Výpadky proudu na Kubě trvají i tři dny v kuse

Přidejte si Aktuálně.cz mezi preferované zdroje na GoogluPřidat Aktuálně.cz mezi preferované zdroje

S téměř vybitým mobilním telefonem natočila kubánská influencerka Sofii Magdalenová video, které zveřejnila na sociální síti Facebook a v němž popsala další výpadek proudu ve své zemi. Její čtvrť v Havaně byla tentokrát bez elektřiny dva dny. Výpadky proudu na tomto desetimilionovém karibském ostrově ale trvají někdy až 72 hodin.

Kromě tmy či zastavení dodávek vody způsobují také problémy s uchováváním potravin a ovlivňují i duševní zdraví obyvatel, z nichž mnozí trpí depresemi, napsal ve středuopoziční server CiberCuba.

„Předevčírem vypnuli proud, dnes ho zapnuli a po 20 minutách ho opět vypnuli,“ popsala kubánská teenagerka. „Jo, kamarádko, my jsme už tři měsíce bez vody,“ připsal někdo k jejímu videu. „A oni mluví o začátku školního roku, ale v jakých podmínkách? Když se děti kvůli vedru a komárům pořádně nevyspí,“ doplnil další z uživatelů facebooku.

V blackoutech na Kubě nefungují ledničky, klimatizace ani větráky a kvůli nedostatku paliva jezdí popeláři jen zřídka. V ulicích se proto hromadí odpadky, na nichž se množí hmyz šířící infekční choroby.

Už v červenci Sofii zveřejnila video o výpadcích proudu, v němž ukázala svou rozmrazenou ledničku. „Žijeme jako zvířata....jak dlouho tohle můžeme vydržet?,“ uvedla.

Výpadky proudu zhoršují také podmínky pro děti ve školách, v nichž v úterý začal nový školní rok. Letos se týká asi 1,4 milionu dětí a teenagerů, chybí ale asi 25 procent učitelů. Nejhorší je situace v Havaně, kam vláda kvůli tomu povolala učitele z regionů a pomoci mají také studenti vysokých škol.

Kvůli výpadkům elektřiny a vody či téměř nefungující veřejné dopravě, pro kterou není palivo, umožnila vláda školám upravit si dobu vyučování a vysoké školy mohou více využívat výuku na dálku.

Kuba se řadu let potýká s ekonomickou krizí, k níž přispěly i americké sankce. Ty zostřil americký prezident Donald Trump, který letos v lednu nařídil zastavení venezuelských dodávek ropy na Kubu poté, co americké jednotky unesly venezuelského autoritářského prezidenta Nicoláse Madura. Trump také koncem ledna podepsal dekret, podle něhož hrozí cla každé zemi, jež by ropu na Kubu dodávala.

Spotřeba elektřiny na Kubě je pokryta za dvou třetin dovozem paliv, do loňska to byla zejména ropa z Mexika a Venezuely. Paliva není na Kubě dost ani pro zásobování obchodů, pro svoz odpadků či na dopravu lidí do práce, problémy mají i nemocnice, které musí odkládat plánované operace.

Výrazně klesl na Kubě také počet turistů. Kvůli americkým sankcím odešla velká část zahraničních společností provozujících v zemi hotely a na Kubu přestala létat řada aerolinek, i proto, že od února vláda zakázala zahraničním aerolinkám tankovat palivo na kubánských letištích. Cestovní ruch byl přitom dříve klíčový pro kubánskou ekonomiku.

S mnohahodinovými výpadky elektřiny se Kuba potýká už řadu let, způsobené jsou zastaralou a nedostatečně udržovanou energetickou infrastrukturou. Kubánská vláda ale z výpadků často viní Spojené státy a jejich dlouholeté sankce, které už roky tvrdě dopadají na místní ekonomiku.