Kyjev - Hrozba utažených kohoutků na plynovodu a části Evropy bez dodávek plynu, a tím i tepla, uprostřed zimy se vrací. Ukrajina má za měsíc - přesně 29. listopadu - podepsat ve Vilniusu asociační dohodu s Evropskou unií.
Rusko je ostře proti, protože chce Ukrajinu vidět ve svém Euroasijském svazu, kde už kromě Ruska jsou Bělorusko a Kazachstán.
Hrozbu zhoršených politických a obchodních vztahů začal naplňovat ruský plynárenský gigant Gazprom. Jeho šéf Alexej Miller obviňuje ukrajinskou společnost Naftogaz, že Gazpromu dluží za dodávky plynu během letošního srpna v přepočtu 882 milionů dolarů.
Lhůtu na splacení k 1. říjnu prý Ukrajinci nesplnili, takže hrozí sankce. "Situace s ukrajinskými platbami za plyn už je neúnosná, uvedl Miller a podpořil ho i ruský premiér Dmitrij Medveděv.
"Problém existuje a je kritický," prohlásil po zasedání vlády.
Medveděv byl prezidentem v době, když na začátku roku 2009 přerostly rusko-ukrajinské spory v desetidenní přerušení veškerých ruských dodávek směrem na západ přes Ukrajinu.
Až po téměř třech týdnech, kdy zásoby plynu v některých evropských zemích už byly kriticky malé a například Slovensko zvažovalo obnovení provozu odstaveného druhého bloku jaderné elektrárny v Jaslovských Bohunicích, dosáhli dohody tehdejší premiéři Vladimir Putin a Julija Tymošenková v Kremlu.
Ukrajina musí od té doby platit za plyn více a marně se snaží dohodnout nové, nižší ceny. Pokud podepíše dohodu s Evropskou unií, Moskva téměř jistě nebude ochotná vyjít Ukrajině vstříc. Spíš naopak.
Letos už vláda v Moskvě zkomplikovala dovoz některých ukrajinských výrobků s poukazem na jejich zdravotní závadnost. Týkalo se to například produktů velké ukrajinské čokoládovny Rošen.
"Existuje nebezpečí, že se plynová válka mezi Ruskem a Ukrajinou bude opakovat. Chystaná dohoda s Evropskou unií a postupující integrace Ukrajiny do EU v tom hrají roli," řekl listu Kommersant ruský analytik Sergej Vachramejev.
V neděli jednal Putin s ukrajinským prezidentem Viktorem Janukovyčem pět hodin v Soči. Po setkání nebyla žádná tisková konference ani oznámení o tom, jak jednání skončilo.
Ale zřejmě se politici moc neshodli, protože v úterý se do Ukrajiny opřel v rozhovoru pro televizi Rossija 24 Putinův mluvčí Alexandr Peskov.
"Gazprom už příliš dlouho trpěl Ukrajině zpožďování plateb a narůstající dluhy. Tato trpělivost nemůže být bez hranic," uvedl. Ukrajinská vláda se snaží svoji závislost na ruském plynu snížit.
Podle agentury Unian dosáhl Kyjev dohody o tranzitu plynu ze západu přes Slovensko. "Zbývá už jen vyřešit některé technické problémy," uvedl ukrajinský ministr energetiky Eduard Stavickij.
Ve hře jsou také dodávky z Chorvatska plynovodem přes Maďarsko k ukrajinským hranicím. Pokud by na začátku roku došlo k přerušení dodávek, má Ukrajina podle vedení Naftogazu dost zásob plynu na přečkání zimy.
České republiky by se případné vyostření rusko-ukrajinského konfliktu nemělo tolik dotknout, protože od letošního ledna je v provozu plynovod Gazela, který na české území přivádí plyn ze severu z plynovodu Nord Stream. Tento plynovod vede přes dno Baltského moře, ne přes Ukrajinu.
