Teherán - Reformní íránský prezident Hasan Rúhání obhájil již v prvním kole prezidentských voleb svůj mandát. V pátek získal 57 procent odevzdaných hlasů.
Podle agentury Reuters jeho znovuzvolení dnes oznámila íránská státní televize.
V táboře příznivců prozápadní hlavy státu vypukly po oznámení výsledků velké oslavy spojené s nadějemi, že osmdesátimilionová klerikální země se bude nadále otevírat západnímu světu.
Íránský ministr vnitra dnes oznámil konečné výsledky voleb, k nimž přišlo více než 41 milionů oprávněných voličů a volební účast tak dosáhla 73 procent. Po sečtení takřka všech hlasovacích lístků získal Rúhání 23,5 milionu hlasů.
"Jste skvělý národ"
Jeho hlavní soupeř, konzervativní duchovní Ebráhím Raísí, dostal necelých 16 milionů hlasů, což je 38 procent. Zbylí dva kandidáti dostali dohromady zanedbatelné množství hlasů.
"Íránci jsou skvělý národ. Vy jste skuteční vítězové voleb… Věrně dostojím svým závazkům k vám," napsal prezident v prvním komentáři na twitteru.
Rúhánímu už blahopřáli někteří spříznění zahraniční vůdci, mimo jiné ruský prezident Vladimir Putin či syrský vládce Bašár Asad, který spoléhá na podporu šíitské země v boji proti sunnitským povstalcům v Sýrii.
Podle šéfa Kremlu Rúhání dokázal, že je připraven rozvíjet rusko-íránské vztahy "ve dvoustranných i mezinárodních záležitostech".
Rúhání poté, co sám hlasoval, vyzval spoluobčany ke klidu. Apeloval mimo jiné na íránské revoluční gardy, které podle tiskových agentur podporují jeho největšího soupeře Raísího, aby do voleb nezasahovaly.
Podezření, že revoluční gardy pomohly zfalšovat výsledky voleb v roce 2009, vedla tehdy k několikaměsíčním nepokojům v zemi. Vláda tehdejšího prezidenta Mahmúda Ahmadínežáda tvrdě obnovila pořádek; desítky lidí při násilnostech zahynuly a stovky byly zatčeny.
Na bezpečnost íránských voleb dohlíželo tentokrát po celé zemi na 350 000 členů ozbrojených složek, uvedla místní státní televize.
Voliči vybírali ze čtyř kandidátů, ač do souboje o prezidentský úřad se přihlásilo původně na 1600 Íránců, včetně téměř 140 žen. Z nich ale dvanáctičlenná Rada dohlížitelů vybrala jen šest mužů a dva z nich tento týden odstoupili.
Pořád je tu ajatolláh, varují skeptici
Ruhání stojí v čele Íránu od roku 2013. Vyvázal ho z mnohaletých mezinárodních sankcí výměnou za zpomalení íránského jaderného programu.
Podporují ho především proreformně naladění voliči. Mnohé z nich ale zklamalo pomalé tempo změn během jeho prvního mandátu, což nahrává jeho největšímu soupeři.
Rúhánímu se například za čtyři roky nepodařilo nastartovat ekonomiku a vytvořit větší množství nových pracovních míst.
Znalci poměrů také upozorňují, že Rúháního úspěch bude do značné míře záviset na vůli nejvyššího duchovního vůdce země, ajatolláha Alího Chameneího, který ve volbách podporoval Raísího.
"Poslední dvě desetiletí prezidentských voleb, to bylo několik dní euforie následovaných dlouhými lety vystřízlivění," řekl agentuře Reuters americký analytik íránské politiky Karim Sadjadpour.
"Demokracie v Íránu kvete jen několik dní během čtyř let, zatímco autokracie je věčně zelená," dodal s odkazem na moc Chameneího a íránských revolučních gard.
Rúhání nemůže učinit žádný zásadní krok, který by byl proti mysli ajatolláhovi.
Temná minulost Rúháního soupeře
Ebráhím Raísí je chráněnec ajatolláha Chameneího. Ruháního kritizuje právě za to, že se mu nepodařilo nastartovat hospodářství. Současný prezident země podle Raísího íránské zájmy "levně prodal" Západu.
Bývalý generální prokurátor a předtím náměstek ministra spravedlnosti Raísí je zase oponenty kritizován i za svou temnou minulost. Jako zástupce prokurátora se totiž podílel na masových popravách politických vězňů v roce 1988.
Političtí analytici očekávali, že v prvním kole sice zvítězí Rúhání, ale nezíská přes 50 procent hlasů. Íránci by tak museli jít odvolit i druhé kolo.
Od roku 1981 byl každý z prezidentů země vždy znovu zvolen na druhé volební období.
