Bitva skončila, je tu nová. Juncker nemá post v Komisi jistý

Zuzana Kleknerová Zuzana Kleknerová
27. 5. 2014 6:36
Rozhodující slovo bude mít Angela Merkelová. Kandidáta evropských lidovců podpořila jen vlažně. Evropa se proto ptá: Jaký tah chystá nejmocnější žena Evropy?
Německá kancléřka Angela Merkelová po eurovolbách v Berlíně.
Německá kancléřka Angela Merkelová po eurovolbách v Berlíně. | Foto: Reuters

Berlín/Brusel - Evropa hledí do Berlína. Sotva skončily volby do Evropského parlamentu, už se na starém kontinentu schyluje k nové bitvě: o obsazení klíčových křesel v Bruselu.

Rozhodující slovo v ní bude mít dáma, která - jak si v minulých dnech všimlo hned několik evropských médií - nebyla v eurovolební neděli ani vidět, ani slyšet. Německá kancléřka Angela Merkelová.

Právě na ní bude nejvíc záležet, zda se šéfem Evropské komise stane konzervativní Lucemburčan Jean-Claude Juncker, německý socialista Martin Schulz... nebo někdo úplně jiný.

Podle nového pravidla by se ve výběru šéfa eurokomise mělo poprvé odrazit rozložení sil v Evropském parlamentu. Jenže - žádná z parlamentních frakcí nemá po volbách takovou převahu, aby si nejdůležitější křeslo v Bruselu mohla automaticky nárokovat pro sebe.

Evropští lidovci sice zvítězili, největší rival, socialisté, ale jejich náskok výrazně stáhl.

Jean-Claude Juncker, kandidát na šéfa Evropské komise.
Jean-Claude Juncker, kandidát na šéfa Evropské komise. | Foto: Reuters

Pro nového předsedu Komise musí zvednout ruku nejméně 376 z celkem 751 europoslanců. Juncker však tolik hlasů k dispozici nemá.

Trojské koně

Hlasovat pro něj navíc nemusí ani všichni členové jeho frakce. Šéf maďarského Fideszu, premiér Viktor Orbán, se nechal slyšet, že bruselský politický matador je pro něj nepřijatelný.

Těžko ho podpoří také italská Forza Italia bývalého premiéra Silvia Berlusconiho.

Juncker totiž Berlusconiho v minulosti několikrát ostře kritizoval. Naposledy koncem dubna za to, jak se "obul" do Německa - kontroverzní italský politik tehdy Němce nařknul, že nikdy neuznali existenci koncentračních táborů.

"Z posledních poznámek pana Berlusconiho jsem zhnusen," nebral si servítky Jean-Claude Juncker.

Odsouzeni ke spolupráci

Liberálů není v europarlamentu tolik, proto jsou lidovci odkázáni na spolupráci se socialisty. Vědoma si toho je i kancléřka Merkelová.

Místo aby po dvojnásobně vítězných volbách (krom evropského vítězství získala její CDU/CSU i jasné prvenství v Německu) okamžitě - a hodně nahlas - vznesla požadavek na křeslo šéfa Komise pro Junckera, řekla jen o poznání slabší "o tom, kdo dostane tento post, nerozhoduji já".

"Juncker je náš kandidát, kandidát Evropské lidové strany, a jeho jméno budeme prosazovat v diskusích," pokračovala. "Být nejsilnější skupinou nestačí, potřebujeme většinu."

A pak ještě lehce tajemně dodala: "Potřebujeme evropský personální balíček."

"Personální balíček"

"Personálním balíčkem" Angela Merkelová podle všeho myslela to, že o postu šéfa eurokomise nechce vyjednávat zvlášť, ale spolu s dalšími evropskými personáliemi.

Německá kancléřka Angela Merkelová přijíždí na mimořádný summit v Bruselu.
Německá kancléřka Angela Merkelová přijíždí na mimořádný summit v Bruselu. | Foto: Reuters

Ve funkci totiž nekončí jen José Manuel Barroso, ale i ministryně zahraničí EU Catherine Ashtonová a šéf Evropské rady Herman van Rompuy. Kdyby Juncker získal post šéfa Komise, mohli by lidovci socialistům pomoci dostat Martina Schulze do křesla šéfa evropské diplomacie.

Vyluštěná tajenka ale nakonec může znít i úplně jinak: Schulz do diplomacie, Juncker do rady a do čela Komise někdo třetí.

Naostro vyjednávání začne dnes večer v Bruselu. Za zavřenými dveřmi se tam sejdou šéfové států a vlád osmadvacítky, včetně Merkelové či českého premiéra Bohuslava Sobotky.

Barroso končí, kdo přijde po něm?
Barroso končí, kdo přijde po něm? | Foto: Reuters

Na jménu "nového Barrosa" se musí nejdřív shodnout právě národní vlády. A až pak o něm bude hlasovat europarlament.

Evropa se dívá

"(V úterý v Bruselu) bude na Angelu Merkelovou hledět celá Evropa," předpovídá Heather Grabbeová z Open Society Foundation v rozhovoru s deníkem Spiegel Online.

