Vražda novináře ukázala dilema Západu. Platit, či neplatit?

ČTK/AFP
23. 8. 2014 16:00
Zatímco například Francie výkupné platí, Britové a Američané to odmítají. Po rodině Jamese Foleyho únosci údajně požadovali 100 milionů eur.
James Foley strávil v zajetí bezmála dva roky. Džihádisté ho zavraždili jako odvetu za nálety USA.
James Foley strávil v zajetí bezmála dva roky. Džihádisté ho zavraždili jako odvetu za nálety USA. | Foto: Nicole Tung/freejamesfoley.org

Paříž - Stětí Jamese Foleyho znovu zvýraznilo mučivé dilema, kterému vlády musí čelit v případě únosů: zaplatit výkupné, které bude financovat aktivity únosců a povzbudí je k dalším únosům?

Anebo odmítnout a riskovat, že rukojmí potká stejný osud jako amerického novináře?

Po dlouhou dobu Spojené státy a Velká Británie odmítají jakýkoli převod peněz, zatímco některé evropské země - včetně Francie - únoscům platí, byť to oficiálně popírají.

Chtěli 100 milionů eur

Zdroj, který se zapojil do snahy osvobodit Jamese Foleyho a nepřál si být jmenován, podle agentury AFP uvedl, že po měsících nejistoty ohledně jeho osudu dostala Foleyho rodina dopis požadující nereálné výkupné 100 milionů eur (asi 2,8 miliardy Kč).

Americká vláda se ale jednoznačně držela svého postoje - v žádném případě se nebude platit výkupné ani se o něm nebude vyjednávat.

Tentýž zdroj sdělil, že 13. srpna dostala Foleyho rodina dopis, v němž stálo, že jejich syn bude zabit v odvetě za americké nálety na pozice Islámského státu (IS).

O necelý týden později šokovala svět videonahrávka umístěná na internetu, na níž je Foley brutálně zavražděn.

"Washington vyjednává v jiných otázkách. Viděli jsme to před časem v Afghánistánu, když propustili vězně z Guantánama výměnou za zadržovaného vojáka," řekl Alain Chouet, bývalý vysoký činitel francouzské domácí rozvědky DGSE.

"Ale stejně jako v případě Britů nebo Izraelců je jejich politika v jednom stejná: Neplatit," dodal.

Problém rukojmí podle něj představuje skutečné dilema.

"Na jedné straně je třeba chránit své občany všemi dostupnými prostředky. A na druhou stranu zkušenosti ukazují, že státy, které neplatí, mají méně unesených. Země, které - tak jako my - platí, mají teroristé tendenci pokládat za 'dojné krávy'. Přinášíme jim zisky."

Únosci rozlišují, kdo platí a kdo ne

Před dvěma lety na konferenci v Londýně odhadl americký náměstek ministra financí pro terorismus David Cohen, že únosci v letech 2004 až 2012 získali na výkupném asi 120 milionů dolarů.

"Placení výkupného vede k dalším únosům a další únosy vedou k dalšímu placení výkupného. A to všechno posiluje schopnost teroristických organizací páchat útoky," řekl tehdy. "Musíme najít způsob, jak tento cyklus rozbít."

Tálibán předává zajatého amerického seržanta Bowea Bergdahla.
Tálibán předává zajatého amerického seržanta Bowea Bergdahla. | Foto: Reuters

Odmítnutí platit výkupné je "nejjistější cestou k rozbití tohoto cyklu, protože pokud únosci vytrvale nebudou dostávat to, co chtějí, pak nebudou mít důvod brát rukojmí", prohlásil Cohen.

Únosci podle něj jednoznačně rozlišují mezi vládami, které výkupné platí, a těmi, které to nedělají.

Zaměřeno na Evropany

Jako argument uvedl, že podle informací amerických úřadů se v roce 2011 teroristická síť Al-Káida z tohoto důvodu zaměřovala především na Evropany, ne na Američany.

Podle bývalých obětí únosů je tento rozdíl citelný i v samotném zajetí. Například bývalý francouzský rukojmí Nicolas Henin, který byl zadržován s Jamesem Foleym, agentuře AFP řekl: "Rukojmí ze zemí, o nichž se ví, že neplatí výkupné, si byli vědomi, že jejich případ je složitější."

