Výstřední šlechtic, nebo hrdina? 72letý dobrodruh s dvojitým by-passem zdolává nejvyšší hory světa

Hana Vařáková
4. 1. 2017 20:15
Britský dobrodruh Ranulph Fiennes má rád výzvy. Momentálně se chce stát prvním člověkem na světě, který vylezl na nejvyšší horu každého kontinentu a jako první docestoval na oba zemské póly po zemi. A to vše, přestože je mu již 72 let a trápí ho zdravotní problémy.
Ranulph Fiennes.
Ranulph Fiennes. | Foto: ČTK

Londýn – Britský objevitel a dobrodruh Ranulph Fiennes se rozhodl projít hustými vánicemi při teplotě minus 30 stupňů a překonat svůj strach z výšek, aby vystoupal na jeden z nejnebezpečnějších vrcholů světa.

Argentinskou Aconcaguu. Nejvyšší horu Jižní Ameriky, která měří 6961 metrů.

Se sedmi křížky na krku a ne zcela fit má sir Fiennes před sebou jasný cíl: zdolat nejvyšší vrcholy všech kontinentů a dojít po zemi na severní i jižní pól.

Někteří lidé jej považují za výstředního šlechtice, masochistu, nebo dokonce blázna. Jiní jej naopak obdivují. 72letý dobrodruh má za sebou několik úctyhodných činů. Vedl expedice po celém světě, kvůli mrazům přišel skoro o polovinu prstů na rukou, s kardiostimulátorem se vyšplhal na vrchol Everestu a v Ománu objevil ztracené město Ubar. A to zdaleka není všechno.

Fiennesův zájem o fyzické výzvy se nezmenšil ani poté, co prodělal dva infarkty a v roce 2003 mu byl voperován dvojitý by-pass.

Aconcagua pro něj může být nebezpečná zejména kvůli nízké hustotě kyslíku na vrcholu – vzhledem k tomu, že trpí dýchacími obtížemi.

"Situace není stejná jako kdysi – tělo ani se stejným množstvím tréninku nemůže dosáhnout téhož výkonu. Takže úspěch mé nynější výzvy není v žádném případě zaručený," připustil Fiennes v rozhovoru pro list The Guardian.

Polovina úkolu splněna

Co se týká dosažení jeho současného cíle, je sir Fiennes již za polovinou. Už překročil oba světové póly, zdolal Everest v Asii, Kilimandžáro v Africe, Elbrus v Evropě a horu Vinson v Antarktidě.

Zbývá mu ještě se rozhlédnout z vrcholu zmíněné hory Aconcagua v Jižní Americe, hory Carstenz v Australasii (na Nové Guineji) a Denali v Severní Americe, která je považována za jednu z nejnebezpečnějších a nejhůře zdolatelných hor světa.

"Pokud by se život skládal z toho, že vylezete na jednu horu, pak chvíli čekáte a vylezete na druhou, bylo by to celkem snadné. Ale tak to není, pokaždé vaše plány ovlivní počasí a roční období," říká sir Fiennes.

"Smyslem této akce je získat peníze pro sestry z Marie Curie. Pokud někdo daruje finance mé výzvě, pomůže tak lidem v jejich těžkém životním období," shrnuje Fiennes. Jeho výzva nese název Global Reach Challenge a cílem je vybrat peníze pro britskou organizaci Marie Curie, jejíž zdravotní sestry pomáhají lidem v konečném stadiu jejich nemoci.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Soud ve Štrasburku připustil klimatickou žalobu na 33 zemí, včetně Česka

Za přípustnou označil Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku klimatickou žalobu šesti dětí a mladých lidí z Portugalska, kterou podali na 33 zemí včetně Česka. Informovala o tom agentura DPA, podle které tak padla první velká překážka ve snaze přimět evropské vlády ke zlepšení boje proti klimatickým změnám. Žalobu podala skupina, jejíž nejmladší člence je teprve osm let, v září. Žalované státy se k ní budou muset vyjádřit do konce února příštího roku.

"Cílem žaloby je získat právně závazné rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva, který bude po vládách v Evropě vyžadovat, aby podnikly potřebné naléhavé kroky a zastavily klimatickou krizi," stojí na stránkách věnovaných žalobě.

Šestice mladých lidí z portugalského hlavního města Lisabonu a z města Leiria a jeho okolí, kterým je od osmi do 21 let, podala žalobu v reakci na ničivé požáry v roce 2017, při kterých v jihoevropské zemi zemřelo přes 120 lidí. Vědci podle stěžovatelů potvrdili, že klimatické změny hrály při vzniku a šíření požárů roli.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Pražští radní nesouhlasí se změnou územního plánu k nové ranveji na letišti

Pražští radní nedoporučili změnu územního plánu nutnou pro stavbu nové ranveje, kterou plánuje státem vlastněné ruzyňské letiště. Změna byla původně navržena ke schválení, radní však většinou hlasů byli pro nedoporučující stanovisko. O změnách s konečnou platností rozhodne zastupitelstvo. S výstavbou paralelní dráhy chce letiště začít zhruba za pět let.

Nová ranvej má doplnit stávající, a tím navýšit kapacitu až na 30 milionů cestujících ročně. Loni jich terminály na Ruzyni odbavily rekordních 17,8 milionu, což bylo podle zástupců letiště na hraně kapacity. Letos kvůli koronaviru provoz klesl na minimum. Podle dřívějších plánů by letiště chtělo získat stavební povolení ke stavbě v roce 2025 a stavbu dokončit o tři roky později. Náklady jsou odhadovány na zhruba devět miliard korun.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Skokani vynechají i další závody SP, řeší se návrat z Finska

Čeští skokani na lyžích neabsolvují po nedělním závodu ve finské Ruce ani Světový pohár v Nižním Tagilu v tomto týdnu. Zatímco ostatní týmy dnes odletěly speciálem do Ruska, Češi po pozitivním testu Filipa Sakaly na koronavirus zůstávají ve Finsku v karanténě a řeší se jejich přesun domů.

Sakala, který v létě nemoc covid-19 prodělal, měl pozitivní test v neděli. Ostatní závodníci Viktor Polášek, Vojtěch Štursa a Čestmír Kožíšek sice byli negativní, ale museli také do karantény.

"Jsou na hotelu, každý musel do svého pokoje a jednáme, kdy je finská hygiena pustí do Česka. Snad to vyjde. Situace se vyvíjí každou hodinu," řekl ČTK za vedení skokanského úseku lyžařského svazu Jan Baier.

Další zprávy