reklama
 
 

Profesoři i děti tu mizí beze stopy. Po obětech únosů v rozvrácené Libyi musí pátrat sami příbuzní

18. 6. 2017
Čím dál více lidí se v severoafrické Libyi stává obětí únosu. V metropoli Tripolisu zmizelo na přelomu roku během pouhých šesti týdnů více než 293 lidí. Libye jako právní stát nefunguje. Existují tu dva parlamenty, tři vlády a řada dalších skupin, jejichž milice mezi sebou bojují o moc. Totálního chaosu využívají kromě únosců taky pašeráci migrantů a radikální islamisté.

Tripolis - Osmašedesátiletý profesor Tripoliské univerzity v Libyi Salem Beitelmal zmizel beze stopy letos v dubnu. Jeho opuštěné auto se našlo na západním předměstí libyjské metropole Tripolis.

Následujících šest týdnů o něm jeho rodina neměla žádné zprávy. Situace byla o to komplikovanější, že profesor Beitelmal má cukrovku a potřebuje pravidelně užívat léky.

Čím delší dobu byl nezvěstný, tím zoufalejší a bezmocnější jeho rodina byla.

"Zmobilizovali jsme skoro celou zemi. Mluvili jsme s každým, o kom jsme si mysleli, že má kontakty na lidi z vyšších míst ve vládě nebo v milicích. Dostali jsme sliby, prázdné sliby," vypráví profesorova dcera pro britský server BBC.

V mocenském vakuu, které nyní v Libyi panuje, je ale složité dovolat se pomoci. V této severoafrické zemi existují dva parlamenty a tři vlády. Jen jedna z nich je mezinárodně uznávaná.

"Nemáme tu instituce, na které se můžete obrátit a které mají občany chránit. Takže se stává, že lidé musí vzít věci do svých rukou," dodává Beitelmalová.

Do případu zmizelého profesora se tak vložila i lidskoprávní organizace Amnesty International, která zahájila kampaň za jeho propuštění.

V oblasti, kde Beitelmal zmizel, operuje podle organizace několik místních milicí. A ty rády unáší lidi.

"Případ Salema Beitelmala ilustruje neustálé nebezpečí, které představují milice pro civilisty. Milice pokračují v zastrašování obyvatel, vyvolávají strach a hrůzu kvůli únosům," řekla listu Libya Herald Heba Morajefová ze severoafrické pobočky Amnesty International.

Salem Beitelmal měl ale nakonec štěstí. Po 47 dnech v zajetí ho únosci propustili. Oznámil to profesorův synovec Abdelraúf, který je zároveň starostou centrální části Tripolisu.

Bez dalších detailů uvedl, že únos Beitelmala mají na svědomí "kriminální gangy".

Taktika k umlčení odpůrců

Počet únosů v Libyi v posledních letech roste. Podle tamní pobočky humanitární organizace Červený půlměsíc zmizelo v období od února 2014 do dubna 2015 více než 600 lidí.

Únosy jsou velkým problémem hlavně na západě země. V Tripolisu došlo nejméně k 293 únosům od poloviny prosince loňského roku do konce letošního ledna. Tedy během pouhých šesti týdnů, uvádí Amnesty International. 

Obětí se může stát prakticky kdokoliv. Mizí politici, různí aktivisté, novináři, byznysmeni, doktoři, ženy i děti.

Cílem únosců bývá většinou tučné výkupné. V některých případech je ale motivem i výměna vězňů nebo získání citlivých informací.

"Milice taky používají únosy jako taktiku k umlčení odpůrců, novinářů a ochránců lidských práv, kteří jsou k milicím kritičtí. Lidé se stávají terčem únosu i kvůli své politické či kmenové příslušnosti nebo zaměstnání," vysvětluje Morajefová.

Jako živé mrtvoly

Například známý aktivista Abdel-Moez Banoun, který veřejně vystupoval proti milicím, zmizel v Tripolisu na konci léta 2014. Od té doby o něm nikdo neslyšel.

Jabira Zaina (na fotografii níže), mladého súdánského aktivistu, který ale vyrostl v Libyi, zajala loni v září ozbrojená skupina přímo před kavárnou v Tripolisu. Předtím tam vedl diskusi o ženských právech.

"Jsme jako živé mrtvoly," říká Jabirův bratr. Nejdříve si prý rodina myslela, že Jabira zadržuje skupina, která patří k milicím. Ta to ale popřela.

Příbuzní jsou každopádně přesvědčeni, že Jabira někdo unesl proto, že se angažoval.

"Čím déle čekáme, tím méně kontaktů máme," dodává jeho bratr. Podle něj se lidé v okolí bojí jim jakkoliv pomoct, protože pak by se sami stali obětí únosu.

Chaos a bezvládí

V Libyi fungují celkem tři vlády, což vyšetřování podobných zločinů jen ztěžuje.

Kromě mezinárodně uznané vlády působí v hlavním městě taky samozvaná "vláda národní záchrany", která má blízko k islamistům.

Uznávaná vláda, kterou vede Faíz Sarrádž, navíc bojuje o moc ještě s kabinetem na východě Libye, který je napojený na generála Chalífu Haftara. Ten ale nedávno oznámil, že začne se Sarrádžem spolupracovat.

Kromě těchto tří vlád se o moc v zemi přetahuje řada dalších skupin, jejichž milice mezi sebou bojují.

Na území Libye taky operuje teroristická organizace Islámský stát.

Že je tato severoafrická země rozvrácená, využívají kromě únosců i organizované sítě pašeráků migrantů, kteří se odtud vydávají do Evropy.

Nachomýtl jsem se k několika nepovedeným útokům proti Islámskému státu, to bylo hrozný maso, přiváželi lidi s ustřelenýma hlavama, říká Krupař. | Video: Martin Veselovský |  16:30

autor: Hana Vařáková | 18. 6. 2017

Související

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    Komerční sdělení
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama