Vynikající. Šéf Evropské rady Charles Michel chválí české předsednictví

Kateřina Šafaříková Kateřina Šafaříková
4. 12. 2022 15:00
Šéf Evropské rady, summitů prezidentů a premiérů EU, se vrátil z Číny a pozval vybrané evropské deníky včetně Aktuálně.cz, aby kritizovanou cestu obhájil. Charles Michel v rozhovoru vysekl poklonu Česku a hovoří i o pomoci evropským firmám nebo odebrání peněz Maďarsku kvůli zneužívání dotací. "Zkušenost s českým předsednictvím je vynikající," říká jeden z nejmocnějších politiků EU.
Šéf Evropské rady Charles Michel (vpravo) s českým premiérem Petrem Fialou.
Šéf Evropské rady Charles Michel (vpravo) s českým premiérem Petrem Fialou. | Foto: ČTK

Vaši nedávnou cestu do Číny kritizovali mnozí evropští politici jako zbytečnou, protože na rozdíl od šéfky Evropské komise nedržíte v ruce klíčové pravomoci například v obchodě. Co tedy přinesla Evropě?

Moje cesta byla nezbytná, pochybnostem o ní vůbec nerozumím. Čína je globální mocnost, která se sbližuje s Ruskem. Je to zásadní článek v dodavatelských řetězcích do Evropy. Nelze připustit, aby mezi námi a Čínou bylo vakuum. EU musí zvedat svoje ekonomické zájmy a hodnoty ve vztahu k ní a přesně to jsem dělal. Na posledním summitu Evropské unie jsme měli tříhodinovou debatu o Číně, což mi umožnilo udělat si dobrý přehled a být dobrým mluvčím lídrů. Všichni také byli do příprav této cesty zapojeni.

Mluvil jste tři hodiny s čínským prezidentem a dalšími představiteli. K čemu konkrétnímu vaše konverzace vedly?

Čínský prezident odsoudil možnou nukleární válku proti Ukrajině, což je velmi důležité. Obnovili jsme institucionální dialog o lidských právech. Odsoudil jsem potlačování protestů v Číně proti covidovým restrikcím a měl jsem příležitost vysvětlit prezidentu Si Ťin-pchingovi, že evropské firmy v Číně nemají reciprocitu a že je to pro nás nepřijatelné. Popsal jsem konkrétní příklady administrativních a dalších překážek, kterým naše firmy v Číně čelí, zatímco čínské tady ne. Nechci předjímat, co se z těch konverzací vyvine. Diplomacie je spíš maraton než sprint.

Řada politiků v EU začíná mluvit o tom, že bychom měli dotovat evropské firmy podobně, jako dotují Spojené státy domácí výrobce. Souhlasíte s tím?

To je fundamentální otázka, samozřejmě. Ale buďme upřímní. Část lídrů tvrdí, že bychom se měli podívat na peníze, které jsme si už půjčili na obnovu po pandemii a ověřit, jestli je nemůžeme efektivně převést na pomoc se zvládáním energetické krize. Jiní lídři říkají, že to je sice nevyhnutelný, ale ne dostačující krok. Že musíme najít nové nástroje, jak pomoci evropským ekonomikám. To je debata, kterou teď vedeme.

Kdo je Charles Michel?

Moldavsko - Charles Michel, předseda Evropské rady, Maia Sanduová, prezidentka Moldavska
Foto: Jakub Plíhal

Charles Michel (47) je belgický politik, který zastává funkci stálého předsedy Evropské rady. Je to tedy on, kdo svolává a řídí schůzky lídrů sedmadvacítky. Spolu s šéfkou Evropské komise Ursulou von der Leyenovou zastupuje EU navenek. V letech 2014-2019 vedl belgickou federální vládu. Ve své době byl nejmladším premiérem Belgie a prvním frankofonním liberálem v čele země v poválečných dějinách. Traduje se o něm, že mu stačí pár hodin spánku a nevadí mu táhnout debaty lídrů hluboko do noci. Veřejným tajemstvím je jeho špatný vztah s von der Leyenovou.

Jaký je váš postoj? Byl byste pro novou evropskou půjčku kvůli podpoře unijních ekonomik?

Ústředním bodem této debaty je soudržnost vnitřního trhu. Myslím například, že je dobře, když Německo pomáhá svým firmám přestát energetickou krizi, protože Německo je ekonomický motor celé Evropy. Stejně tak ale rozumím členským státům, které mají obavy z narušení rovných podmínek na vnitřním trhu, pokud se začnou masivně dotovat jen německé podniky. Pokud se tedy nechceme pustit do dotačního závodu mezi sebou a ohrozit soudržnost vnitřního trhu, je legitimní zvážit i nové řešení na úrovni celé Evropské unie, jak pomoci firmám přestát tlak, kterému jsou vystaveny.

