


Ruská armáda přišla o dva vzácné dálkové protiponorkové letouny Tu-142. Stroje, které Moskva po patnácti letech vytáhla ze zakonzervovaných skladů, zničil ukrajinský dronový útok na vojenském letišti v Taganrogu v Rostovské oblasti dříve, než je technici stihli zprovoznit. Jedná se totiž o vzácnou a úzkoprofilovou techniku, kterou Rusko nedokáže nově vyrábět (výroba skončila v roce 1994).

K úspěšné operaci se přihlásily ukrajinské Síly bezpilotních systémů pod vedením velitele Roberta „Magyara“ Brovdiho.
Podle satelitních snímků a analýzy projektu Militarnyi byly oba zasažené letouny – jeden ve verzi Tu-142MR pro námořní komunikační spojení a druhý ve verzi Tu-142MK pro protiponorkový boj – dlouhodobě zaparkované v dálkovém úložišti Taganrožského leteckého závodu již od roku 2011. Rusové s nimi prokazatelně nehýbali celých patnáct let.
Situace se dramaticky změnila na přelomu dubna a května 2026. Satelity tehdy poprvé zaznamenaly, že Rusové začali tři ze čtyř uskladněných obřích letounů přesouvat blíže k hlavní tovární hale a na pomocné ranveje.
Důvod tohoto manévru zůstává nejasný – experti spekulují, že mohlo jít o pokus o jejich opětovné zprovoznění pro lov ukrajinských námořních dronů v Černém moři, případně o snahu využít letouny jako zdroj cenných náhradních dílů pro zhruba dvacet dosud sloužících strojů.
Tupolev Tu-142 (v kódovém označení NATO: Bear) je původně sovětský dálkový námořní průzkumný a protiponorkový letoun. Jeho hlavním úkolem je vyhledávání, sledování a likvidace nepřátelských jaderných ponorek.
Pravidelně se objevují ve zprávách, když je nad mezinárodními vodami v blízkosti Aljašky nebo Velké Británie zachycují stíhačky NATO.

Ukrajinské drony dlouhého doletu FP-1 a FP-2 udeřily dříve, než Rusové stihli stroje v Taganrogu jakkoli využít. Zveřejněné záběry z útoku ukázaly masivní sekundární exploze a rozsáhlé požáry, které letouny zcela zlikvidovaly.
Kromě dvou strategických letounů navíc ukrajinský úder na pobřeží Azovského moře zničil i nedaleko stojící odpalovací zařízení balistických raket Iskander.
Letiště v Taganrogu je pro Ukrajince dlouhodobým terčem s velmi vysokou prioritou. Nejde totiž jen o běžnou leteckou základnu, ale o sídlo Taganrožského leteckého vědecko-technického komplexu Berijev (TANTK), kde Rusové opravují, modernizují a testují své nejvzácnější strategické stroje.
K úderům na letiště došlo už na samotném začátku války v březnu 2022, kdy raketa Točka-U zničila ruský transportní letoun Il-76. V červenci 2023 zasáhla centrum Taganrogu upravená ukrajinská protiletadlová raketa S-200.
Dosud nejznámější a strategicky nejvýznamnější úder na toto letiště přišel o rok později. Ukrajinské drony tehdy masivně zaútočily na tamní opravárenské haly s cílem zasáhnout „létající radar“ Berijev A-50. Naposledy v dubnu tohoto roku zasáhli Ukrajinci protilodními střelami Neptun továrnu Atlant-Aero a srovnali se zemí dvě hlavní výrobní haly, kde se vyráběly drony Molniya a Orion.



Nákladní loď zasáhl při plavbě v Hormuzském průlivu neznámý projektil, oznámila v pondělí ráno britská námořní služba (UKMTO). Zásah způsobil škody ve strojovně lodi a zranil či zabil nejméně jednoho člena posádky. Kvůli válce mezi Spojenými státy a Íránem zůstává provoz na této námořní trase klíčové pro globální přepravu ropy a plynu velmi omezený.



David Pastrňák je podle stanice NHL Network druhým nejlepším hokejovým křídlem v zámořské lize. V některých ohledech mu ale nestačí nikdo na světě.



Americký prezident Donald Trump v úterý zveřejnil mapu, na které je Hormuzský průliv – hlavní dějiště války s Íránem – označen jako „nové území USA“. Podle Trumpových opakovaných vyjádření mají Spojené státy nad průlivem „naprostou kontrolu“. Stalo se tak krátce poté, co Írán oznámil, že klíčová námořní trasa zůstane uzavřená poté, co bez dohody vypršela 60denní lhůta pro vyjednávání s USA.



Zářijové parlamentní volby v Rusku nebudou svobodné, soutěživé ani spravedlivé a jejich oficiální výsledek vznikne na objednávku Kremlu. Přesto mohou být důležité, protože data získaná z hlasování mohou ukázat, zda režim ruského prezidenta Vladimira Putina ve společnosti výrazněji ztrácí podporu. Politický geograf Michael Romancov z Univerzity Karlovy to řekl v rozhovoru s ČTK.



Ruský ministr zahraničí v pátek odmítl zmrazení konfliktu na současné frontové linii a pohrozil západním spojencům Kyjeva „zničením všeho, co ze Západu pohání válečnou mašinerii Kyjeva“ – a to i s použitím „tvrdších metod“. Jeho odhodlání ale patrně nesdílejí ruští investoři. Ruský akciový trh se překvapivě ještě ten den propadl nejvíce za poslední čtyři roky.