A další francouzský rukojmí, který si nepřál být jmenován, dodal, že američtí rukojmí "prožívají zajetí jinak než ostatní. Mají mnohem větší strach. Vědí, že na rozdíl od naší vlády ta jejich nebude s únosci vyjednávat."

Izraelský voják Gilad Šalit strávil v zajetí Palestinců roky.
Izraelský voják Gilad Šalit strávil v zajetí Palestinců roky. | Foto: Reuters

Amerického novináře Davida Rohdeho zadržovalo v roce 2009 více než sedm měsíců hnutí Tálibán, než se mu podařilo uprchnout.

Nyní využil úvodníku v týdeníku The Atlantic, aby vyzval západní velmoci, aby svou politiku ohledně výkupného sjednotily.

Foleyho smrt je "nejzřetelnějším důkazem, jak odlišná politika vůči únosům americké vlády a některých evropských vlád může zachránit evropská rukojmí a odsoudit ta americká k záhubě," napsal Rohde.

"Je třeba zavést shodnou a důslednou politiku, ten současný přístup selhává. Smrt Jamese Foleyho nesmí být zbytečná."

 

Právě se děje

před 11 minutami

Schůzka ruského prezidenta Putina a jeho amerického protějška Bidena, chystaná na červen, se může uskutečnit ve Švýcarsku, uvedl ruský list Kommersant

Moskva dosud oficiálně nepotvrdila, že se schůzka uskuteční. Ještě hodně záleží na tom, jak dopadnou jednání šéfů diplomacií obou zemí Sergeje Lavrova a Antonyho Blinkena, naplánovaná na 19. a 20. května na Islandu, připomněl Kommersant.

Biden navrhl Putinovi schůzku během telefonického rozhovoru v polovině dubna. Přesný termín nebyl uveden. Bílý dům jako místo setkání navrhl třetí zemi. Kreml uvedl, že nedal oficiální odpověď ohledně schůzky a Moskva návrh studuje. Podle zdrojů Kommersantu Biden navrhl, že by se mohl s Putinem sejít v jedné z evropských zemí 15.-16. června.

před 32 minutami

Mexický prezident se omluvil za 110 let starý masakr Číňanů

Mexický prezident Andrés Manuel López Obrador se omluvil za 110 let starý masakr Číňanů ve městě Torreón. Masového vraždění, které López Obrador označil za malou genocidu, se dopustily oddíly hlásící se k mexické revoluci, uvedla agentura AP. Během tří dnů bylo zavražděno 303 osob, což byla zhruba polovina tehdejší čínské komunity v Torreónu.

"Musím se smutkem říct, že i po této malé genocidě pokračovaly beztrestný útlak a vraždění členů čínské komunity, ať už kvůli rasismu nebo z úmyslu je okrást," uvedl López Obrador. Podle něj diskriminace byla založena na rozšířených stereotypech, kterým Číňané v té době čelili.

Mexický prezident také řekl, že jeho země je vděčná za bratrství, které Čína prokázala během epidemie covidu-19. Mexiko, které vykazuje čtvrtý nejvyšší počet úmrtí v souvislosti s covidem-19, si v Pekingu objednalo zhruba 29 milionů dávek vakcíny proti covidu-19, z nichž zatím dostalo deset milionů.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Do španělského autonomního města Ceuty, jež leží na africkém kontinentě, v pondělí nelegálně vstoupilo nejméně 2700 lidí a mezi nimi stovky nezletilců

Španělské úřady uvedly, že se jedná o druhý početnější příchod migrantů za poslední měsíc. Na konci dubna do Ceuty doplavalo z Maroka přes 150 lidí. Občas se migranti, hlavně ve větších skupinách, snaží překonat pevninskou přísně hlídanou hranici. Na její zhruba osmikilometrové délce stojí také deset metrů vysoký plot. Dnešní hojnější přeplavání hranice, které začalo od ranních hodin, podle policie usnadnil také nízký příliv. Kapacity pro přijetí migrantů ve městě jsou v současnosti přeplněné, uvedla stanice RTVE.

Zdroj: ČTK
Další zprávy