Všichni jsme byli kdysi Khoisané. Vědci určili místo v Africe, kde žili první lidé

ČTK ČTK
29. 10. 2019 15:59
Vědcům se podařilo určit oblast v Africe, kde pravděpodobně žili už před 200 tisíci lety předkové moderního člověka, než začali migrovat do dalších míst na zeměkouli. Podle studie publikované v časopisu Nature pobývali první lidé na území dnešní severní Botswany v místech, kde jsou dnes solné pláně. Ty však dříve tvořily dno rozsáhlého jezera, označovaného nyní jménem Makgadikgadi.
Vědkyně Vanessa Hayesová při rozhovoru s jedním z Khoisanů.
Vědkyně Vanessa Hayesová při rozhovoru s jedním z Khoisanů. | Foto: Reuters

Podle serveru BBC však závěry studie někteří vědci zpochybňují.

"Dlouho se ví, že se předchůdce nynějších lidí objevil před 200 tisíci lety v Africe. Nevěděli jsme ale, kde se nacházela jeho domovina," řekla na tiskové konferenci hlavní autorka studie, jihoafrická genetička Vanessa Hayesová.

Skupina vědců založila svou studii na genetickém výzkumu, který umožňuje zkoumat modely migrace. S každou změnou lokality se totiž podle Hayesové změní i genetická informace člověka.

Vědci zkoumali 200 genetických znaků mitochondriální DNA, která se dědí po matce, na současné populaci v Namibii a Jihoafrické republice, tedy v oblasti, která byla dlouho pokládána za jednu z kolébek lidstva.

Testy DNA tamních obyvatel však prokázaly jen velmi malou přítomnost potřebné mateřské genetické linie. Při dalším srovnávání genomů se pak vědcům podařilo zjistit stopy pravěkého předchůdce dnešních lidí v Khoisanech, etniku lovců-sběračů, kteří v oblasti žijí dodnes. Podle expertů tedy všichni lidé na celé Zemi mají právě tohoto předka. "Věřím, že jsme v jednu chvíli všichni byli Khoisané," řekla vědkyně.

Khoisané byli první moderní lidskou komunitou. Žili na jednom místě asi 70 tisíc let, což vědci vyvodili z toho, že u nich zůstal po takto dlouhou dobu stejný genom. Dlouho prosperovali v regionu zhruba o velikosti Nového Zélandu jižně od řeky Zambezi, kde se nyní nachází Namibie, severní Botswana a Zimbabwe.

Dnes je tato oblast součástí rozsáhlé pouště Kalahari, dříve ale bývala plná vláhy a zeleně. Geologická analýza spojená s klimatickými modely ukázala, že se zde rozkládalo obrovské jezero, jež bylo dvakrát větší než dnešní Viktoriino jezero.

Klima se ale v oblasti začalo podle oceánografa a spoluautora studie Axela Timmermanna měnit. Jezero vyschlo a oblast byla stále sušší. Jedna skupina lidí odtud proto před 130 tisíci lety odešla na severovýchod, další o 20 tisíc let později na jihozápad.

Tím podle vědců začaly migrační pohyby, jež po několika dalších desítkách tisíc let vedly k osídlení všech kontinentů. Do Evropy první lidé dorazili asi před 50 tisíci nebo 40 tisíci lety.

Někteří lidé ale v oblasti zůstali a adaptovali se na místní vyprahlé podmínky. Jejich potomci zde žijí dodnes a stále se živí jako lovci a sběrači. Proto si Hayesová myslí, že jsou pravěkými předchůdci dnešních lidí. "Khoisané, kteří zde žijí, nikdy tuto pravlast neopustili. Sami vědí, že tu byli vždycky, povídají si o tom z generace na generaci. A já jsem to musela vědecky dokázat zbytku světa," říká vědkyně.

Postup Hayesové ovšem kritizuje profesor Chris Stringer z Muzea přírodní historie v Londýně. Podle něj studie vyvozuje z omezených dat příliš rozsáhlé závěry. Jiné analýzy totiž došly k odlišným výsledkům a některé archeologické nálezy poukazují na to, že lidé pochází spíše z východní Afriky. Lidských domovin by tedy mohlo být více, ještě však zbývá je objevit, píše server BBC.

 

Právě se děje

před 11 minutami

Obcím i krajům stoupl přebytek rozpočtu, Schillerová kritizovala nedostatek investic

Obce loni hospodařily s přebytkem 25,5 miliardy korun a kraje s přebytkem 5,8 miliardy korun. Předloni obce vykázaly přebytek 8,3 miliardy korun a kraje 82 milionů korun. Celkově tak hospodaření územních rozpočtů včetně dobrovolných svazků obcí loni skončilo s přebytkem 31,7 miliardy korun, zatímco o rok dříve to bylo 8,8 miliardy korun.

"Finance obcí a krajů jsou ve skvělé kondici. Jejich hospodaření skončilo již osmým rokem po sobě v přebytku. (…) Celkové příjmy samospráv dlouhodobě rostou. Na tom mají největší zásluhu daňové příjmy," uvedla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO).

Méně příznivou zprávou podle ní jsou ale údaje o investicích samospráv. "Loni sice kraje a obce proinvestovaly dohromady téměř 124 miliard korun, stále to ale bylo o 30 procent méně, než kolik si naplánovaly," dodala.

Celkové příjmy územních rozpočtů loni vzrostly o 61,5 miliardy korun na 594,1 miliardy korun a celkové výdaje o 38,6 miliardy na 562,4 miliardy korun.

Zdroj: ČTK
Další zprávy