Loď Endurance je už sto let ztracená v Antarktidě. Vědci se teď pokoušejí vrak najít

Jana Václavíková Jana Václavíková
4. 1. 2019 21:17
Před více než sto lety si britská královská expedice sira Ernesta Shackletona dala za cíl být vůbec první, které se podaří překonat napříč Antarktidu. Byla ale neúspěšná, protože její loď Endurance uvázla v ledu. Nyní se vědci pokoušejí vrak najít.
Fotografie lodi Endurance pořídil v roce 1915 člen posádky a fotograf Frank Hurley.
Fotografie lodi Endurance pořídil v roce 1915 člen posádky a fotograf Frank Hurley. | Foto: Frank Hurley / Wikimedia Commons

"Máme dokumenty, do kterých kapitán lodi zapsal finální polohu. Proto jsme si relativně jistí, že víme, kde se loď potopila," řekl vědeckému serveru Live Science Julian Dowdeswell, který se v nové výpravě vydává po vraku pátrat. "Je to fantastický příběh."

Na základě předchozích průzkumů se vědci domnívají, že by vrak lodi měl být ukrytý v hloubce tří kilometrů pod nerozmrzající vrstvou ledu. Vyplout by měli podle britského deníku The Times koncem tohoto týdne, v době antarktického léta, kdy led není tak tlustý a teploty se pohybují kolem nuly.

Poslední polohu lodi Endurance (Vytrvalost) zapsal její kapitán a novozélandský lodní navigátor Frank Worsley v listopadu roku 1915. Tehdy se dřevěné plavidlo začalo po devíti měsících, které strávilo uvázlé v ledu, potápět. Sedmadvaceti členům posádky nezbylo než doplout na záchranných člunech na blízký ostrov v ledovém moři a doufat v záchranu.

Tu nakonec přivedl sám vedoucí výpravy Ernest Shackleton, který se o pět měsíců dříve vydal s malým týmem hledat pomoc na téměř 1300 kilometrů vzdálených ostrovech Jižní Georgie. Jako zázrakem všichni přežili. Jedinou výjimkou bylo psí spřežení, díky kterému posádka nevyhladověla.

Na přelomu let 2015 a 2016 se rozhodl dokončit cestu svého předka, kapitána Worsleyho, Henry Worsley. Chtěl být prvním člověkem, který sám a bez pomoci přejde pěšky Antarktidu. Po 1450 kilometrech si ale kvůli těžkému vyčerpání musel zavolat pomoc. Později zemřel v nemocnici na selhání orgánů.

Do cíle mu zbývalo jen 50 kilometrů.

S pátráním pomůžou drony

Současná expedice bude mít velmi odlišné podmínky oproti těm, které zažila posádka lodi Endurance. "Vydali se do absolutního neznáma. Neměli předpovědi počasí, neměli satelity, které by jim řekly, jaká je oblačnost. Vydali se tam bez jakýchkoliv informací, do naprosto neznámé země… Myslím, že všichni, kdo se tam nyní vydáváme, máme ohromný respekt k těmto pionýrům," vysvětluje Dowdeswell.

Společně s kolegy z Velké Británie, Jihoafrické republiky a Nového Zélandu využijí drony, aby si mohli naplánovat co nejbezpečnější cestu, a samostatně plovoucí ponorku. Díky ní budou moci lokalizovat polohu vraku bez nutnosti bezprostředně se k ní přiblížit.

Šance na to, že se jim podaří vrak najít, je velká. "Je tam čistší voda, která vytváří potenciálně vhodné podmínky pro výzkum a napomůže i v hledání lodi Endurance," uvedl Donald Lamont, bývalý guvernér Falklandských ostrovů, pro britský deník The Times. "Na Antarktidě ale nemůžete dělat žádné předpovědi, protože podmínky se rychle mění."

Pokud výprava loď najde, chce zdokumentovat její stav. "Jestliže expedice najde vrak, který hledáme, vyfotíme ho a také natočíme," uvedl Dowdeswell pro britský deník The Telegraph. "Nevezmeme z vraku jedinou věc," dodal.

Vědecký přínos

Loď Endurance ale není jediným cílem výpravy. Ještě předtím, než se vědci dostanou k vraku, chtějí využít svou ponorku k prozkoumání dutin v plovoucí ledové plošině s názvem Larsen C. Z ní se v létě roku 2017 odtrhla velká masa ledu.

Doufají, že díky získaným datům dokážou určit původ prasklin, které se v ledovcích nacházejí. Praskliny mohly být způsobeny zvýšenými teplotami, které souvisejí s klimatickými změnami, anebo mají původ v událostech, které se odehrály až před 20 tisíci lety.

Video: Od Antarktidy se odtrhla bilion tun vážící kra

Od Antarktidy se odtrhla bilion tun vážící kra | Video: Reuters
 

Právě se děje

před 7 hodinami

Čeští plochodrážníci vybojovali stříbro ve MS družstev na dlouhé dráze

Historického úspěchu dosáhli čeští jezdci v mistrovství světa družstev na dlouhé ploché dráze, když v německé Vechtě vybojovali stříbrné medaile. Josef Franc, Hynek Štichauer a Martin Málek podlehli ve finále Francouzům, kteří obhájili loňský premiérový triumf.

O velké překvapení se čeští reprezentanti postarali v semifinále, v němž před deseti tisíci diváků vyřadili favorizované Němce. Domácímu týmu nepomohl ani úřadující světový šampion mezi jednotlivci Martin Smolinski. Osminásobní mistři světa se museli spokojit s bronzem.

Dosavadním největším úspěchem českých jezdců bylo třetí místo z roku 2016 z Mariánských Lázní.

před 7 hodinami

Volejbalisté porazili na ME bez ztráty setu Estonsko

Čeští volejbalisté zaznamenali na mistrovství Evropy první výhru ve skupině D. Svěřenci trenéra Michala Nekoly dnes v Rotterdamu i díky deseti esům zdolali Estonsko 3:0 po setech 25:18, 34:32 a 28:26.

Nejvíce bodujícím hráčem utkání byl český univerzál Jan Hadrava s 23 body. Dramatický druhý i třetí set navíc vždy ukončil nechytatelným podáním.

Dalšími českými soupeři budou v pondělí mistři světa Poláci. Pak je ještě čeká Nizozemsko a Černá Hora. Do osmifinále postoupí nejlepší čtveřice.

Další zprávy