Americký prezident Joe Biden řekl, že by byl ochotný jednat s Vladimirem Putinem, pokud by měl důvod věřit ochotě Rusů ukončit válku proti Ukrajině. Za jakých podmínek byste byl připravený jednat s Putinem vy?

Mluvili jsme spolu několikrát po začátku invaze, naposledy v dubnu. Nevylučuji komunikaci s ním, ale momentálně pro to nevidím důvod. Jako Evropani pevně stojíme za Ukrajinou a jen Ukrajinci mají právo určit, za jakých podmínek a kdy začnou jednat s Ruskem o ukončení války a jakým způsobem bychom tomu mohli pomoci my.

Obáváte se nové uprchlické vlny z Ukrajiny kvůli útokům Ruska na civilní infrastrukturu v zemi?

Je to riziko. Tato zima bude pro Ukrajince extrémně krutá právě kvůli útokům na elektrárny, rozvodné sítě, na vodní nádrže. Doufám, že se této věci chopí mezinárodní organizace, protože Rusko by mělo pykat za zneužívání civilní infrastruktury jako způsobu nátlaku na ukrajinskou populaci. Tento kontext bude mít dopad také na naši debatu o rozšíření Schengenu. Před několika měsíci jsem byl optimističtější, pokud jde o jednomyslný souhlas evropských států se vstupem Chorvatska, Rumunska a Bulharska. Teď, kdy má být o této věci rozhodnuto, je atmosféra jiná.

Maďarský premiér Viktor Orbán blokuje několik unijních dohod včetně pomoci Ukrajině, aby si vymohl peníze pro Maďarsko zadržované kvůli zneužívání evropských dotací jeho lidmi. Je Evropská unie skutečně připravená sebrat Maďarsku peníze? A považujete Orbána stále za důvěryhodného partnera pro zbytek EU?

Maďarsko je členský stát Evropské unie a s jako takovým s ním musíme pracovat. Jiné země blokují jiné věci. Podívejte se na energetiku, jak se komplikovaně hledá společný postoj k zastropování ceny plynu, a to jde přitom o fundamentální věc pro všechny Evropany beze zbytku. EU stojí většinově na konsenzu a v tom je její krása. Maďarský premiér říká spoustu věcí, ale když se podíváte na druhou stranu stejné mince: shodli jsme se, jednomyslně, už na osmi balíčcích sankcí na Rusko. Podpořil je také Viktor Orbán navzdory svojí rétorice. 

Rozhodnutí o penězích pro Maďarsko by mělo padnout v příštích dnech. Považujete české předsednictví za dobrého moderátora debaty, vzhledem k tomu, že Praha dlouho stála za Orbánem?

Nejsem naivní, znám realitu různých politických aliancí v EU. V rovině našich společných institucí je ale důležitá právě instituční odpovědnost a tady musím říct, že zkušenost s českým předsednictvím je vynikající. U řady témat sehráli roli skutečného nestranného vyjednavače a je to vidět na výsledcích. Věřím českému premiérovi i českým diplomatům, že tuto svoji roli splní do posledního dne předsednictví. 

Evropská komise navrhla vámi zmíněné zastropování ceny plynu, řada zemí ale návrh označila za vtip, protože strop je příliš vysoko. Plní Evropská komise svoji roli?

Role Evropské komise je předkládat návrhy ve prospěch členských států a mandát členských států je buď je přijmout, nebo odmítnout. Proto jsem komisi už od jara vyzýval, aby dala na stůl návrh na zastropování plynu. Ne jen záměry, ale skutečný legislativní návrh. To se teď konečně stalo, já to beru na vědomí a doufám, že se členské státy co nejrychleji shodnou. Stejně jako jsme rychle reagovali v případě covidu a nakoupili vakcíny, myslím, že i v případě energetické krize bychom měli být rychlejší. Měli bychom co nejdříve schválit společné nákupy plynu a cenový strop. Bavíme se o tom už řadu měsíců.

Dlouhodobě se mluví o špatném vztahu mezi vámi a předsedkyní Evropské komise. Je to otázka odlišných osobností, nebo to víc souvisí s překryvem pravomocí mezi vámi a Ursulou von der Leyenovou?

Nesdílím vaši analýzu naší spolupráce. Naše vztahy jsou profesionální, při výkonu našich funkcí fungují velmi dobře. Pravda je, že v případě energetiky jsem komisi kritizoval. Ale nebylo to nic osobního. Jsem přesvědčený, že důvěryhodnost Evropské unie v očích veřejnosti bude posuzována také na základě naší odpovědi na energetickou krizi a v případě návrhu na cenový strop u plynu komise nebyla dost rychlá. V Evropě už pozorujeme odchody firem do jiných regionů kvůli cenám energií a my bychom měli využít všech nástrojů, abychom tomu zabránili. Udělat příliš málo příliš pozdě pro mě není řešením. 

