Nový trend "zelené" whisky. Palírny po celém světě pomáhají planetě a snižují emise

Helena Truchlá Helena Truchlá
27. 12. 2021 18:59
Správná whisky zraje i několik desetiletí. Zlatavý nápoj, který dnes výrobci uloží do sudů, si někdo vychutná v době, kdy planeta bude mnohem víc poznamenaná klimatickými změnami. Po celém světě proto přibývá producentů, kteří whisky i další lihoviny vyrábějí s respektem k životnímu prostředí: bez emisí skleníkových plynů.
Whisky, ilustrační foto.
Whisky, ilustrační foto. | Foto: Shutterstock

"Lidé chtějí udržitelné výrobky," míní Lindesay Low ze Skotské asociace pro whisky v Edinburghu. Ta zastupuje víc než osmdesátku producentů tradičního nápoje, od těch malých, rodinných, až po globální korporace. Společně se zavázali do roku 2040 srazit emise skleníkových plynů vznikajících při výrobě pálenky fakticky na nulu.

Každému dolaru (asi 22 korunám) hodnoty zboží vyrobeného v palírnách odpovídá asi 0,34 kilogramu škodlivého oxidu uhličitého vypuštěného do atmosféry. Data pocházejí z americké studie z roku 2018.

Slavná palírna Glenfiddich ze zbytků z výroby vyrábí biomasu, na kterou pak jezdí firemní náklaďák rozvážející zboží.
Slavná palírna Glenfiddich ze zbytků z výroby vyrábí biomasu, na kterou pak jezdí firemní náklaďák rozvážející zboží. | Foto: Reuters

Skotské palírny už emise v posledních třinácti letech dokázaly srazit na polovinu. Snižovat je dál až na nulu znamená spoléhat se při náročném procesu destilace kompletně na obnovitelné zdroje elektřiny. Tu by si velká část producentů chtěla navíc sama vyrábět. Další závazky spočívají v podpoře infrastruktury pro elektromobilitu v regionech, kde se továrny nachází, nebo stáčení a balení whisky do obalů ze zcela recyklovatelných materiálů. Třeba skla, vyráběného ve sklárnách zásobovaných výlučně zelenou energií.

Nejde ale jen o emise. Například palírna Macallan v severním Skotsku, třetí největší výrobce jednosladové whisky v zemi, už teď pečlivě dbá i na ochranu okolní přírody, popisuje server cnet. Voda používaná během destilačního procesu je pečlivě ošetřovaná a vrací se buď do řeky, nebo do další fáze výrobního procesu. Ječmen a další rostlinné suroviny tu pěstují s ohledem na kvalitu půdy. Organické zbytky zpracuje místní elektrárna na biomasu, která také výrobu zásobuje elektrickou energií. "Nemůžeme už prostě vyhazovat věci," říká Kat Robinsonová, jedna z průvodkyň, která po moderním designovém areálu továrny provádí hosty. 

Obrat i v USA

Nálepkou "carbon neutral" (uhlíkově neutrální), která značí minimální množství vypouštěných skleníkových plynů, se mezitím chlubí stále více palíren po celém světě a některé si označení nechávají i certifikovat. Je mezi nimi i továrna na vodku Absolut ve švédském Åhusu. Podle výrobce, francouzského koncernu Pernod Ricard, to byla úplně první uhlíkově neutrální destilerie na světě. 

Nové nízkoemisní palírny mezitím začínají vyrábět alkohol i ve Spojených státech. Například firma Diageo, obří producent známých značek jako vodka Smirnoff nebo gin Tanqueray, chce každý rok ušetřit 117 tisíc metrů krychlových oxidu uhličitého. Pro srovnání: stejně, jako se uvolní při spálení skoro půl milionu hektolitrů benzinu. "Není to tak složité, jak by si člověk mohl myslet, potřebné technologie existují," míní Perry Jones, který má na starosti severoamerickou výrobu nápojářského gigantu.

