


Velvyslanci všech 27 členských států Evropské unie se v pátek shodli na zahájení prvního bloku přístupových jednání s Ukrajinou a Moldavskem. Rozhovory mají začít v pondělí. Podle agentury Reuters to sdělili předseda Evropské rady António Costa, předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a kyperské předsednictví Rady EU.

První takzvaný klastr zahrnuje kapitoly týkající se například soudnictví a základních práv. Agentura AFP připomíná, že přístupový proces Ukrajiny byl znovu nastartován poté, co jej přestalo blokovat Maďarsko.
„Evropská unie dnes (v pátek) učinila významný krok vpřed,“ uvedl Costa ve společném prohlášení s von der Leyenovou. „Na první mezivládní konferenci v pondělí zahájíme klastr týkající se základních principů, který tvoří páteř přístupového procesu. Zahrnuje základní hodnoty a principy, na nichž je EU založena, od právního státu až po silné demokratické instituce,“ doplnili unijní představitelé.
Zahájení těchto jednání je podle prohlášení lídrů Evropské unie „uznání odhodlání, odvahy a tvrdé práce, které obě země prokázaly při prosazování reforem, a to i tváří v tvář obrovským výzvám“.
„Rozšíření je strategickým rozhodnutím. Sbližováním našich národů posilujeme mír, bezpečnost a prosperitu na celém našem kontinentu,“ poznamenali Costa a von der Leyenová.
Kyperské předsednictví na síti X potvrdilo, že při pondělním jednání bude otevřen první blok jednání, označovaný jako základní klastr. „Je to významný milník a ocenění ambicí, vytrvalosti a tvrdé práce obou kandidátů, kteří se rozhodli pro Evropu a její hodnoty,“ doplnilo v příspěvku.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v příspěvku na síti X poděkoval všem partnerům Ukrajiny v unii za „tento silný krok učiněný v zájmu Evropy“.
„Ukrajina dělá, co je potřebné, a je důležité, že EU také dodržuje své slovo,“ napsal Zelenskyj. Zahájení prvního bloku jednání označil za politickou a morální podporu Ukrajiny a jejího lidu.
Rozhodnutí uvítala také moldavská prezidentka Maia Sanduová, která přislíbila další reformy. O tom, že členské státy Evropské unie daly zelenou zahájení jednání s Ukrajinou a Moldavskem, už v minulém týdnu informovala ukrajinská premiérka Julija Svyrydenková.
Ukrajina oficiálně zahájila rozhovory o svém přistoupení k Evropské unii v červnu 2024 za belgického předsednictví. Následoval takzvaný screening, tedy posuzování souladu ukrajinské legislativy s unijními normami. Tento proces je nutným předpokladem k otevření klastrů, které vždy zahrnují několik přístupových kapitol.
Po prvním základním se druhý klastr se týká vnitřního trhu, třetí konkurenceschopnosti a růstu, čtvrtý životního prostředí, energetiky a dopravy, pátý zemědělství a koheze a šestý vnějších vztahů, tedy i zahraniční, bezpečností a obranné politiky.
Ukrajina splnila podle v listopadu zveřejněné zprávy Evropské komise podmínky pro otevření prvního, druhého a šestého klastru. Co se týče Moldavska, eurokomisařka pro rozšíření Marta Kosová tentýž měsíc zmínila dokončení procesu screeningu navzdory neustálým hybridním hrozbám a pokusům o destabilizaci této země. Moldavsko tehdy stejně jako v případě Ukrajiny splnilo podmínky k otevření tří klastrů.
K otevření kapitol je nutný jednomyslný souhlas všech členských států, který dosud jako jediné blokovalo Maďarsko. Po květnovém nástupu nového premiéra Pétera Magyara a následném dosažení komplexní dohody s Kyjevem o rozšíření práv pro stotisícovou maďarskou menšinu žijící na Ukrajině se to ale změnilo.



Americký prezident Donald Trump uvedl, že Spojené státy obnovují blokádu vůči Íránu v Hormuzském průlivu a že budou od lodí za zajištění bezpečnosti vybírat poplatek ve výši 20 procent hodnoty přepravovaného nákladu. Šéf Bílého domu to v pondělí napsal na své sociální síti Truth Social. Námořnictvo USA později sdělilo, že námořní blokádu vůči Íránu začnou USA uplatňovat v úterý.



Ukrajinská premiérka Julija Svyrydenková v pondělí parlamentu předložila svou demisi, uvedla agentura Reuters s odvoláním na předsedu zákonodárného sboru Ruslana Stefančuka, podle něhož se poslanci věcí budou brzy zabývat. První kroky k vytvoření nové vlády by podle Reuters parlament mohl učinit už v úterý.



Do říjnových obecních voleb v Praze by měl hnutí ANO vést místostarosta Prahy 4 Jan Hušbauer, napsal v pondělí server iDNES.cz. Předseda ANO Andrej Babiš serveru sdělil, aniž Hušbauera jmenoval, že na lídrovi je shoda, ale ještě ho neschválil celorepublikový výbor hnutí.



Německá vláda ruší problémový program fregat F126, které měly být největšími loděmi německého námořnictva od druhé světové války. Projekt narazil na byrokracii, rostoucí náklady a pochybnosti o proveditelnosti. Místo něj má Berlín pořídit čtyři menší a kompaktnější lodě F128 za 6,6 miliardy eur.



Maďarský parlament v pondělí schválil ústavní dodatek, který má mimo jiné ukončit mandát prezidenta Tamáse Sulyoka. Informovala o tom agentura AFP. Premiér Péter Magyar označuje prezidenta za loutku strany Fidesz bývalého předsedy vlády Viktora Orbána, který v dubnových parlamentních volbách po 16 letech přišel o moc.