Nejdřív volby, potom brexit. Johnson potřebuje vyhrát, rozhodnout ale může i Farage

Helena Truchlá Helena Truchlá
31. 10. 2019 20:30
Ve čtvrtek mělo Spojené království opustit Evropskou unii. Místo toho se tři a půl roku po klíčovém referendu vrací brexitové dilema do rukou britských voličů. Premiérovi Borisi Johnsonovi se podařilo na polovinu prosince svolat předčasné parlamentní volby, jejichž výsledek může budoucí průběh brexitu ještě výrazně ovlivnit.
Premiér Boris Johnson.
Premiér Boris Johnson. | Foto: ČTK

"Dnešek měl být dnem, kdy bychom dotáhli brexit a konečně odešli z Evropské unie," nechal se ve čtvrtek slyšet britský premiér. "Ale navzdory skvělé nové dohodě, kterou jsem vyjednal s EU, Jeremy Corbyn znemožnil, aby se to stalo," dodal na adresu lídra opozičních labouristů. 

Johnsonova slova naznačují, že brexit bude jedním z klíčových témat předvolebního soupeření. Normálně by měli Britové hlasovat jednou za pět let, od roku 2015 se ale k urnám vydají už potřetí, a sice 12. prosince.

Podle posledního předvolebního průzkumu agentury IPSOS by volby vyhráli konzervativci Borise Johnsona se ziskem 41 procent hlasů. Labouristé by byli o 17 procentních bodů pozadu. Průzkum, který byl nicméně proveden ještě před ohlášením předčasných voleb, také ukázal, že pro dvě třetiny Britů je největším problémem země právě brexit. 

"Toto téma bude určitě dominovat u liberálních demokratů i u Strany pro brexit Nigela Farage, ostatní se budou nejspíš snažit víc oslovit voliče, kteří nežijí jenom odchodem z EU," hodnotí situaci Kryštof Kruliš, analytik Asociace pro mezinárodní otázky v Praze.

Britští politici se budou muset vypořádat také s vytrvale klesající důvěrou občanů. Ta je podle IPSOS aktuálně na nejnižší úrovni za poslední tři roky, kdy ji agentura začala měřit.

Podle Kruliše ovlivní soupeření mezi dvěma nejsilnějšími stranami - konzervativci a labouristy - také snaha přesvědčit voliče, kdo má lepší strategii na nastartování ekonomiky země. Obě partaje se shodnou, že Británie potřebuje víc investic, návrhy se ale výrazně liší.

Dva programy proti sobě

"Johnson plánuje podpořit infrastrukturu. Tím se podle něj posílí ekonomika, zlepší se výběr daní a budou moci být kvalitnější služby jako školství nebo zdravotnictví," vysvětluje Kruliš. Právě systém zdravotní péče a školství patří spolu s bezpečností mezi otázky, které Brity podle průzkumů trápí kromě brexitu nejvíce. 

Labouristé zase přicházejí s programem, který mimo jiné navrhuje zachovat volný pohyb osob z EU do Británie, založit státní farmaceutickou společnost, která by vyráběla dostupné léky, a zkrátit pracovní týden na čtyři dny.

"U labouristů se dá předpokládat, že budou navrhovat výraznější státní zásahy, v takovém socialisticko-budovatelském duchu, i proto, že předsedou je právě Jeremy Corbyn," říká Kruliš s odkazem na levicového lídra strany. V rámci strany ale podle něj existuje několik názorových proudů, včetně umírněnějších. "Jejich kampaň pak může být dost špatně čitelná," dodává analytik.

Důležitým tématem voleb by se mohlo stát také možné skotské odpojení od zbytku Spojeného království. Tamní Skotská národní strana (SNP) v čele s Nicolou Sturgeonovou už zahájila přípravy na uspořádání nového referenda o nezávislosti.

"Konzervativci dlouhodobě poukazují na to, že pokud by se k moci dostali labouristé Jeremyho Corbyna, vládli by pravděpodobně právě s podporou SNP, kterým by museli ustoupit slibem dalšího referenda. Pro voliče v Anglii by to mohl být argument ve prospěch konzervativců," vysvětluje Kruliš.

Hlavně ne "model Mayová"

Když byli Britové naposledy hlasovat v červnu 2017, předčasné volby vyvolala premiérka Theresa Mayová. Snažila se tehdy pro svoji Konzervativní stranu zajistit pohodlnou většinu v parlamentu, aby mohla jednodušeji prosadit dohodu o brexitu.

