


Bývalí vysocí představitelé předních evropských spojenců Ukrajiny se tajně setkali s nejmenovaným bývalým představitelem Kremlu. Společně zkoumali možná budoucí mírová jednání. Podle dostupných informací se schůzky neúčastnil žádný zástupce Ukrajiny. Přinejmenším jedno podobné jednání mezi bývalými evropskými a ruskými představiteli se uskutečnilo nedávno.

Americká agentura Bloomberg ve středu uvedla, že se schůzka uskutečnila v červenci ve Vídni. Přesný den jejího konání ale není znám. Podle zdrojů agentury obeznámených s jednáním se jí zúčastnili bývalí vysocí političtí představitelé z Británie, Francie, Německa a Ruska.
Za západní stranu se jednání zúčastnili bývalý britský poradce pro národní bezpečnost Tim Barrow, bývalý německý státní tajemník a někdejší velvyslanec EU v Rusku Markus Ederer a Pierre Vimont, zkušený francouzský diplomat, bývalý generální tajemník Evropské služby pro vnější činnost a nynější vedoucí pracovník think-tanku Carnegie Europe.
Zdroje Bloombergu však odmítly zveřejnit totožnost bývalého představitele Kremlu, jenž se jednání účastnil.
Německé ministerstvo zahraničí uvedlo, že o jednání „nemá žádné informace“, a odmítlo, že by se na něm podílel německý diplomatický aparát. Mluvčí britské vlády uvedl, že Londýn „podporuje snahy o dosažení spravedlivého a trvalého míru pro Ukrajinu“, ale ke schůzce se nevyjádřil. Francouzské ministerstvo zahraničí rovněž odmítlo komentář. Kreml informace o schůzce také nekomentoval, uvedl Bloomberg.
Podobná setkání, označovaná jako neformální či zákulisní diplomacie, umožňují bývalým politikům a expertům zkoumat možné cesty k řešení konfliktů, aniž by tím zavazovali své vlády k určitému postoji. Účastníci následně mohou své poznatky sdílet se současnými představiteli a případně ovlivňovat skutečnou politiku.
Diplomacie tohoto typu ale zároveň naráží na citlivou otázku, zda se o možné budoucnosti Ukrajiny nemluví bez její účasti. Kyjev dlouhodobě odmítá, aby se o podmínkách ukončení války rozhodovalo bez jeho zapojení.
Jednání podle Bloombergu iniciovala švýcarská organizace Centrum pro humanitární dialog (Center for Humanitarian Dialogue), která se specializuje na mediaci v ozbrojených konfliktech. Organizace působí ve světových krizových oblastech už od roku 1999 a spolupracuje s vládami, mezinárodními institucemi i znepřátelenými stranami.
Na Ukrajině působí od roku 2014 a po ruské invazi v roce 2022 se podílela například na vytváření evakuačních tras pro civilisty nebo na podpoře jednání o Černomořské obilné iniciativě, která dříve umožnila obnovit vývoz ukrajinského obilí přes Černé moře.
K podobnému kontaktu přitom došlo už dříve. V červenci ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev potvrdil, že Baku hostilo tajné jednání bývalých německých a ruských představitelů. Německý kancléř Friedrich Merz následně jakékoli zapojení německé vlády odmítl a prohlásil, že o iniciativě nevěděl.
Evropští lídři v posledních měsících nicméně opakovaně hovoří o možnosti přímých jednání s Ruskem. Kreml však odmítá, že by Evropská unie mohla vystupovat jako prostředník v mírových rozhovorech o Ukrajině, píše například ruský exilový server The Moscow Times.






V úterý 13. října Izrael vrátil do Řecka dvaadvacet starověkých starožitností, nelegálně odvezených z jihoevropské země. Ve středu o tom informovala agentura AP. Předání se odehrálo na pozadí posilující spolupráce obou zemí.



Billboardy, na kterých končící senátor za ODS Lumír Aschenbrenner podpořil kandidátku hnutí ANO Lucii Kantorovou, zmizí. Redakci serveru Aktuálně.cz to potvrdily nezávisle na sobě dva zdroje z řad občanských demokratů. Předseda strany Martin Kupka pak pro Aktuálně.cz uvedl, že přelepení billboardů inicioval on.



Dům může stát na stejném místě desítky let, přesto se zem pod ním nenápadně pohybuje. Nová analýza satelitních měření odhalila, že v některých světových metropolích klesá povrch mnohem rychleji, než vědci pozorují jinde. Rozdíly dosahují desítek centimetrů ročně a mohou ohrozit základy budov, kanalizaci i ochranu před povodněmi. Která města čelí největšímu riziku a proč není bezpečí samozřejmostí?






Režisér Zdeněk Tyc se znovu vrací k celovečernímu hranému filmu. Město otců, které mělo světovou premiéru na letošním MFF Karlovy Vary, není ani tak detektivkou o hledání biologického otce jako spíš příběhem o cestě člověka, který se snaží zjistit, kdo vlastně je. Snímek vstoupí do českých kin 29. října.