Nejdřív volby, potom brexit. Johnson potřebuje vyhrát, rozhodnout ale může i Farage

Helena Truchlá Helena Truchlá
31. 10. 2019 20:30
Ve čtvrtek mělo Spojené království opustit Evropskou unii. Místo toho se tři a půl roku po klíčovém referendu vrací brexitové dilema do rukou britských voličů. Premiérovi Borisi Johnsonovi se podařilo na polovinu prosince svolat předčasné parlamentní volby, jejichž výsledek může budoucí průběh brexitu ještě výrazně ovlivnit.
Premiér Boris Johnson.
Premiér Boris Johnson. | Foto: ČTK

"Dnešek měl být dnem, kdy bychom dotáhli brexit a konečně odešli z Evropské unie," nechal se ve čtvrtek slyšet britský premiér. "Ale navzdory skvělé nové dohodě, kterou jsem vyjednal s EU, Jeremy Corbyn znemožnil, aby se to stalo," dodal na adresu lídra opozičních labouristů. 

Johnsonova slova naznačují, že brexit bude jedním z klíčových témat předvolebního soupeření. Normálně by měli Britové hlasovat jednou za pět let, od roku 2015 se ale k urnám vydají už potřetí, a sice 12. prosince.

Podle posledního předvolebního průzkumu agentury IPSOS by volby vyhráli konzervativci Borise Johnsona se ziskem 41 procent hlasů. Labouristé by byli o 17 procentních bodů pozadu. Průzkum, který byl nicméně proveden ještě před ohlášením předčasných voleb, také ukázal, že pro dvě třetiny Britů je největším problémem země právě brexit. 

"Toto téma bude určitě dominovat u liberálních demokratů i u Strany pro brexit Nigela Farage, ostatní se budou nejspíš snažit víc oslovit voliče, kteří nežijí jenom odchodem z EU," hodnotí situaci Kryštof Kruliš, analytik Asociace pro mezinárodní otázky v Praze.

Britští politici se budou muset vypořádat také s vytrvale klesající důvěrou občanů. Ta je podle IPSOS aktuálně na nejnižší úrovni za poslední tři roky, kdy ji agentura začala měřit.

Podle Kruliše ovlivní soupeření mezi dvěma nejsilnějšími stranami - konzervativci a labouristy - také snaha přesvědčit voliče, kdo má lepší strategii na nastartování ekonomiky země. Obě partaje se shodnou, že Británie potřebuje víc investic, návrhy se ale výrazně liší.

Dva programy proti sobě

"Johnson plánuje podpořit infrastrukturu. Tím se podle něj posílí ekonomika, zlepší se výběr daní a budou moci být kvalitnější služby jako školství nebo zdravotnictví," vysvětluje Kruliš. Právě systém zdravotní péče a školství patří spolu s bezpečností mezi otázky, které Brity podle průzkumů trápí kromě brexitu nejvíce. 

Labouristé zase přicházejí s programem, který mimo jiné navrhuje zachovat volný pohyb osob z EU do Británie, založit státní farmaceutickou společnost, která by vyráběla dostupné léky, a zkrátit pracovní týden na čtyři dny.

"U labouristů se dá předpokládat, že budou navrhovat výraznější státní zásahy, v takovém socialisticko-budovatelském duchu, i proto, že předsedou je právě Jeremy Corbyn," říká Kruliš s odkazem na levicového lídra strany. V rámci strany ale podle něj existuje několik názorových proudů, včetně umírněnějších. "Jejich kampaň pak může být dost špatně čitelná," dodává analytik.

Důležitým tématem voleb by se mohlo stát také možné skotské odpojení od zbytku Spojeného království. Tamní Skotská národní strana (SNP) v čele s Nicolou Sturgeonovou už zahájila přípravy na uspořádání nového referenda o nezávislosti.

"Konzervativci dlouhodobě poukazují na to, že pokud by se k moci dostali labouristé Jeremyho Corbyna, vládli by pravděpodobně právě s podporou SNP, kterým by museli ustoupit slibem dalšího referenda. Pro voliče v Anglii by to mohl být argument ve prospěch konzervativců," vysvětluje Kruliš.

Hlavně ne "model Mayová"

Když byli Britové naposledy hlasovat v červnu 2017, předčasné volby vyvolala premiérka Theresa Mayová. Snažila se tehdy pro svoji Konzervativní stranu zajistit pohodlnou většinu v parlamentu, aby mohla jednodušeji prosadit dohodu o brexitu.

Jenže to se nestalo a Mayová odešla od voleb s horším výsledkem, než jaký měla před nimi. Nestabilní podpora několika spojenců v parlamentu ji nakonec přivedla letos v červenci k rezignaci.

Pokud konzervativci tentokrát ve volbách neobsadí více než polovinu z 650členné sněmovny, může Johnson přijít o své premiérské křeslo teprve několik měsíců od nástupu do úřadu.

"Jak volby dopadnou, se dá odhadnout jen velmi těžko," míní Kruliš. Podle zmíněného průzkumu agentury IPSOS vedou konzervativci před labouristy o 17 procentních bodů, podle průzkumu agentury YouGov je to 15 procent. Jenže dva měsíce před posledními volbami v roce 2017 vedli v průzkumech dokonce o dvacet procent - a výsledkem byl nakonec volební pat.

