Sarajevo/Bělehrad/Praha – Záplavy v Bosně a Hercegovině přerůstají v katastrofu nejenom svým rozsahem, ale také tím, co na mnoha místech způsobily půdní sesuvy.
Po občanské válce, skončené v roce 1995, zůstalo v Bosně více než 120 tisíc kusů min a další nevybuchlé munice. Část voda strhla s sebou, a lidé tak mají o důvod víc k obavám.
Po prudkých deštích voda a zemina zaplavily silnice, domy a celé vesnice.
Většina minových polí sice byla viditelně označena, ale voda nápisy strhla. Velké nebezpečí spočívá i v tom, že munice se může dostat k vodním elektrárnám a přehradám.
"Situace je katastrofální", řekl novinářům bosenský ministr pro otázky uprchlíků Adil Osmanović.
Podle úřadů zasáhly záplavy asi 1,5 milionu lidí, tedy více než čtvrtinu obyvatel Bosny a Hercegoviny.
Vesnice v okolí města Tuzla voda zcela zatopila. Obyvatelé jen tak tak stihli utéci. "Jsem bezdomovec. Vyběhl jsem bos, s dětmi v náručí. Nemám nic, ani zubní kartáček," řekl novinářům Mesan Ikanović z vesnice Horozovina.
Kritická byla situace zejména na severovýchodě země, kde voda odřízla od okolního světa kromě mnoha vesnic i město Brčko.
Helikoptéry se snažily lidi dostat ze střech a balkonů, vojáci a dobrovolníci marně stavěli bariéry kolem řeky Sávy. Pomáhají také záchranáři z Chorvatska a Slovinska.
Takové záplavy Balkán nezažil od konce devatenáctého století.
"Nejhůře zasažen je Bosanski Šamac. Toto město jsem viděl ze vzduchu a mohu říci, že neexistuje žádný Bosanski Šamac. Celé město je pod vodou, jsou vidět jen střechy a špičky stromů," citoval list Oslobodjenje bosenského ministra obrany Zekerijaha Osmiće.
Přírodní pohroma citelně zasáhne i bosenskou ekonomiku. Země se potýká s velkou nezaměstnaností a nemá před sebou perspektivu členství v Evropské unii nebo rozsáhlých zahraničních investic jako sousední Srbsko.
Tam se jen za cenu obrovského nasazení lidí a rozestavení šedesáti tisíců pytlů s pískem podařilo ochránit před valící se vodou uhelnou elektrárnu Nikoly Tesly v Obrenovaci, největší v Srbsku.
Většina města je stále pod vodou.
"Nejprve je potřeba odstranit těla uhynulých zvířat, protože hrozí infekce. Proto jsou obyvatelé vyzýváni, aby se do města ještě nevraceli," uvedl z místa reportér bělehradské rozhlasové stanice B 92.
Elektrárna je sice zachráněna, ale není možné do ní dodávat uhlí, protože doly jsou zatopeny. Zásoby má, ale omezené, uvádí dále reportér.
"Situace na vodních tocích se rychle mění. Především ze západní části Srbska přicházejí informace o sesuvech půdy a bahna," uvedl v dnešním tiskovém prohlášení českých hasičů Roman Hlinovský, kterého podle agentury ČTK Praha v sobotu vyslala do Bělehradu jako experta na zvládání mimořádných situací.
