USA a Tálibán uzavřely mír. Vojáci NATO včetně Čechů opustí Afghánistán do 14 měsíců

ČTK ČTK
Aktualizováno 29. 2. 2020 16:33
Vojáci Spojených států a dalších zemí Severoatlantické aliance se do 14 měsíců zcela stáhnou z Afghánistánu, mezitím do 135 dní poklesne počet amerických vojáků v zemi na 8600. Ve společném prohlášení to oznámily vlády USA a Afghánistánu. Mírovou dohodu v Kataru podepsally v sobotu zástupni americké vlády, afghánské vlády a hnutí Tálibán.
Zástupci USA a Tálibánu při podpisu dohody v Kataru.
Zástupci USA a Tálibánu při podpisu dohody v Kataru. | Foto: Reuters

Prohlášení bylo vydáno krátce před podpisem mírové dohody mezi USA a afghánským radikálním hnutím Tálibán.

Dodržování této dohody Tálibánem považují USA za nezbytné k uskutečnění plánu na stažení vojsk. V Afghánistánu působí i česká armáda, která zde může podle aktuálního mandátu nasadit až 390 vojáků. 

"Podpis je prvním velkým krokem k trvalému míru v Afghánistánu. Naše podpora bezpečnostních sil Afghánistánu bude pokračovat ještě 14 měsíců - pokud bude mírová dohoda dodržena, postupně stáhneme všechny naše vojáky, stejně jako ostatní alianční partneři," uvedl Metnar. 

Připomněl také své loňské listopadové oznámení, že česká armáda letos na konci března ukončí ostrahu spojenecké základny Bagrám v Afghánistánu. Čeští vojáci se společně se spojenci starali o vnější bezpečnost letecké základny více než šest let.

"NATO vítá oznámení prvních významných kroků pro mírové urovnání konfliktu v Afghánistánu," uvedla v tiskovém prohlášení aliance. Ta dodala, že nynější vývoj v zemi, kdy se USA s Tálibánem dohodly na omezení násilností, dláždí cestu k zevrubné mírové dohodě. "Vyzýváme Tálibán, aby využil této šance na mír," uvedlo NATO.

NATO má v Afghánistánu nyní kolem 16 000 vojáků, kteří se podílejí na výcviku tamních sil, amerických vojáků je v zemi asi 13 000. Pokud Tálibán bude dodržovat podmínky dohody s USA, sníží Američané v nadcházejících 135 dnech početní stav svých vojáků na 8600.

USA nebudou zasahovat do vnitřních záležitostí

Spojené státy se ve vládním prohlášení zavázaly, že budou poskytovat peníze na výcvik a vybavení afghánských bezpečnostních sborů. Chtějí také dohlížet na bezpečnostní rozhovory mezi Afghánistánem a Pákistánem.

Washington v prohlášení dále uvedl, že nepoužije vojenskou sílu proti územní celistvosti Afghánistánu a že nebude nijak zasahovat do vnitřních záležitostí země.

Afghánská vláda slíbila, že bude spolupracovat s Radou bezpečnosti OSN na vyškrtnutí příslušníků Tálibánu ze sankčního seznamu, což by mělo být provedeno do 29. května.

Válku v Afghánistánu zahájily USA v čele s prezidentem Georgem Bushem mladším v reakci na teroristické útoky sítě al-Káida z 11. září 2001. Těmto teroristům Tálibán poskytoval v zemi úkryt. Od roku 2001 zahynulo v Afghánistánu podle statistik serveru icasualties.org 3592 příslušníků zahraničních jednotek včetně 14 českých vojáků a 2448 amerických vojáků.

 

Právě se děje

teď

Sněmovna nevydala poslankyni SPD Maříkovou k stíhání za výroky o migrantech

Policie nyní nebude moci obvinit poslankyni SPD Karlu Maříkovou za její výroky o migrantech, které v minulosti napsala na sociální síti. Sněmovna ji ve středu k trestnímu stíhání zhruba po tříhodinové debatě nevydala, jak už dřív doporučil mandátový a imunitní výbor.

Pro vydání poslankyně hlasovalo pět ze 165 přítomných poslanců. Proti jich bylo 138.

Maříková loni v lednu na svém profilu na Facebooku přirovnala migranty k invazivním druhům rostlin a zvířat, jimž by měl být zakázán vstup do Evropské unie. Jejími výroky se později začala zabývat policie pro podezření z přečinu podněcování k nenávisti a hanobení národa, rasy nebo etnika.

Verdikt sněmovny neznamená, že případ úplně končí. Policisté by mohli Maříkovou obvinit potom, co přestane být političkou chráněnou imunitou.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Po smrti černocha v Minneapolis vyšly do ulic stovky lidí, policie zasáhla slzným plynem

Policie v americkém městě Minneapolis rozháněla slzným plynem stovky demonstrantů, kteří se shromáždili na protest proti úmrtí černocha George Floyda. Informoval o tom list The Guardian. Floyd zemřel v pondělí poté, co mu při zatýkání klečel bělošský policista několik minut na krku, ačkoliv muž opakovaně říkal, že nemůže dýchat, a strážníka prosil, aby jej nezabíjel.

V ulicích kolem místa incidentu se sešel dav místních obyvatel, který zablokoval dopravu v blízkém okolí. Řada z protestujících měla nápisy vyzývající k ukončení policejní brutality, zatímco někteří vykřikovali "stíhejte policii". Podle The Guardian šlo o jedno z největších shromáždění, jaké kdy město Minneapolis zažilo.

Značně rozzuřený zástup se i přes silný déšť následně vydal směrem k místní policejní stanici, kde se střetl s hlídkujícími policisty. Někteří protestující rozbili okna stanice, zatímco jiní sprejovali na zaparkovaná policejní auta. Demonstranti také házeli na policisty lahve. Policie reagovala slzným plynem a zábleskovými granáty.

Zdroj: ČTK
Další zprávy