


Polsko na svém území nechce rozmístit americké jaderné hlavice. Ve čtvrtek to řekl náměstek polského ministra obrany Pavel Zalewski na dotaz, zda by plánovaná další americká vojenská přítomnost v Polsku mohla zahrnovat jaderné zbraně.

„Chtěl bych to říci jasně a otevřeně. Polsko nechce na svém území jaderné hlavice,“ řekl ve čtvrtek Zalewski novinářům v Bruselu. Dodal, že Varšava se chce podílet na systému jaderného odstrašení NATO, což však nutně neznamená, že na svém území musí mít jaderné zbraně.
V belgické metropoli v centrále Severoatlantické aliance ve čtvrtek s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem jednal náměstek amerického ministra obrany Elbridge Colby mimo jiné o dalším fungování amerických sil v Evropě.
Washington a Varšava v posledních měsících řešily další rozmístění amerických vojáků v Polsku poté, co americký prezident Donald Trump v květnu uvedl, že USA místo dříve plánovaných 4 tisíc vyšlou do Polska 5 tisíc vojáků, podrobnosti však nesdělil.
Americký ministr obrany Pete Hegseth nyní pracuje na návrzích budoucí podoby rozmístění amerických sil v Evropě, které má mít hotové před koncem roku, podle zdrojů Reuters by to však mohlo být už v první polovině listopadu.
Polská vláda v červnu nabídla Američanům možnost zřídit v zemi stálou základnu, o což podle Varšavy USA projevily zájem. O jaderných zbraních se obě strany veřejně nebavily. Zalewski ve čtvrtek zdůraznil, že Polsko má zájem o zvýšení počtu amerických vojáků působících v zemi na stálé misi.
V Polsku je nyní rozmístěno na 10 tisíc amerických vojáků, většina z nich na rotační základě. Polská vláda doufá, že v zemi budou trvale tisíce amerických vojáků, i když Spojené státy nyní přehodnocují svou vojenskou přítomnost v Evropě pokud jde o personál i výzbroj.



Američanka Christa Pikeová, odsouzená k trestu smrti za brutální vraždu spolužačky z roku 1995, zůstává v kritickém stavu poté, co minulý týden přežila pokus o popravu smrtící injekcí. Podle jejích právníků je ale při vědomí a komunikuje s okolím, přestože lékaři stále řeší následky neúspěšného výkonu trestu.



Rusko v noci podniklo další masivní raketový a dronový útok na Kyjev. Metropolí otřásla série nejméně deseti explozí a v Darnycké čtvrti zemřeli dva lidé. Moskva útočila také na Dnipro, Záporoží či Kremenčuk. Úder přišel v den 74. narozenin ruského prezidenta Vladimira Putina.



Policie pátrá po sedmadvacetiletém vězni Filipu Flanierovi, který v úterý odpoledne odešel z nestřeženého pracoviště v Poděbradech. Muž má rodinné vazby na Pardubice a mohl zamířit právě tam. Podle policie není nebezpečný.



Jemenští Húsíové v noci zasáhli raketami a drony mezinárodní letiště v Adenu a podnikli další útoky proti Saúdské Arábii. Jedna raketa dopadla poblíž ranveje jen několik minut před plánovaným přistáním letu z Káhiry. Saúdská protivzdušná obrana mezitím zachytila několik balistických střel.