Nebude voda, která by je naplnila. Experti kritizují Tomanův plán na výstavbu přehrad

Helena Truchlá Helena Truchlá
15. 5. 2020 6:18
V Česku je největší sucho za posledních 500 let. Ministerstvo zemědělství chce situaci řešit stavbou vodních nádrží, v pondělí proto navrhlo přidat na seznam míst, kde by mohly vzniknout, dalších 31 lokalit. Přední experti ale záměr kritizují.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Tomáš Vocelka

"Z našeho území odtéká prakticky veškerá voda do okolních států. Pokud ji nezadržíme, přijdeme o ni, aniž bychom ji mohli využít k hospodářským potřebám," vysvětlil záměr ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD).

Odborníci s Tomanovým tvrzením, že Česko přichází o vodu, souhlasí. Přehrady jako řešení ale odmítají. "Odvodněno je asi 20 až 25 procent zemědělské krajiny, tím pádem vysychají potoky a řeky. Do těch přehrad ale nebude mít ani co natéct," upozorňuje Klára Salzmann, krajinářská architektka z Českého vysokého učení technického v Praze. 

Přehrady podle ní v současnosti staví například Etiopie na toku Modrého Nilu, nicméně s primárním záměrem vyrábět elektrickou energii. V Česku se z vody nyní vyrobí jen asi pět procent veškeré elektřiny. "Stavět přehrady v rozvinutých státech je ekonomická sebevražda, drahá je i jejich údržba a provoz. Ve světě je dnes obrácený trend - bourat je," upozorňuje Salzmann. 

Ministr Toman nyní žádá, aby do rozpočtu jeho úřadu kvůli výstavbě vodohospodářských staveb od příštího roku přibylo až 2,5 miliardy korun.

Šest nádrží, které jsou již v pokročilém stadiu přípravy - a nepatří tedy mezi 31 nově vytipovaných -, by podle mluvčího ministerstva zemědělství Vojtěcha Bílého mohlo vyjít na asi 6,8 miliardy v případě přehrady Nové Heřminovy na Bruntálsku. Další tři přehrady - Vlachovice, Skalička a Kryry - se rovněž pohybují v řádech jednotek miliard, dvě menší nádrže Senomaty a Šanov by dohromady měly vyjít na 600 milionů korun.

Přehrady v Česku

V Česku je nyní celkem 165 přehradních nádrží (47 vodárenských, 118 ostatních, tzv. víceúčelových) o celkovém objemu 3 360 milionů metrů krychlových.

V původním, historickém plánu na stavbu přehrad, bylo kdysi celkem 486 vytipovaných míst. Kvůli nesouhlasu na různých úrovních ze seznamu ale většina vypadla, na současných 65, které jsou na seznamu od roku 2011. Ministerstvo ho původně chtělo rozšířit o dalších 47 lokalit, obce a kraje nakonec souhlasily se 31.

Ty teď bude posuzovat ještě rezort životního prostředí, které už souhlasilo se dvěma lokalitami: Nabdínem ve Středočeském a Stěbořicemi v Moravskoslezském kraji. 

Ryby a mloci

Nádrže v posledních letech skutečně z řady zemí mizí a nové v nich nepřibývají. Ve Spojených státech jen za loňský rok přibylo 90 míst, na jejichž místě teď probíhá obnova přirozených vodních toků. Cílem je umožnit znovu přirozený pohyb ryb i přenos živin a sedimentů, kterými se živí ekosystémy podél toků. Další přehrady byly podle listu New York Times v havarijním technickém stavu.

V Číně bylo kvůli ochraně ohrožených velemloků vyřazeno z provozu nebo zdemolováno více než 40 přehrad za poslední dva roky. Ve Francii, Finsku nebo Nizozemsku se kromě migrujících ryb jako důvod uvádí právě také obnova takzvané "zelenomodré" krajiny, tedy kombinace jezírek a potoků obklopených mlázím, lesy i loukami. Ta má zajistit nejen zadržování a nasměrování vody v krajině tam, kde je třeba, ale také obnovení bohatství živočišných a rostlinných druhů. 

"Kromě toho, že jsou to strašně drahé stavby, je také jejich dopad na krajinu mnohem větší než užitek. Přehrady se staví v údolích řek, v krajině, která je ekosystémově nejhodnotnější," vysvětluje Klára Salzmann. Na příkladech z Německa odpůrci přehrad ukazují i ekonomické přínosy, když místo zatopeného jezera, často znečištěného, vznikne turisticky lákavá oblast. 

"Stavbou přehrad naopak zaniká přechod mezi povrchovou a podzemní vodou. Což znamená, že tudy se už nikdy nebudou doplňovat zásobárny těch podzemních," popisuje krajinářská architektka. Právě s vláhou v podzemí má kromě rekordního nedostatku deště problém i Česko, kterému se kvůli relativně vyšší poloze přezdívá střecha Evropy. Právě kvůli tomu je tu podzemní voda pro většinu obyvatel zdrojem té pitné. 

Tisíc přehrad za tisíc dní

Svatopluk Matula, vedoucí Katedry vodních zdrojů z České zemědělské univerzity v Praze, návrh resortu zemědělství naopak hájí. "V roce 2016 vyhlásilo Turecko plán, že za tisíc dnů postaví 1000 nádrží a zajistí tak pitnou vodu pro rostoucí populaci i pro zemědělství," uvádí příklad. "Turkům se záměr podařilo naplnit a praxe v době sucha nyní potvrzuje, že to bylo dobré rozhodnutí," říká Matula. "Nezapomeňme, že výstavba vodních nádrží není otázkou týdnů a měsíců, ale i při nejlepší vůli let," upozorňuje.

Podle mluvčího ministerstva zemědělství Vojtěcha Bílého se na některých lokalitách může začít stavět i do pěti let, ze všech lokalit mají nejblíž k uskutečnění již zmíněné Velké Heřminovy. Jinde to může být i za půl století.

Návrh na aktualizaci seznamu lokalit pro přehrady.
Návrh na aktualizaci seznamu lokalit pro přehrady. | Foto: Ministerstvo zemědělství

Jakub Hruška z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR upozorňuje, že ministerstvo ve své argumentaci často směšuje snahu o zajištění pitné vody a boj se suchem. I ve Spojených státech proto podle něj řada přehrad nadále plní svůj účel. "Používají se na pitnou vodu a závlahy, to ale není boj se suchem," je přesvědčený.

Takzvané zemědělské sucho, tedy vyschlost půdy, se v posledních dnech rozšířilo na 98 procent celého území Česka. Podle odborníku z projektu InterSucho je takzvaná suchá "epizoda", která trvá už od roku 2015, nejhorší za posledních 500 let.

Hruška i Salzmann se shodují, že v boji proti suchu je zcela klíčové postupovat strategicky. "O výstavbě nádrží dnes rozhoduje jenom ministr zemědělství. Přitom jsou to obrovské a komplexní projekty, které zasahují do života obcí, lidí i využití krajiny," namítá Klára Salzmann. "V Německu nebo Rakousku je krajinné plánování povinnou součástí projektových dokumentací s cílem najít řešení pro lesnictví, zemědělství i města. To my nemáme," říká. 

Řeky jako cévy

Podle odborníků je pro Česko důležitější vodu zadržovat v krajině plošně, ne jí plnit přehradní nádrže. "Například v Německu a Dánsku jsou rozsáhlé programy revitalizace toků. Vrací jim meandry, vrací do přirozených toků. U nás byste u velkých řek nenašla příklad žádný. Na Labi je teď v plánu taková malá revitalizace u Hořínského plavebního kanálu, ale je to ve velmi malém rozsahu," vysvětluje Jakub Hruška z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd. 

Ministerstvo se na podobnou obnovu zaměřuje v dílčích menších projektech, jako je podpora budování rybníků, obnova lesů, mokřadů či remízků. Podle Národního kontrolního úřadu jsou ale dotace, které resort poskytuje, nedostatečné. S důležitostí podobných projektů souhlasí také Svatopluk Matula, podle kterého je možné k závlaze úspěšně využívat také takzvané "regulační drenáže". Systémy podzemních trubek, umělých vodních toků a příkopů v minulosti vznikaly v zemědělské krajině s cílem řešit problém opačný, než existuje nyní: odvodnit podmáčená pole. 

