Válka na Ukrajině proměnila drony v jednu z největších hrozeb moderního bojiště – a zároveň odstartovala závod o co nejlevnější a nejúčinnější obranu proti nim. Estonský start-up proto vyvíjí malé rakety Mark 1, které mají ničit ruské šáhidy za zlomek ceny současných systémů. Firma nyní spojila síly s českou Colt CZ Group a chce své technologie dostat nejen na Ukrajinu, ale i do evropských armád.
Od našeho zvláštního zpravodaje v Tallinnu – Říká se, že válka kromě ničení a ztráty životů přináší také technologický pokrok. A drony jsou jak se zmíněnými ztracenými životy i pokrokem ve válce už v současnosti neodmyslitelně spojeny.
Když v únoru 2022 ruská armáda začala invazi na sousední Ukrajinu, obráncům v ničení ruských kolon pomáhaly drony turecké výroby Bayraktar. Pak se jejich vliv výrazně snížil, jenže postupně narostl zase vliv rusko-íránských dronů Šáhid a menších FPV dronů. Ty na frontě aktuálně způsobují většinu ztrát na životech a terorizují i civilní obyvatelstvo.
Drony však hrozí už i daleko za frontou, v poslední době „otravují“ obyvatele pobaltských zemí. Občas se zbloudilé bezpilotníky objeví i v Polsku, Rumunsku, Moldavsku či kvůli válce v Íránu také ve státech Perského zálivu. Proti tomu Evropa, USA i zbytek světa hledají spolehlivou obranu: samotné sestřelení dronů tak složité není, ale stojí spoustu peněz a drahých antiraket.
Ukrajinci proti šáhidům používají takzvané interceptory, tedy drony, které ničí jiné drony. Jeden „interceptor“ stojí kolem tisíce dolarů, ruský Šáhid stojí zhruba 20krát tolik. Estonci ovšem zvolili jinou cestu.
Raketka místo dronu
„Největší překážkou pro obrannou připravenost v Evropě, v USA a jinde ve světě jsou náklady na obranný materiál. Abychom dosáhli odstrašení proti hrozbě, musíme zajistit cenovou dostupnost,“ vysvětluje v rozhovoru pro Aktuálně.cz Kusti Salm, generální ředitel společnosti Frankenburg Technologies.
Nejsevernější pobaltská země je sice známá svými hlubokými lesy či drsnou historií (minimálně posledního století), ovšem od jejího osamostatnění v roce 1991 se Estonsko stalo digitálním tygrem Evropy. A současně zemí s největším počtem takzvaných jednorožců (unicorn neboli jednorožec je start-up, který má hodnotu přes miliardu dolarů – pozn. red.) na hlavu – mezi sedmi a osmi na milion obyvatel.
Frankenburg Technologies je start-up, který se vymyká běžným, nikoliv ovšem estonským konvencím. Je to sice obranná firma, i ty ale tady v Tallinnu a okolí rostou díky válce jako houby po dešti.
I v otázce ničení dronů se Estonci rozhodli jít jinou cestou, k ničení nebezpečných zabijáků chtějí používat malé rakety Mark 1. „Evropa neví, jak je sestřelit, a i když je sestřelíme, drony stále vyhrávají, protože vyvolávají strach a představují obrovské ekonomické náklady na jejich sestřelení,“ popisuje Salm.
Levných zabijáků přitom podle něj bude přibývat. „Íránci a Rusové je budou dál vyrábět a produkce roste, takže už v příštích letech budeme mluvit o milionech dronů. Přičemž propast mezi naší schopností čelit jim a jejich schopnostmi se stále prohlubuje,“ varuje odborník. S tím, že právě to je důvod, proč začali vyrábět protidronové rakety.
„Od druhé světové války jsou rakety výlučným, jediným a napříč obory nejlepším technologickým řešením proti čemukoli, co létá ve vzduchu, především proto, že poskytují rychlost za nízkou cenu,“ říká Salm.
Lepší než ukrajinské antidrony
Na otázku, zda přece jenom nejsou lepší ukrajinské FPV interceptory, kroutí nesouhlasně hlavou. „Naše rakety jsme navrhli s ohledem na požadavky, které máme v Estonsku, kde máme armádu založenou na branné povinnosti. To znamená, že požadavky na výcvik nemohou být příliš vysoké,“ vysvětluje Salm.
Jejich systém bude na rozdíl od dronů, kde se počítá s nejméně čtyřtýdenním výcvikem, operátor schopen použít během několika hodin. Důvod takové rychlosti? Může fungovat autonomně.
„Nemusíte ho navádět. Nemusíte ho ovládat. Nemusíte ho navádět k cíli. Vše dělá autonomně,“ tvrdí Salm.
Raketa krátkého doletu Mark 1
Je dlouhá pouhých 65 centimetrů a její hmotnost při startu je nižší než dva kilogramy.
Jeden kus vyjde na přibližně 50 tisíc dolarů (přes milion korun), což je zlomek ceny tradičních systémů protivzdušné obrany (např. systém Patriot stojí kolem čtyř milionů dolarů a jedna raketa z letounu F-16, která nedávno v Estonsku sestřelila ukrajinský dron, vyjde na statisíce dolarů).
Letí rychlostí 1200 km/h a zasáhnout cíl dokáže až ve vzdálenosti dvou kilometrů.
Je vybavena umělou inteligencí, která má samostatně rozpoznat a sledovat cíl, je imunní vůči elektronickému rušení.
Podle firmy je vyráběna z komerčně dostupných komponent, bez čínských dílů a s maximálním využitím evropských.
