat íránského prezidenta Mahmúda Ahmadínežáda jako informátora a později ho dokonce plánoval dosadit do čela země v případě, že by režim v Teheránu padl. V pondělí to napsal deník The New York Times s tím, že Ahmadínežád kvůli opletačkám s agenty Mossadu skončil v domácím vězení pod dohledem Íránských revolučních gard.



Peking oznámil, že český občan zadržovaný v Číně je vyšetřován kvůli podezření z ohrožení státní bezpečnosti. Podle agentury Reuters to ve čtvrtek uvedlo čínské ministerstvo zahraničí, podle kterého příslušné úřady postupují v souladu se zákonem.