Vlna tropických veder v Evropě má tři hlubší příčiny. Překvapivě nepomáhá ani klimatizace

Za vlnou veder, která je v Evropě z hlediska měření zřejmě rekordní, stojí meteorologické jevy, jež nad kontinentem zadržují horký vzduch. Za jejich nynější neobvyklou délkou i intenzitou však stojí i složitější důvody.

Teploty v Evropě budou během několika dní dosahovat až ke 40 stupňům Celsia. V noci pak mnohdy neklesnou pod 20. Nejde přitom pouze o nepříjemné vedro, ale pravděpodobně i rizikový atmosférický jev. V posledních čtyřech letech zemřelo v celé EU na následky horka přibližně 200 tisíc lidí. Každoročně pak na jeho následky umřou až stovky Čechů.

Ačkoliv tropické teploty na kontinent zavítají každoročně, jejich intenzita a trvání jsou ovlivněny klimatickou změnou a dalšími faktory. Jak popisuje server Politico, prvním z nich je spalování fosilních paliv.

Globální teploty za dobu jejich spalování vzrostly v průměru globálně o 1,4 stupně. To znamená, že se vlny veder projevují na vyšší „základní linii“, která se navíc stále posouvá. Vědci přitom odhadují, že až globální oteplování dosáhne přibližně tří stupňů Celsia oproti předindustriální době, počet úmrtí z horka v Evropě se v porovnání se současným stavem zdvojnásobí, nebo dokonce ztrojnásobí.

Jak pro Politico vysvětluje klimatická výzkumnice Mireia Ginesta z Oxfordské univerzity, klimatická změna nezpůsobuje jen hromadění teplého vzduchu nad Evropou. „Zvyšuje základní teplotu, na které fungují meteorologické systémy. V chladnějším klimatu by tato vlna veder byla méně intenzivní,“ vysvětluje.

Druhým z důvodů, proč vlny veder Evropu tak citelně zasahují, jsou velká města. Právě v nich je přitom vedro největší. A to kvůli tepelným ostrovům, tedy místům, kde je výrazně tepleji než v okolí, což je dané především hustou zástavbou.

Jak ale popisuje server, ve velké části Evropy jsou domy navrhovány tak, aby zadržovaly teplo uvnitř, nikoli venku. Stejně tak vysokým teplotám napomáhá nedostatek vegetace v některých metropolích.

Problémem je i klimatizace, respektive její absence: vlastní ji zhruba pětina Evropanů. Chybí nejen v domovech, ale i v ostatních budovách či dopravních prostředcích. Tento týden tak například ve Francii kvůli vlně veder a chybějící klimatizaci ve školách museli zrušit vyučování ve více než 800 institucích a téměř 2 tisíce škol muselo překopat rozvrh vyučování.

Klimatizace však může být i sama o sobě problémová. Znamená totiž také další spotřebu energie a vytváření odpadního tepla. Uvnitř budov je tak sice chladno, ale teplota na ulicích se i vlivem odpadního tepla zvyšuje ještě víc.

Tím třetím důvodem, který za intenzivnějšími vlnami veder podle serveru stojí (ač nepřímo), jsou politická rozhodnutí. „Přestože plány Evropské unie na omezení emisí patří k nejambicióznějším na světě, vlády v posledních letech kladou větší důraz na oživení průmyslu a omezují politiku v oblasti klimatu, která je vnímána jako poškozující ekonomické ambice bloku,“ popisují novináři.