Volební právo v USA není pro každého. Nová pravidla dopadají na menšiny i chudé

Simona Fendrychová Simona Fendrychová
5. 6. 2016 18:25
Osmapadesátiletý Elvis Norquay strávil většinu svého života v odlehlé rezervaci Turtle Mountain v Severní Dakotě nedaleko kanadských hranic. Patří do kmene Jižních Ožibvejů a donedávna neměl problém volit. Nyní mu ale - stejně jako mnoha jiným příslušníkům menšin či seniorům - hrozí, že se nebude moci zapojit do hlasování o příštím prezidentovi USA. Rozhodovat přitom podle průzkumů může každý hlas. Zastánci nových pravidel se rekrutují z řad republikánů, menšiny přitom většinou tíhnou k demokratům.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Reuters

Bismarck/Washington - Severní Dakota je jedním ze 17 států USA, které v posledních letech přijaly nový volební zákon, jenž vyvolává vlnu kritiky mezi menšinami. Podle této normy nemůže volit nikdo, kdo se neprokáže platným dokladem s fotografií.

Takzvané "ID laws" nejsou záležitostí posledních měsíců a obdobný problém vyvstal už v roce 2012. Zatímco tehdy ale jejich uplatnění zabránil soud, letos na podzim poprvé ovlivní také prezidentské volby.

Již zmíněný Elvis Norquay je jedním ze zástupců stále rostoucího počtu domorodých Američanů, kteří se kvůli změnám hlasovacích zákonů zapojili do nejrůznějších soudních sporů. On sám nemá telefon, nemá řidičský průkaz a nově - zdá se - ani volební právo.

Zařídit si řidičský průkaz, tedy doklad, který ve Spojených státech obvykle slouží k identifikaci, by znamenalo nechat se odvézt do nejbližšího města, protože úřady v rezervaci je nevydávají. Nový identifikační doklad s fotografií by invalidního Elvise stál 10 dolarů, které ve své situaci raději investuje do potravin. 

Jedná se o diskriminaci, tvrdí menšiny

Podle agentury Reuters byly od začátku roku podány již tři federální žaloby, ve kterých se domorodí obyvatelé soudí kvůli diskriminaci. Zákon má sice oficiálně zabránit volebním podvodům, pravdou ale zůstává, že postihuje především menšiny a nemajetné.

Tato skupina voličů má navíc tendence spíše volit demokraty. Nejvíce zastánců proto mají nová volební pravidla především mezi republikány.

Populace domorodých obyvatel není tak velká, aby mohla letošní prezidentské volby v republikánských baštách výrazně zvrátit, ale neustále se zvyšuje. V mnoha státech ale dokonce roste rychleji než celkový počet obyvatel. A poslední průzkumy naznačují, že v listopadovém souboji mezi předpokládanými kandidáty Donaldem Trumpem a Hillary Clintonovou půjde o každý hlas.

Klíčové jsou přitom takzvané "swing states", tedy ty, kde se přízeň voličů pravidelně přelévá mezi republikány a demokraty a rozhodují se v nich volby.

Byrokratická překážka

Původní obyvatelé nejsou zdaleka jediní, kteří se cítí být zbaveni volebního práva. Získat doklad s fotografií může být obtížné hlavně pro seniory, Afroameričany, Hispánce a obecně pro obyvatele s nižšími příjmy.

Často je to jednoduše byrokratická překážka, která mnoho lidí odradí a připraví je tak o možnost účastnit se voleb. Musejí cestovat do okresních měst na úřady a platit poplatky.

Norma proto zasáhne nejvíce ty, kdo jsou například příliš staří, nemocní nebo jednoduše chudí, aby měli řidičský průkaz, anebo z nejrůznějších důvodů přišli o rodný list.

Už v roce 2012 ukázala studie Chicagské univerzity, že by opatření mohla z volebních místností vyhnat až 700 tisíc mladých voličů z řad menšin. "Jde o připomínku toho, že naše volební práva vždy byla terčem útoku. A pravděpodobně vždy budou," řekla tehdy politoložka Cathy Cohenová.

"ID Laws" se dotýkají i takzvaných "swing states", tedy států, kde se přízeň voličů pravidělně přelévá mezi republikány a demokraty a rozhodují se v nich volby. Na Floridě se tak legislativa může dotknout až 100 000 lidí, v Pensylvánii 44 tisíc. Zástupci menšin přitom povětšinou upřednostňují Baracka Obamu.

Podle amerického listu The Washington Post federální soud zjistil, že například jen v Texasu nemá potřebný doklad s fotografií - umožňující volit - přes 600 000 registrovaných voličů. V celých Spojených státech pak jde o 11 procent obyvatel.

 

Právě se děje

před 27 minutami

Czech Point bude od 25. října mimo provoz, odstávka potrvá tři dny

Informační systém Czech Point, ze kterého lze získat například výpis z katastru nemovitostí či rejstříku trestů, bude kvůli přechodu na nové technické vybavení od příštího pátku tři dny mimo provoz. Na jeho kontaktních místech si lidé nebudou moci pořídit žádný výpis ani využít žádnou jinou službu od 25. října 20:00 do 29. října 06:00. Na webu systému to uvedlo ministerstvo vnitra, které projekt řídí. Lidem doporučuje, aby si potřebné výpisy obstarali mimo uvedenou dobu.

Podle vnitra v době odstávky Czech Point nebude v provozu ani úřednický [email protected] a nebude možné se prostřednictvím služby JIP/KAAS přihlásit do řady agendových informačních systémů.

Zdroj: ČTK
Další zprávy