Kodaň - Nejprve střelba na karikaturistu, který se vysmíval proroku Mohamedovi, pak atentát na Židy. Pět týdnů po masakru v redakci satirického časopisu Charlie Hebdo se v Kodani zopakoval - byť s mnohem menšími ztrátami na životech - lednový teroristický útok z Paříže.
V Dánsku chtěl muslimský mladík nejprve v kavárně zabít kreslíře Larse Vilkse a pak střílel u jedné z kodaňských synagog.
Stejně jako útočníci z Paříže, i střelec z Kodaně vyjádřil sympatie k Islámskému státu.
V otázkách a odpovědích jsme se pokusili poskládat klíčová fakta, která o teroru v Kodani tři dny po útoku víme.
Patřil útočník k nějaké skupině?
Prvotní zprávy hovořily o tom, že v Kodani střílel takzvaný osamělý vlk, tedy terorista jednající na vlastní pěst. V pondělí se však objevila informace, že strážci zákona po razii v internetové kavárně zadrželi dva El-Husseinovy komplice.
O pár hodin později už dánská policie informovala, že v souvislosti s útoky v Kodani zadržela dva muže, kteří měli Omarovi El-Husseinovi opatřit zbraň a po prvním útoku jej ukrývali.
V úterý vyšlo najevo, že terorista Omar El-Hussein na Facebooku před střelbou v Kodani přísahal věrnost vůdci Islámského státu Abú Bakr al-Bagdádímu.
"Slibuji věrnost a plnou poslušnost Abú Bakrovi v dobrých i špatných věcech. Nebudu o něm pochybovat, dokud se nedopustí hrubého odpadlictví od víry," napsal mladý Dán na Facebooku.
Jeho další vazby na Islámský stát dánská tajná služba prověřuje.
Co se stalo v kavárně Krudttonden?
Dvaadvacetiletý muž, později identifikovaný jako dánský muslim Omar El-Hussein, nejprve zaútočil na konferenci Umění, rouhání a svoboda projevu, kterou pořádal švédský karikaturista Lars Vilks v kavárně Krudttonden. Na diskutující začal skrz skleněnou výlohu střílet ze samopalu.
Jednoho z přítomných zabil a při následné přestřelce s policisty tři z nich zranil. Nebýt rychlé reakce agentů švédské tajné služby a příslušníků dánských bezpečnostních složek, skončil by útok podle svědků masakrem.
"Mluvila jsem zrovna o svobodě projevu, když jsme uslyšeli hluk, a ti lidé z ochranky nám řekli, ať co nejrychleji utíkáme pryč. Kdyby tam nebyli a neopětovali palbu, mohl se prostřílet dovnitř, mohlo to skončit jako v redakci Charlie Hebdo," řekla americké televizi ABC jedna z organizátorek konference Terry Moranová.
"Přestože jsme se uvědomili, že existuje určité riziko, nikdo nečekal, že by se mohlo stát něco takového. Muži z ochranky nám řekli, abychom se schovali ve skladu. Drželi jsme se za ruce a vyprávěli si drsné vtipy. Bylo tam hodně piva," líčí Moranová zážitek, který charakterizovala jako surrealistický.
Jak reagoval Lars Vilk?
Vilks v rozhovoru pro televizi CNN vyzdvihl odvahu policistů, kteří účastníky konference bránili, přestože byli v jasné nevýhodě.
"Byl velmi dobře vybavený (u sebe měl dvě pistole a samopal - pozn. redakce), což policisté nebyli, takže měl výhodu. Několik strážců zákona bylo při přestřelce zraněno, přesto se snažili palbu opětovat," vzpomíná Vilks.
"Při dodržení demokratických principů by mělo by mít možné opřít se do kteréhokoliv náboženství," prohlásil autor karikatury proroka Mohameda, jenž se spolu se zavražděným šéfredaktorem časopisu Charlie Hebdo ocitl na seznamu "devíti nejhledanějších" Al-Káidy.
Na koho střelec útočil u synagogy?
Po přestřelce, při níž zranil tři policisty, útočník z místa činu uprchl v připraveném autě, které později odstavil a vzal si taxíka.
