Volby vyhráli nacionalisté, Belgii hrozí další vleklá krize

ČTK ČTK
26. 5. 2014 13:25
Volby do federálního parlamentu vyhrála se skoro 21 procenty NV-A, kterou vede antverpský starosta Bart de Wever.
Bart De Wever, šéf Nové vlámské aliance (NV-A)
Bart De Wever, šéf Nové vlámské aliance (NV-A) | Foto: Reuters

Brusel - Nová vlámská aliance (NV-A) vyhrála nedělní parlamentní volby v Belgii a potvrdila tak své postavení nejsilnější politické síly v zemi.

Není však zdaleka jisté, zda se jí ve složitém belgickém politickém systému podaří sestavit federální vládu, a tak výsledky voleb mohou znamenat začátek další politické krize.

Frankofonní oblasti volily tradičně především nyní vládní socialisty (PS) premiéra Elia di Rupa. V Bruselu, kde se obě jazykové skupiny prolínají, uspěly také liberální strany z obou stran jazykové hranice.

Volby do federálního parlamentu NV-A vedená antverpským starostou Bartem de Weverem vyhrála se skoro 21 procenty. Hlasování o vlámském regionálním parlamentu strana s programem přeměny Belgie ve volnou konfederaci ovládla ještě výrazněji.

Elio di Rupo
Elio di Rupo | Foto: Reuters

Na "domovské" straně jazykové hranice, kde žije asi 60 procent občanů země, ji volilo skoro 32 procent lidí.

Propad Vlámského zájmu

Druhou nejsilnější vlámskou stranou jsou křesťanští demokraté (CD&V) s více než 20 procenty, třetí liberální OpenVLD se 14 procenty a čtvrtí tamní socialisté z SP.A s jen o málo nižším ziskem.

Na postoji CD&V tak bude zřejmě záviset, zda se NV-A podaří ve Vlámsku vládu sestavit, nebo vznikne alternativní většina.

Propadl naopak tvrdě nacionalistický Vlámský zájem, který proti posledním volbám v roce 2010 ztratil z více než 15 procent na necelých šest procent a se skoro devíti procenty jej předstihli i vlámští Zelení.

"Nechceme dlouhou krizi. Naopak, chopíme se iniciativy a uvidíme, co bude možné," prohlásil podle místních médií v povolební reakci de Wever.

Pokus o většinu

Diskuse o novém federálním kabinetu belgického království chce prý zahájit co nejdříve. "Doufám, že bude možné sestavit co nejdříve většinu, která posune zemi dál," reagoval v noci na předběžné výsledky voleb frankofonní socialistický premiér di Rupo.

Šéfredaktorka deníku Le Soir Beatrice Delvauxová v komentáři k výsledkům voleb připomněla slova nedávno zesnulého bývalého belgického premiéra, Vláma a křesťanského demokrata Jeana-Luca Dehaeneho.

Ten podle ní prohlásil, že N-VA vyhraje volby ve skutečnosti teprve tehdy, až se naučí dělat kompromisy, povede se jí sestavit většinu a svá předvolební slova proměnit v povolební činy.

Ve francouzsky mluvícím Valonsku získala PS premiéra Di Rupa skoro 31 procent před liberálním Reformním hnutím (MR) s 27 procenty hlasů. Několik chybějících procent ale PS ztratila v souboji s výrazně levicovou PTB. Třetí jsou středoví křesťanští demokraté (cdH) s více než 15 procenty.

Na federální úrovni však frankofonní socialisté disponují jen o něco více než 11 procenty, a jsou tak až třetí za vlámskými křesťanskými demokraty.

Složitosti belgických voleb

Volby se v zemi konaly den poté, co si nejméně tři oběti vyžádal útok zatím neznámého muže na návštěvníky bruselského židovského muzea.

Belgičané v neděli hlasovali nejen o 150 křeslech svého federálního parlamentu, ale vybírali také poslance regionálních parlamentů ve Vlámsku, Valonsku, hlavním městě Bruselu a do parlamentu německy mluvící belgické komunity.

Parlament pro frankofonní společenství sestává ze všech členů Valonského shromáždění a francouzsky hovořících poslanců bruselského parlamentu. Složení regionálních parlamentů ovlivňuje podobu nyní už nepřímo voleného Senátu, tedy horní federální komory.

Je to poprvé od poslední ústavní reformy, co Belgičané najednou hlasovali o obou těchto úrovních zastupitelských sborů. Určovali tak podobu politiky své země na příštích pět let. Volební období regionálních parlamentů byla pětiletá od prvních voleb do nich v roce 1995, federální parlament byl však dosud volen na roky čtyři.

Složitý politický systém v zemi například způsobil, že nynější vláda, tvořená šesti stranami z obou částí země, byla po posledních parlamentních volbách sestavována rekordních 541 dní.

Volební účast je v Belgii povinná, hlasovat by tak mohlo okolo osmi milionů lidí. Počítání výsledků a jejich zveřejňování se přitom v Belgii zdrželo kvůli špatně fungujícímu počítačovému systému.

 

Právě se děje

před 16 minutami

Příští rok bude pro ochranu klimatu rozhodující, prohlásil generální tajemník OSN

Příštích 12 měsíců bude pro světové společenství rozhodující v boji proti klimatické krizi. Prohlásil to ve středu podle agentury DPA generální tajemník OSN António Guterres na madridské konferenci OSN o změnách klimatu (COP25). Je podle něj třeba uskutečnit to, co vědci označují za nezbytné.

"V roce 2020 musíme splnit, co vědci stanovili jako nezbytnost, nebo my a všechny následující generace zaplatíme nesnesitelnou cenu," varoval Guterres. Svět se podle něj bude oteplovat a stávat nebezpečným rychleji, než se kdy pokládalo za možné. Emise oxidu uhličitého budou muset od příštího roku začít klesat, pokud mají zůstat cíle pařížské klimatické dohody na dosah. "Potřebujeme větší ctižádost, více solidarity a více naléhavosti," vyzval Portugalec.

COP25 ve španělské metropoli zasedá od 2. prosince a skončí tento pátek. Tématem je boj s klimatickými změnami a detaily týkající se realizace pařížské klimatické dohody z roku 2015. Ta má za cíl udržet vzestup průměrné globální teploty co nejvíce pod dvěma stupni Celsia, pokud možno na 1,5 stupni v porovnání s teplotou v předindustriálním období. Zachování současných podmínek by ovšem podle vědců mohlo znamenat oteplení do konce tohoto století až o tři stupně Celsia.

Zdroj: ČTK
před 59 minutami

Při útoku na armádní základnu v Nigeru zahynulo až 70 vojáků

Při úterním útoku ozbrojenců na armádní pozici na západě Nigeru přišlo o život až 70 vojáků. Oznámily to ve středu agentury EFE a Reuters. Útočníci přišli podle EFE o 50 lidí. Jak velká celkem byla skupina útočníků a jaké měla cíle, ale zatím není jasné. V minulosti se k útoku na stejném místě přihlásila organizace Islámský stát (IS).

Armáda oznámila, že cílem útoku byl post v oblasti Inates, která leží v blízkosti maliské hranice. Útok byl nakonec odražen, ale na místo musely být přizvány posily. 

 

Zdroj: ČTK
Další zprávy