Video: Na Pražském hradě se uskutečnil summit lídrů evropských zemí (6. 10. 2022)

Hosty vysílání jsou ředitelka Odboru pro předsednictví ČR v Radě EU Alice Krutilová, historik Jan Škvrňák, výtvarník a sochař David Černý a režisérka | Video: Michael Rozsypal, Daniela Drtinová
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 27 minutami

Vrchní soud zastavil trestní stíhání šéfa lihové mafie Březiny v kauze ovlivňování svědků

Olomoucký vrchní soud zastavil trestní stíhání šéfa lihové mafie Radka Březiny a dalších dvou mužů v souvislosti s kauzou ovlivňování svědků. Brněnský krajský soud jim za to v červnu 2021 původní tresty uložené za obchody s nelegálním lihem zpřísnil v podobě souhrnných trestů, Březinovi zvýšil trest ze 13 let na 14 let a devět měsíců. Vrchní soud zastavení stíhání odůvodnil tím, že o těchto skutcích již bylo pravomocně rozhodnuto. Informaci v úterý potvrdil Petr Šereda z Vrchního státního zastupitelství v Olomouci. Zastavení trestního stíhání se týká také Pavla Čanigy a Ivana Kováříka.

Vrchní soud o zastavení trestního stíhání rozhodl v neveřejném jednání v prosinci, řekl novinářům mluvčí soudu Stanislav Cik. "Soud rozhodl, že se u těchto obžalovaných zastavuje trestní stíhání, neboť o těchto skutcích již bylo pravomocně rozhodnuto," uvedl mluvčí.

Podle soudu bylo o této trestné činnosti rozhodnuto již v hlavní daňové větvi lihové mafie, kdy byli všichni tři obžalovaní odsouzeni za zkrácení daně a současně za účast na organizované zločinecké skupině. Druhý z těchto trestných činů vrchní soud považuje za trestný čin trvající. Ovlivňování svědků tak podle něj spadá do trestného činu účasti na organizované zločinecké skupině, o kterém však již bylo pravomocně rozhodnuto v daňové větvi celé kauzy.

Zdroj: ČTK
před 30 minutami

Kolínská Toyota od středy zastaví kvůli nedostatku dílů výrobu na většinu února

V automobilce Toyota Motor Manufacturing Czech Republic v Kolíně od středy kvůli nedostatku komponentů zastavují výrobu. Celková doba odstávky zatím není známá, měla by to být větší část února. Podle mluvčího automobilky Tomáše Paroubka je důvodem výpadek subdodávek pro českého dodavatele způsobený epidemií covidu v Číně na konci loňského roku.

"Rozjezd linky je plánován na poslední týden v únoru, může se ale změnit spousta věci, dodání dílů dříve, nebo naopak," uvedl Paroubek. Chybí podle něj komponenty do obou modelů, které se v Kolíně vyrábějí, a to Aygo a Yaris. "Nebudeme sdílet jméno dodavatele ani konkrétní díl, který nás bohužel zastavil s ohledem na překážky v dodavatelském řetězci. Jedná se o subdodávky komponent pro české dodavatele, nedostatek vznikl v důsledku výpadku výroby v Číně během listopadu a prosince způsobeného covid-19," doplnil mluvčí.

Úplné uzavření podniku v průmyslové zóně Ovčáry u Kolína se podle Paroubka nechystá. "Někdo vytvořil fake news, která není pravdivá, a toto spustilo velkou reakci," řekl. Poptávka po autech podle něj vzrostla, automobilka plánujeme vyrobit letos opět přes 200 000 vozů. "I přes toto zastavení uděláme maximální kroky, abychom vozy dodali co nejdříve zákazníkům, kteří nyní čekají na dodávku již objednaných vozů," doplnil.

Zdroj: ČTK
před 43 minutami

Prezident Zeman se příští týden sejde s Čaputovou ve Vysokých Tatrách

Český prezident Miloš Zeman se příští úterý při své rozlučkové návštěvě Slovenska sejde ve Vysokých Tatrách se slovenskou kolegyní Zuzanou Čaputovu, informovala ČTK kancelář slovenské prezidentky. Zemanovi v březnu skončí druhý pětiletý prezidentský mandát; v čele státu ho vystřídá Petr Pavel, který v rozhodujícím kole přímé volby minulý týden porazil expremiéra Andreje Babiše.

Vrcholní politici Česka i Slovenska v minulosti založili tradici, že jejich první a poslední zahraniční cesta ve funkci vede do druhé ze zemí bývalého Československa. Podle informací ČTK by Zeman měl na Slovensko přicestovat už v pondělí a návštěvu země pak ukončit ve středu, kromě Čaputové by se měl sejít také s dalšími současnými a bývalými slovenskými politiky.

Zeman bude s Čaputovou jednat v hotelu ve známé turistické lokalitě Štrbské Pleso. Zeman tam zavítal už v roce 2018 na své první zahraniční cestě ve druhém prezidentském mandátu. Slovenským prezidentem byl tehdy Andrej Kiska.

Zdroj: ČTK
Další zprávy