"Je možné upravit tyto drenáže na vhodných místech tak, aby se daly využít k podzemní závlaze. Takový postup využívají ve Spojených státech, Velké Británii nebo Německu," navrhuje expert na vodní zdroje Matula. V Česku se podobný systém už také testuje, vědci z Brna a Prahy si k tomu vybrali šest zkušebních lokalit. 

Podle Jakuba Hrušky by měla vláda takto upravenou krajinu především vracet do přirozeného stavu. "My tu míru zdrenážování máme velkou, jinde v Evropě to zdaleka není tak hrozné. Například ve Skandinávii, kde už od 18. století odvodňovali lesy, teď nechávají přírodu, aby si s umělými vodními toky sama poradila, nezahrabávají je," popisuje.

A podle Salzmann je možné se suchem bojovat i ve městech. "Dešťová voda dnes odtéká kanalizací pryč, takzvaná zelená infrastruktura - stromy, trávníky, zelené střechy nebo stěny - nám pomůže ji tu zastavit, vsáknout do půdy a dostat do podzemí. Teprve pak se začne voda postupně znovu hromadit," dodává. 

Video: Lidé si mylně myslí, že přírodu nepotřebují, varuje Fanta

Hlavní příčinou oteplování je lidská činnost, jsme na střeše Evropy, žádná voda nepřiteče. Politiky to nezajímá, chybí vize a koncepce péče o krajinu | Video: Daniela Drtinová
 

Právě se děje

Aktualizováno před 45 minutami

Milion chvilek vpustí na úterní demonstraci jen 500 lidí

Spolek Milion chvilek vpustí na úterní demonstraci v centru Prahy pouze 500 lidí, přestože kvůli omezení počtu účastníků hromadných akcí chystá správní žalobu. Na videu na facebooku spolku to dnes večer oznámil jeho předseda Mikuláš Minář. Kvůli dodržení omezení Milion chvilek ruší také pochod k sídlu vlády, který měl být součástí demonstrace. Policie dnes odpoledne na twitteru oznámila, že nebude lidem bránit ve shromažďování kvůli mimořádným opatřením ministerstva zdravotnictví. Pokud policisté zjistí porušení hygienických podmínek, věc zadokumentují a předají hygienické stanici.

Kvůli riziku nákazy novým koronavirem jsou v Česku zakázané hromadné akce nad 500 osob. Spolek Milion chvilek je ale přesvědčen o tom, že příslušné nařízení ministerstva zdravotnictví se nevztahuje na právo shromažďovací. "Vláda tvrdí opak, proto podáme správní žalobu," uvedl dnes Minář. Podle názoru právníků spolku je omezení nezákonné a protiústavní.

Minář je také přesvědčen o tom, že omezení má za cíl zdiskreditovat protestní akce. "Vláda na nás šije 'boudu' a chce protesty jednou provždy u většiny národa zdiskreditovat. Nedejme jí teď tu záminku," uvedl. Organizátoři demonstrace na Staroměstském náměstí proto dodrží podmínku maximálního počtu účastníků. "Na úterní akci proto skutečně vpustíme pouze 500 osob," upozornil předseda spolku.

Ze stejného důvodu se neuskuteční ani plánovaný pochod ke Strakově akademii, který měl být součástí úterní demonstrace. "O to důležitější bude, aby se po celé republice uskutečnilo co nejvíc lokálních akcí, které se do 500 lidí pohodlně vejdou," řekl dnes Minář.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Francouzská armáda zabila velitele Al-Káidy v severní Africe

Francouzská armáda zabila v Mali velitele teroristické organizace Al-Káida v islámském Maghrebu (AQIM) Abdal Malika Drúkdala. Oznámila to dnes ministryně obrany Florence Parlyová. Francie stojí od roku 2013 v čele mezinárodní koalice proti islamistům v této africké zemi.