O pouhých několik hodin později v teroru pokračoval útokem na synagogu v ulici Krystalgade, kde právě probíhala oslava bat micva (náboženské dospělosti) dvanáctileté dívky.
Dovnitř Omar El-Hussein nepronikl, ale zastřelil člena židovské ochranky.
Ten se podle členů židovské komunity zachoval jako hrdina. Nebýt odvahy sedmatřicetiletého Dan Uzana, měl by po zuby ozbrojený radikál volnou cestu do synagogy plné dětí.
Oslavy se zúčastnilo 80 lidí, padesátku z nich tvořily právě děti.
Jak se chovali lidé v synagoze?
Po útoku se všichni přítomní schovali do sklepních prostor synagogy. Nad hlavami hvízdaly kulky.
Po asi dvouhodinovém dramatu do synagogy konečně vešel policista a vyzval všechny k evakuaci.
"Každý z nás popadl několik dětí a utíkal s nimi do bezpečí. Představte si, jak utíkáte s bosými dětmi v podpaží. Bylo to děsivé," cituje deník The Daily Mail jednu z očitých svědkyň Evu Baumuvou.
Přítomní dospělí a děti podle ní situaci zvládli jen díky tomu, že jsou na to, jak se při útoku chovat, školeni.
Teror v synagoze byl tím posledním, čeho se mladý islámský radikál dopustil.
Policie po prvním útoku věděla, kde střelec bydlí, protože ho zachytily pouliční bezpečnostní kamery, jak nasedá do taxíku, a jeho řidič řekl vyšetřovatelům, kam teroristu vezl.
O několik hodin později, po dalším útoku v synagoze, policie El-Husseina poblíž jeho bytu u stanice metra Norrebro zastřelila poté, co vypálil na uniformované strážce zákona.
Kdo byl útočník?
Šlo o rodilého Dána, potomka palestinských přistěhovalců, který v Dánsku prožil spokojené dětství. S rodiči i mladším bratrem měl harmonický vztah, referují dánská média s odkazem na lidi, kteří útočníka znali.
V pubertě se ale vše změnilo a Omar El-Hussein se čím dál častěji dostával do problémů se zákonem.
Stal se členem pouličního gangu, nechal školy a potuloval se po ulicích ozbrojen nožem, později pistolí. V minulosti byl opakovaně odsouzen za násilnou trestnou činnost a nedovolené držení zbraní.
Podle serveru The Local a dalších dánských médií Omar El-Hussein ještě před dvěma týdny seděl ve vězení, kde si odpykával trest za úmyslné ublížení na zdraví. Toho se dopustil v roce 2013, kdy ve vlaku v Kodani pobodal spolucestujícího.
Jeho bývalí spolužáci řekli dánskému listu the Ekstra Bladet newspaper, že rád diskutoval o islámu a izraelsko-palestinském konfliktu, přičemž se netajil tím, že nenávidí Židy.
Dánská tajná služba o jeho radikalizaci věděla od vězeňské ostrahy. Sledovala ho, ale po útocích uvedla, že není v jejích silách kontrolovat všechny podezřelé čtyřiadvacet hodin denně.
Hrozí další útoky?
Ano. Dánské tajné služby varují, že hrozba trvá, a kodaňské bezpečnostní složky jsou ve stavu nejvyšší pohotovosti.
Obavy z dalšího teroru ještě zvýšilo pondělní zatčení dvou údajných kompliců útočníka a úterní planý poplach v kavárně, na niž El-Hussein v sobotu zaútočil.
Zvýšená bezpečnostní opatření přijaly i Francie a Švédsko.
Francouzský ministerský předseda Manuel Valls se nechal slyšet, že mimořádná opatření, která spočívají v rozmístění vojáků a policistů na veřejných místech a v blízkosti důležitých objektů, "budou platit tak dlouho, jak jen to bude třeba".
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu před pondělní schůzí vlády prohlásil, že jeho kabinet hodlá podnítit "masivní vystěhovalectví" evropských Židů do Izraele.
"Židé jsou znovu vražděni jen proto, že jsou Židé. Tato vlna útoků bude pokračovat, stejně jako vražedné antisemitské útoky. Židé si zaslouží bezpečí v každé zemi, ale my říkáme našim židovským bratrům a sestrám, že jejich domovem je Izrael," řekl Netanjahu.
