


U nákupního střediska v Hamburku pokousal v pondělí ženu vlk. Podle úřadů se jedná o první útok tohoto zvířete na člověka od roku 1998, kdy se vlci do Německa vrátili. Psovitou šelmu v posledních dnech pozorovalo ve městě na Labi několik lidí. Policie útočícího jedince odchytila, uvedla agentura DPA.

Ženu vlk pokousal ve čtvrti Altona západně od centra Hamburku. Útok se neodehrál v přírodě, ale poblíž nákupního centra Ikea, které stojí v hustě zastavěné oblasti. Krátce po incidentu vlka odchytili policisté, kteří ho vytáhli pomocí smyčky z řeky.
Co bude se šelmou dále, o tom rozhodne místní úřad pro životní prostředí. Podrobnosti o zdravotním stavu pokousané ženy zatím nejsou k dispozici.
„Žádný takový případ se od okamžiku, kdy se vlci (v Německu) v roce 1998 znovu usídlili, zatím nestal,“ řekla agentuře DPA mluvčí Spolkového úřadu pro ochranu přírody.
Vlci se k lidem přibližují zřídka a v městském prostředí bývají vídáni velmi málo, častěji se vyskytují na venkově, kde hledají potravu na okrajích vesnic a na farmách. Některé evropské země a regiony v posledních letech usnadňují odstřel této chráněné šelmy kvůli obavám z rostoucího počtu útoků na chovy zvířat. Ochránci přírody však tvrdí, že populace vlků je přes růst stále velmi řídká a jejich odstřel by neměl být povolován.
V Německu vlci více než 150 let nežili. Až v 90. letech se začali v zemi usidlovat první jedinci, kteří přišli z Polska. V minulém roce odborníci odhadovali počet vlků v Německu na 1600. Nejvíce jich žije v severní části země, hlavně ve spolkových zemích Braniborsko, Sasko, Sasko-Anhaltsko a Dolní Sasko.
Teprve minulý pátek schválila Spolková rada, komora parlamentu zastupující zájmy jednotlivých spolkových zemí, zákon, který umožňuje snadnější odstřel vlků. Střílet bude tyto šelmy možné od začátku července do konce října, a to v regionech, ve kterých jsou jejich stavy dostatečné pro zachování trvalého osídlení. Problémové vlky, kteří napadli či zabili hospodářská zvířata, bude nově možné zabít i bez splnění těchto podmínek.






Režim Vladimira Putina se ocitá pod tlakem. Ruský náborový systém se blíží bodu zlomu a čím dál více se začíná spekulovat o nucené mobilizaci. Kreml tak může velmi brzy čelit tlaku a zvážit politicky riskantní rozšíření odvodů, uvedl deník The Kyiv Independent. Moskva se údajně připravuje povolat desítky tisíc nových vojáků, aby kompenzovala rostoucí ztráty na bojišti.



Podpis dohody s Íránem je naplánován na neděli, uvedl v sobotu americký prezident Donald Trump. Ihned po podpisu bude pro všechny otevřen Hormuzský průliv, tvrdí také v příspěvku na sociální síti Truth Social. Těší se na spolupráci s Íránem. Teherán však v sobotu uvedl, že v neděli memorandum podepsané nebude. Blízkovýchodní země si chce také účtovat za služby poskytované v Hormuzském průlivu.



U chorvatského Splitu v neděli po srážce katamaránu s plachetnicí zemřeli nejméně tři lidé, šlo o Čechy. Další se pohřešuje. Radiožurnálu to řekl vedoucí konzulárního oddělení velvyslanectví ČR v Záhřebu Štěpán Šantrůček. Informaci ČTK potvrdil mluvčí ministerstva zahraničí Adam Čörgő. Šantrůček také sdělil, že čtyři čeští občané byli převezeni do nemocnice, jejich stav však není vážný.



Zatímco dříve šlo o životní aspiraci, dnes jde o nechtěnou odměnu. Po povýšení už čeští zaměstnanci netouží. Šéfovo místo by zvažovali pouze v případě, kdyby dostali přidáno alespoň třetinu mzdy navíc. Pokud se nezmění představy spojené s vedoucími pozicemi, v budoucnu může nastat kritický nedostatek schopných lídrů. Zjistili to výzkumníci z agentury Ipsos.



Britský jezdec Lewis Hamilton vyhrál Velkou cenu Katalánska formule 1 a vybojoval první triumf ve Ferrari. Sedminásobný mistr světa zvítězil v Barceloně o 19,5 sekundy před krajanem Georgem Russellem z Mercedesu. Třetí dojel další britský pilot a úřadující světový šampion Lando Norris z McLarenu.