"Dne 3. června zabily francouzské armádní síly s podporou místních partnerů během operace v severním Mali emíra Al-Káidy v islámském Maghrebu Abdal Malika Drúkdala a několik jeho nejbližších spolupracovníků," uvedla Parlyová na twitteru. Informaci následně potvrdila agentura AFP, podle níž byl Drúkdal zabit poblíž malijského města Tessalit u hranic s Alžírskem, kde se údajně dlouhodobě skrýval.

Drúkdal byl považován za jednoho z nejzkušenějších militantních džihádistů v severní Africe. V roce 2012 patřil k hlavním organizátorům převzetí severovýchodní části Mali pod kontrolu islamistů, po němž v zemi intervenovala francouzská armáda. Ta sice ve spolupráci s místními silami zatlačila džihádisty zpět, bezpečnostní situace v zemi na severozápadě Afriky je nicméně dlouhodobě nestabilní a islamistům se daří podnikat útoky nejen v severní, ale i centrální a jižní části státu.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

AstraZeneca začíná s výrobou vakcíny proti koronaviru, i když testování ještě neskončilo

Britská farmaceutická společnost AstraZeneca oznámila, že začíná s výrobou potenciální vakcíny proti nemoci covid-19. Ačkoli klinické testování očkovací látky není dosud u konce, a není tedy jasné, zda je vakcína funkční, chce firma mít k dispozici zásoby pro případ, že by testy dopadly dobře. Stanici BBC to dnes řekl šéf společnosti Pascal Soriot. AstraZeneca si zajistila kapacity pro dodávku celkem dvou miliard dávek testované vakcíny.

"Začínáme s výrobou vakcíny ihned - musíme ji mít připravenou ve chvíli, kdy budou výsledky (testování)," řekl Soriot. "Samozřejmě, že toto rozhodnutí s sebou nese riziko, ale jde o finanční riziko, pokud vakcína nebude funkční… Pak by všechen materiál, všechny vyrobené vakcíny přišly vniveč," dodal.

AstraZeneca vyvíjí vakcínu s pracovním názvem AZD1222 ve spolupráci s Oxfordskou univerzitou a v současnosti ji testuje na 10 000 dobrovolnících v Británii. Výsledky zkoušek by měla znát do srpna.

Firma se zavázala, že polovinu dávek očkovací látky, které se chystá vyrobit, poskytne chudším zemím. Ve čtvrtek oznámila, že uzavřela další dva kontrakty, přičemž jeden z nich ve výši 750 milionů dolarů s nadacemi filantropů Billa a Melindy Gatesových. Z celkem jedné miliardy dávek očkování určených pro chudší země by mělo být 400 milionů k dispozici ještě před koncem letošního roku.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Na Teplicku skončil první den senátních voleb, účast byla asi 12 procent

Volební místnosti na Teplicku, kde voliči vybírají nástupce Jaroslava Kubery (ODS), se ve 22:00 pro dnešek uzavřely. První kolo doplňovacích voleb bude pokračovat v sobotu od 8:00 do 14:00. Účast je zatím podle předběžného odhadu v průměru kolem 12 procent, řekla Pavla Doksanská z teplického magistrátu, která má na starosti organizační zabezpečení voleb.

Hlasování doprovází kvůli epidemiologické situaci zvýšená hygienická opatření. Lidé musí mít při vstupu do budov roušky, které si sejmou jen kvůli ověření totožnosti.

Nástupce Jaroslava Kubery, který nečekaně v lednu zemřel, lidé vybírají z devíti kandidátů. Pokud žádný z nich nezíská v prvním kole nadpoloviční většinu, o vítězi rozhodne za týden finále mezi dvěma nejúspěšnějšími uchazeči z kola prvního. Vítěz voleb se ujme mandátu v horní parlamentní komoře na zbytek Kuberova funkčního období, tedy do 13. října 2024. Mandát chtějí získat například teplický primátor Hynek Hanza (ODS), ústecký hejtman Oldřich Bubeníček (KSČM) nebo ředitel teplického gymnázia Zdeněk Bergman (za Senátor 21 s podporou TOP 09, Liberálně ekologické strany a Strany zelených).

Zdroj: ČTK
Další zprávy