Zdroj: Frankenburg Technologies
Raketová věda
Cílem start-upu je vyrábět stovku raket krátkého doletu Mark 1 denně ve dvou závodech v Evropě. Frankenburg Technologies už také otevřel zastoupení v osmi evropských zemích.
Na rozdíl od známého rčení o tom, že něco není raketová věda, výroba antirakety raketová věda doslova je. „Je velmi obtížné dostat něco do vzduchu, aby to letělo rychlostí stovek metrů za sekundu, a snažit se dosáhnout přesnosti měřené v desítkách centimetrů,“ popisuje Salm. S tím, že hlavní problém je nedostatek velmi schopných a kvalifikovaných lidí, již dokážou střelu vyvinout.
„Bez legrace, je to tak těžké, že v Evropě je pravděpodobně jen 20 lidí, kteří vědí, jak to udělat. Jsme hrdí na to, že ve Frankenburg Technologies pracuje celkem čtyři až pět takových lidí, z nichž máme hlavního inženýra systému IRIS-T i klíčový inženýrský tým z programu SPEAR-3,“ chlubí se ředitel.
V chlubení pokračuje, když vzpomíná, jak vyrobili raketu Mark 1 za pouhých 13 měsíců, když každý program protiletadlových raket v historii lidstva trval více než dekádu. „Zvládli jsme to desetkrát rychleji, a to v rámci raket protivzdušné obrany s velmi krátkým doletem,“ konstatuje Salm. A netají se ambicemi, že svými raketami chce dobýt svět (i když ne doslova).
Spolupráce s Čechy má pomoct rozšířit trhy
Rozvoj a rozšíření do Evropy ale naráží i na určité hranice a kapacity, se kterými má estonskému start-upu pomoci spolupráce se zbrojařskou skupinou Colt CZ Group. Memorandum o spolupráci zástupci obou firem podepsali ve středu v Tallinnu během návštěvy českého prezidenta Petra Pavla.
„Spolupráce přináší technologie společnosti Frankenburg Technologies do prostoru evropského obranného průmyslu. Colt CZ Group v rámci partnerství vystupuje jako regionální partner pro integraci systémů, výrobní spolupráci, distribuci a podporu,“ vysvětlují firmy v tiskové zprávě.
Partnerství se má zaměřit například na společný vývoj a výzkum a rovněž na integraci a dodávky raketových systémů společnosti Frankenburg do evropských obranných struktur. A to včetně podpory naléhavých potřeb protivzdušné obrany Ukrajiny.
„Společnost Frankenburg Technologies má tu čest přispět k obraně Ukrajiny společně se skupinou Colt CZ Group. Naše spolupráce pomůže Ukrajině získat cenově dostupné antidronové střely a odpalovací zařízení, které naléhavě potřebuje proti masivním vzdušným útokům,“ uzavřel šéf firmy Kusti Salm. „Zároveň je naším cílem rozšířit kapacity dostupné raketové obrany pro Česko i evropské spojence.“
Mohlo by vás zajímat: Podívejte se, jak se Estonci společně se spojenci z NATO připravují na válku a cvičí s drony
Celou reportáž si můžete přečíst zde
Sdílet
Mohlo by vás zajímat
Nejnovější
„Naprosto nepochopitelné.“ Anglie mířila do finále, pak zaskočila i otrlé kritiky
Když Anthony Gordon v 55. minutě zápasu bez velkých šancí otevřel skóre, chtělo se věřit tomu, že Anglie si na úkor Argentiny po 60 letech zahraje finále fotbalového mistrovství světa. Co ale následovalo, zarazilo i pesimisty. Po prohře 1:2 je trenér Albionu Thomas Tuchel pod drtivou palbou.
Evropská unie chce na dálku snižovat rychlost aut. „Je to absurdní a nebezpečné,“ říká expert
Marně byste v nových autech hledali asistenční systém, který by řidiče otravoval více. Hlídání rychlosti totiž často nefunguje přesně a upozorňuje na překročení v daném úseku vymyšlených limitů. Přesto to vypadá, že Evropská komise je s ním spokojená. Brzy totiž plánuje jeho rozšíření, které bude nejen hlasitě upozorňovat, ale má mít možnost zasahovat také do řízení.
Čech otevřel hospodu na Tchaj-wanu. Nejvíc frčí guláš, smažák si objednávají jenom Češi
Na Tchaj-wanu by českou hospodu čekal málokdo. Přesto v centru Tchaj-peje existuje místo, kde si můžete dát svíčkovou, guláš, smažený sýr nebo utopence a zapít je českým pivem. Divadlo je jediná restaurace na celém Tchaj-wanu, která servíruje tradiční českou kuchyni. „Přijde mi docela vtipné říkat, že lidé chodí do divadla na pivo," přibližuje její majitel Karel Picha.
Putin byl Si Ťin-pchingův vzor. Teď je z něj „junior“, trpí tím podnikatelé
Po čtyřech letech války na Ukrajině a ekonomické izolace ztratil ruský prezident Vladimir Putin své postavení v očích čínského prezidenta Si Ťin-pchinga. Ten přitom dřív svého ruského protějška obdivoval. Vztahy mezi oběma zeměmi se stávají stále nerovnějšími a napjatějšími. To se projevilo i při nedávné návštěvě ruských podnikatelů v Číně, napsal v úterý deník The Wall Street Journal.
Summit NATO byl záminka. Babiš se už ani netají tím, že mu jde o víc
Předseda hnutí ANO a premiér Andrej Babiš svou interpretací summitu NATO v Ankaře dost možná zahájil prezidentskou kampaň, shodují se pozorovatelé oslovení redakcí Aktuálně.cz. Přesto někteří z nich pochybují, zda se Babiš do souboje o Hrad nakonec pustí sám. Stále je totiž možné, že zkusí najít někoho jiného.