Jenže to se nestalo a Mayová odešla od voleb s horším výsledkem, než jaký měla před nimi. Nestabilní podpora několika spojenců v parlamentu ji nakonec přivedla letos v červenci k rezignaci.

Pokud konzervativci tentokrát ve volbách neobsadí více než polovinu z 650členné sněmovny, může Johnson přijít o své premiérské křeslo teprve několik měsíců od nástupu do úřadu.

"Jak volby dopadnou, se dá odhadnout jen velmi těžko," míní Kruliš. Podle zmíněného průzkumu agentury IPSOS vedou konzervativci před labouristy o 17 procentních bodů, podle průzkumu agentury YouGov je to 15 procent. Jenže dva měsíce před posledními volbami v roce 2017 vedli v průzkumech dokonce o dvacet procent - a výsledkem byl nakonec volební pat.

"Pro Borise Johsona bude výsledek nejspíš znamenat, že se bude moci opřít o víc poslanců, než má teď. Jestli to ale bude pohodlná většina, to se říct nedá," upozorňuje Kruliš. 

Šťastné a veselé… volby

Britský list The Telegraph navíc upozorňuje, že zatímco volby před dvěma lety byly o soupeření dvou největších stran, dnes je situace složitější. V průzkumech se v posledních měsících objevuje vysoko také euroskeptická Strana pro brexit Nigela Farage.

Ten zatím žádnou volební strategii veřejně neoznámil. Jak ale upozorňuje server Politico, mohl by pomoci právě konzervativcům, pokud se rozhodne bojovat o křesla, která dosud obsazovali labourističtí zastánci odchodu z EU.

Silnou pozici si v průzkumech udržují i liberální demokraté. Ti by byli nejradši, kdyby proběhlo nové referendum a celý brexit by se zrušil.

Prosincové volby budou za posledních bezmála sto let prvními britskými volbami, které se konají v posledním měsíci roku. Poslanci jejich vyhlášení podpořili ve středu drtivou většinou hlasů.

Datum nejzazšího odchodu Británie z Evropské unie se také posunulo, a sice na konec ledna 2020. Dohodu potřebnou k řízenému brexitu by tak měli stihnout schválit právě nově zvolení poslanci.

Video: Lidé už jsou z brexitu unavení, říká velvyslanec v Londýně

Je velmi obtížné odhadnout, co se stane. To, co je mimořádné, se stává všedním, už to tu nikoho nepřekvapuje, říká diplomat Libor Sečka. | Video: Daniela Drtinová
 

Právě se děje

před 11 minutami

Situace ve Francii se zlepšila, pacienty s koronavirem do Česka nepošlou

Francie lépe zvládá situaci s léčbou komplikovaných případů infikovaných koronavirem, pacienty na plicní ventilaci proto do Česka nepošle. Po telefonátu s francouzským premiérem Édouardem Philippem to dnes řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Premiér Philippe českému protějšku nicméně poděkoval za to, že Česko vyslyšelo víkendovou žádost Francie. Na přílet letadla s šesti pacienty se dnes chystala Fakultní nemocnice Brno.

"Moc děkoval, ale řekl, že zatím se u nich situace zlepšila, takže naši nabídku zatím nevyužijí. Že zatím moc děkují za solidaritu, ale zatím to vyřešili jinak," řekl Babiš.

Pacienti v těžkém stavu na plicní ventilaci měli přiletět dnes odpoledne na letiště v Brně-Tuřanech. Babiš o víkendu uvedl, že o pomoc požádala Francie a česká vláda jí vyhověla. Už v minulých týdnech poskytli část svých kapacit nemocným Francouzům Němci.

Zdroj: ČTK
před 28 minutami

Hamáček: O letošních Velikonocích nebude žádné koledování ani sousedské přípitky

Tradiční velikonoční koledování nebo připíjení si se sousedy nebude letos možné, řekl v pondělí novinářům ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD). Současná vládní nařízení kvůli novému koronaviru to nedovolují. Omezení pohybu platí od 12. března. K rozvolňování opatření musí podle něj Česká republika přistupovat opatrně.

"Podle současných opatření to možné není," odpověděl Hamáček na dotaz, zda mohou příští pondělí koledníci vyrazit po vesnici nebo zda si kolegové a sousedé mohou tradičně připít slivovicí. Ministr také zopakoval, že má opatrný postoj k rozvolňování vládních opatření. Již dříve uvedl, že by je vláda neměla výrazně měnit.

Zdroj: ČTK
Další zprávy