* Nobelův výbor oznámí laureáta prestižní ceny v pátek ráno * Výběr Baracka Obamy nebo Ala Gorea vyvolal protichůdné reakce * Čína hrozí Norsku, že mu neprojde, pokud získá cenu činský disident
Oslo - Nobelův výbor v posledních letech několikrát svým výběrem laureáta Nobelovy ceny míru překvapil a často platí, že největší "favorité" ocenění nezískávají.
Jméno nového držitele ceny budeme znát v pátek před polednem.
Mezi nejvážnější kandidáty patří čínský disident Liou Siao-po. Básník a literární kritik byl v Pekingu odsouzen v roce 2008 k jedenácti letům vězení za sepsání výzvy k demokratizaci země.
Za Lioua se postavil Václav Havel, který měl k Nobelovce údajně velmi blízko v roce 1989, kdy ji nakonec dostal tibetský duchovní vůdce dalajlama.
Havel veřejně podpořil Číňana v komentáři, který otiskl deník New York Times.
"Cena by signalizovala Liouovi a čínské vládě, že mnoho lidí v Číně a ve světě se s disidentem solidarizuje a sdílí jeho vizi svobody a lidských práv pro 1,3 miliardy obyvatel Číny," napsal Havel v textu.
Sázková kancelář PaddyPower dává největší šance právě čínskému vězni. Přijímá sázky v kurzu 6 ku 1. U ostatních uchazečů je kurs mnohem vyšší.
Čínská vláda už poslala do Oslo varování. Pokud cenu dostane Liou Siao-po, povede to prý k vážné roztržce v čínsko-norských vztazích. Nejmenovaný čínský představitel prý osobně varoval ředitele Nobelova institutu Geira Lundestada.
Silnou podporu má také argentinské hnutí Babičky z Plaza de Mayo.
Toto sdružení mnoho let pátrá po osudech tisíců lidí, kteří zmizeli nebo byli uneseni během vojenské diktatury v Argentině v letech 1976 až 1983.
Babičky z Plaza de Mayo podpořili dopisem například bývalý argentinský fotbalista Diego Maradona nebo známý španělský soudce Baltasar Garzón.
Dalšími kandidáty na letošní nobelovku jsou afghánská bojovnice za práva žen Sina Samarová nebo organizace Memorial, sledující dodržování lidských práv v Rusku.
Předáváním ceny disidentům, kteří bojují proti represivnímu režimu vlastní země, se Nobelův výbor v posledních letech spíše vyhýbá. Výjimkou byl rok 2003, kdy ocenil íránskou právničku Širín Ebadíovou.
Loni získal cenu americký prezident Barack Obama, dva roky před ním bývalý americký viceprezident Al Gore.
Tyto nominace vyvolaly ve světě protichůdné reakce, podobně jako dříve výběr Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) v roce 1997 nebo generálního tajemníka OSN Kofiho Annana v roce 2001.
Spory se dodnes vedou o udělení ceny palestinskému předákovi Jásiru Arafatovi, který získal cenu v roce 1994 spolu s izraelskými politiky Šimonem Peresem a Jicchakem Rabinem.