Obnovitelné zdroje v USA pokryjí jen asi pětinu dodávek elektřiny, a podle Jonese je proto zelená výroba bourbonu a whisky v tuto chvíli asi dvakrát dražší, než kdyby spoléhala na fosilní paliva. V budoucnu by se to ale mělo změnit ve prospěch zelených zdrojů. Firma Diageo sází na to, že pak bude proti konkurenci napřed. Třeba proto, že nové destilerky, které staví, už mají některé klíčové výrobní součásti čistě na elektrický, nikoliv plynový pohon, jako tomu je u těch starších.

Šnapsem proti klimatické krizi?

Newyorská společnost Air Company jde ale ještě dál a tvrdí, že její vodka nejenže planetu skleníkovými plyny nezatěžuje, ale naopak jí pomáhá. Každá lahev nápoje se 40 procenty alkoholu prý při výrobě z atmosféry "vysaje" skoro půl kila oxidu uhličitého. Získává ho ze vzduchu, který pak kombinuje s vodíkem. Výsledkem je etanol, tedy základ vodky. 

"Když jsme začínali, lidé si mysleli, že jsme se zbláznili - někteří si to myslí pořád," podotýká Gregory Constantine, australský podnikatel, který palírnu spoluzaložil. Skeptičtí jsou i někteří vědci. Odsávání CO2 ze vzduchu pro další účely podle nich nikdy nemůže nahradit snahy o eliminaci skleníkového plynu, na což by se podle nich měly snahy lidstva soustředit především. 

Snižování emisí oxidu uhličitého a dalších skleníkových plynů je nezbytné pro zastavení globálních změn klimatu, které hrozí přerůst v mnohem častější případy extrémního počasí s katastrofálními následky nebo ve zvyšování hladin moří. Skoro polovina veškerých emisí na Zemi pochází ze sektorů energetiky, dopravy, zemědělství a lesnictví. Samo potravinářství ale také hraje velkou roli. 

Ke zvrácení devastujících procesů na planetě se v listopadu zavázali představitelé vlád států z celého světa na klimatickém summitu ve skotském Glasgow. Do roku 2030 by země měly snížit globální produkci skleníkových plynů o 45 procent oproti stavu z roku 2010 a na čistou nulu v emisích by se měly dostat kolem poloviny století. Lidstvo by pak produkovalo jen tolik skleníkových plynů, kolik Země přirozenými nebo umělými metodami zase vstřebá.

Video: Musíme z pekla klimatické krize pryč, říká Berg

Evropa se musí stát klimaticky neutrálním kontinentem, není to otázka, jestli si to můžeme dovolit, říká spolupředseda Zelených Michal Berg. | Video: DVTV, Daniela Písařovicová
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 1 hodinou

Arménský prezident Armen Sarkisjan rezignoval, vadil mu nedostatek pravomocí

Arménský prezident Armen Sarkisjan dnes oznámil, že se vzdává své funkce. Podle agentury AFP vysvětlil, že jako hlava státu nemá možnost ovlivňovat důležité otázky země v "těžkých časech". Osmašedesátiletý Sarkisjan byl prezidentem od dubna 2018.

"Prezident země nemá potřebné nástroje k tomu, aby mohl mít vliv na nejdůležitější otázky státu a národa jak v domácí, tak zahraniční politice," uvedl Sarkisjan. "Je to zcela neemotivní rozhodnutí," ujistil a vyzval k ústavní reformě, která by jeho nástupci umožnila práci za lepších podmínek.

Předloni svedla Arménie boje se sousedním Ázerbájdžánem o Náhorní Karabach. Příměří dojednané v Moskvě znamenalo pro Arménii významné územní ztráty. V průběhu války prezident opakovaně kritizoval premiéra Nikola Pašinjana a poukazoval na to, že nebyl do jednání zahrnut.

Také v loňském roce se Sarkisjan dostával opakovaně s Pašinjanem do konfliktu. Rozdělovala je například otázka odvolání šéfa arménské armády.

Zdroj: ČTK
Další zprávy