Podle zdroje z diplomacie, který Spiegel cituje, s Junckerem nebude souhlasit například britský premiér David Cameron. "(Juncker) je přesně ten typ Super-Evropana, kterého do čela Evropské komise za žádnou cenu nechce," říká.

David Cameron Junckera nechce.
David Cameron Junckera nechce. | Foto: Reuters

Kancléřka Merkelová by si však s takovou kritikou měla umět poradit. Zrovna Cameron totiž, na rozdíl od ní, vyšel z eurovoleb jako poražený.

Nejmocnější politička Evropy má navíc před svými evropskými partnery jistý náskok. Už před volbami svedla bitvu o komisaře v malém - doma v Německu. A nebyla to bitva jednoduchá.

Od roku 1967 čekají Němci na to, až budou mít "svého" (rozuměj německého) předsedu Evropské komise. Sociální demokrat Martin Schulz je po dlouhé době první Němec, který by mohl uspět.

Martin Schulz, kandidát na šéfa Evropské komise.
Martin Schulz, kandidát na šéfa Evropské komise. | Foto: Reuters

Přesto Merkelová dokázala své spoluobčany a voliče přesvědčit, aby podpořili Lucemburčana.

Že chce do čela eurokomise Jeana-Clauda Junckera, totiž kancléřka řekla už před volbami.

Konkurenční SPD prohrála i přesto, že Německo oblepila plakáty se vzkazem: "Jen když budete volit Martina Schulze a SPD, může se stát Němec předsedou Evropské komise."

 

Právě se děje

Aktualizováno před 19 minutami

Inspekce obvinila detektiva NCOZ kvůli spolupráci se stíhaným lobbistou Horáčkem

Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) obvinila detektiva Národní centrály proti organizovanému zločinu kvůli spolupráci se stíhaným lobbistou Tomášem Horáčkem, uvedla Česká televize. Obvinění podle ní čelí také jeden z bývalých policistů.

Severočeský podnikatel Horáček spolu s dalšími lidmi podle policie ovlivňoval přidělování zakázek v nemocnicích, za což měl žádat úplatky. Vedle Horáčka policie už dříve zahájila stíhání bývalé ředitelky Nemocnice na Bulovce Andrey Vrbovské, někdejšího ředitele nemocnice Františka Nováka nebo bývalého poslance ODS Marka Šnajdra.

Kvůli údajné manipulaci zakázek v některých pražských nemocnicích začali detektivové Horáčka stíhat v červnu 2018. Policisté v kauze prověřovali například veřejné zakázky na ostrahu objektů, dodávku hygienických potřeb nebo pořízení osobních aut.

Kromě Horáčka, kterého policisté považují za ústřední postavu kauzy, bylo v červnu 2018 obviněno ještě dalších osm lidí. Okruh obviněných se ale později ještě rozrostl. Počátkem června 2019 státní zástupce Zdeněk Matula uvedl, že ve věci je stíháno šest právnických a 14 fyzických osob.

Zdroj: ČTK
před 58 minutami

Žalobce navrhl vazbu pro tři lidi, kteří se zapojili do bojů na Ukrajině. Čelí obvinění z terorismu

Státní zástupce navrhl vazbu pro tři z pěti obviněných, kteří se podle vyšetřovatelů zapojili do bojů na východě Ukrajiny na straně samozvané Doněcké lidové republiky. V tiskové zprávě o tom informoval Martin Bílý z Vrchního státního zastupitelství v Praze. Pětici policisté z Národní centrály proti organizovanému zločinu obvinili ve čtvrtek z teroristického útoku, účasti na teroristické skupině, financování terorismu a podpory a propagace terorismu. Obvinění čelí i jedna právnická osoba.

Bílý navrhuje na tři stíhané uvalit vazbu kvůli tomu, že by mohli uprchnout nebo působit na dosud nevyslechnuté svědky. Obviněným hrozí za trestný čin teroristického útoku až 20 let vězení, u trestného činu financování terorismu až 12 let vězení a v případě podpory a propagace terorismu může soud uložit maximálně patnáctileté vězení.

Policie podezřelé zadržela ve středu. Kvůli případu zasahovala po celém Česku. Zadržení čeští občané podle kriminalistů jezdili bojovat na Ukrajinu na straně proruských separatistů nebo takové cesty chystali či organizovali. Server Aktuálně.cz uvedl, že podle zjištění jeho a Respektu je mezi zadrženými předseda spolku Českoslovenští vojáci v záloze za mír Ivan Kratochvíl.

Podle informací serveru iROZHLAS.cz se vyšetřování soustředí kolem paramilitárního spolku Českoslovenští vojáci v záloze za mír. Policie zjistila, že jeden z jeho členů v minulosti odjel na Donbas, kde se údajně zapojil do bojů na straně separatistů. Po návratu spolek začal shánět peníze, aby do válčící zóny mohli vycestovat další zájemci. Policisté údajně zasahovali na sídlišti ve Slaném v domě, kde bydlí šéf spolku Kratochvíl.

Zdroj: ČTK
Další zprávy