"Pro Borise Johsona bude výsledek nejspíš znamenat, že se bude moci opřít o víc poslanců, než má teď. Jestli to ale bude pohodlná většina, to se říct nedá," upozorňuje Kruliš. 

Šťastné a veselé… volby

Britský list The Telegraph navíc upozorňuje, že zatímco volby před dvěma lety byly o soupeření dvou největších stran, dnes je situace složitější. V průzkumech se v posledních měsících objevuje vysoko také euroskeptická Strana pro brexit Nigela Farage.

Ten zatím žádnou volební strategii veřejně neoznámil. Jak ale upozorňuje server Politico, mohl by pomoci právě konzervativcům, pokud se rozhodne bojovat o křesla, která dosud obsazovali labourističtí zastánci odchodu z EU.

Silnou pozici si v průzkumech udržují i liberální demokraté. Ti by byli nejradši, kdyby proběhlo nové referendum a celý brexit by se zrušil.

Prosincové volby budou za posledních bezmála sto let prvními britskými volbami, které se konají v posledním měsíci roku. Poslanci jejich vyhlášení podpořili ve středu drtivou většinou hlasů.

Datum nejzazšího odchodu Británie z Evropské unie se také posunulo, a sice na konec ledna 2020. Dohodu potřebnou k řízenému brexitu by tak měli stihnout schválit právě nově zvolení poslanci.

Video: Lidé už jsou z brexitu unavení, říká velvyslanec v Londýně

Je velmi obtížné odhadnout, co se stane. To, co je mimořádné, se stává všedním, už to tu nikoho nepřekvapuje, říká diplomat Libor Sečka. | Video: Daniela Drtinová
 

Právě se děje

před 5 hodinami

Z paraguayského vězení uprchlo 75 nebezpečných trestanců

Nejméně 75 vězňů, mezi nimiž jsou členové zvlášť nebezpečných brazilských gangů, uprchlo z vězení v Paraguayi. Oznámily to dnes v Asunciónu vládní zdroje. Uprchlíci se prokopali na svobodu tunelem, o němž podle přesvědčení vyšetřovatelů musel vězeňský personál vědět.

Věznice se nachází ve městě Pedro Juan Caballero při hranicích s Brazílií. Její ředitel bezprostředně po útěku přišel o práci, napsala agentura Reuters. "Byla to operace připravovaná řadu dní a je nemožné, aby o tom personál vězení nevěděl… Bylo to očividně zaplacené," řekla novinářům paraguayská ministryně spravedlnosti Cecilia Pérezová.

Hraniční oblast je známá jako trasa pašeráků drog, většinou členů brazilských zločineckých skupin. Do pátrání po uprchlících se kromě paraguayské zapojila i brazilská policie.

Zdroj: ČTK
před 6 hodinami

Severovýchod Kanady zápasí s prudkou zimní bouří, pomáhají dvě stovky vojáků

Do provincie Nový Foundland na severovýchodě Kanady v neděli vláda vyslala dvě stovky vojáků, kteří mají pomoci místním obyvatelům zvládnout prudký nápor zimní bouře. Oznámil to ministr obrany Harjit Sajjan. Spolu s vojáky směřují do oblasti nákladní letouny a vrtulníky.

Správní středisko provincie St. John's zasypalo 75 centimetrů sněhu a situaci komplikuje vítr o síle až 130 kilometrů v hodině. Mnoho silnic je kvůli kalamitě neprůjezdných, v provincii byl vyhlášen stav nouze. Pomoc armády se v příštích dnech zvýší, do regionu zamíří další vojáci, řekl ministr Sajjan.

Zdroj: ČTK
před 8 hodinami

Účastníci berlínské konference se dohodli na dodržování embarga v Libyi

Účastníci konference o Libyi se v neděli dohodli na dodržování stávajícího zbrojního embarga a jeho lepší kontrole. Zavázali se také, že ukončí vojenskou podporu znesvářených stran. Na tiskové konferenci po skončení konference to uvedli generální tajemník OSN António Guterres německá kancléřka Angela Merkelová, která schůzku na nejvyšší úrovni svolala.

"Nemůžu dostatečně zdůraznit, že neexistuje žádné vojenské řešení konfliktu v Libyi, na tom se shodli všichni účastníci konference," řekl Guterres. "A dnes se také všichni účastníci této konference zavázali do tohoto ozbrojeného konfliktu nebo vnitřních záležitostí Libye nezasahovat," poznamenal.

"Můžu potvrdit, že všichni jsou zajedno, že chceme respektovat zbrojní embargo, a že bude také více kontrolováno než v minulosti," uvedla zase Merkelová, podle níž je důležité, aby závěry konference nyní potvrdila také Rada bezpečnosti OSN.

Berlínského jednání se zúčastnili mimo jiné ruský prezident Vladimir Putin, francouzský prezident Emmanuel Macron nebo americký ministr zahraničí Mike Pompeo.

Zdroj: ČTK
Další zprávy