V jedné rakvi byly ostatky osmi lidí, píší Poláci o exhumaci oběti ze Smolenska. Pozůstalí zuří

Josef Pazderka Josef Pazderka
29. 5. 2017 15:06
V rakvi generála Bronislawa Kwiatkowského, který zemřel v roce 2010 při pádu polského vládního letounu u Smolenska, se našly během posmrtné exhumace ostatky těl dalších sedmi lidí. Pondělní informaci polského bulvárního deníku Fakt potvrdila i krajská prokuratura. Tragické chyby provázejí pohřbívání těl havárie od samotného počátku. Kvůli záměně například musela být znovu pohřbena mrtvá těla bývalého polského prezidenta v exilu Ryszarda Kaczorowského nebo hrdinky odbojového hnutí Solidarita Anny Walentynowiczové. Při tragédii 10. dubna 2010 zemřelo 96 lidí včetně tehdejšího polského prezidenta Lecha Kaczyńského.
Polská připomínka obětí smolenské tragédie.
Polská připomínka obětí smolenské tragédie. | Foto: Shutterstock

Varšava - Je to tragédie, na kterou by Polsko nejraději zapomnělo. Anebo ji nikdy ji neprožilo.

Jde o pád vládního letounu u ruského Smolenska, při kterém v dubnu 2010 zemřelo 96 lidí, včetně tehdejšího polského prezidenta Lecha Kaczyńského.

Vzpomínky na traumatickou událost se ale vrací jako bumerang. A pozůstalí zápasí s emocemi ještě i po sedmi letech.

Nová nepříjemná překvapení přinášejí exhumace těl, které loni nařídila polská pravicová vláda.

V rakvi zemřelého generála Bronislawa Kwiatkowského, někdejšího velitele polských ozbrojených sil, se podle pondělního vydání polského bulvárního listu Fakt našly během exhumace ostatky těl dalších sedmi lidí.

Výbušnou informaci v pondělí potvrdila i polská krajská prokuratura.

Chce se mi vztekem křičet

"Chce se mi vztekem křičet na celý svět. Nenávidím lži. A oni mi sedm let lhali," řekla polským médiím vdova po generálovi Krystyna Kwiatkovská.

Rakve polských obětí byly po rychlé identifikaci převezeny na jaře 2010 z Ruska do Polska. Jak připomíná nejčtenější polský deník, pozůstalí už je nesměli otevírat. Povolené nebyly ani samostatné identifikace těl.  

To se změnilo až později. Ve chvíli, kdy se objevily nesrovnalosti a první podezření o záměnách těl.

Koncem září 2012 například vyšlo najevo, že pohřbené tělo Anny Walentynowiczové, známé aktivistky polských protikomunistických odborů Solidarita, nebylo ve skutečnosti její. V jejím hrobě byly uloženy ostatky někdejší předsedkyně nadace Golgota východu Teresy Walewské-Przyjalkowské.

Polské úřady tak musely provést jejich exhumaci a obě těla po nové identifikaci znovu pohřbít. Za veřejné kritiky pozůstalých i pravicové části polské společnosti. 

Totéž se opakovalo o měsíc později s tělem polského exilového prezidenta Ryszarda Kaczorowského, pohřbeného v roce 2010 se všemi státními poctami.

Exhumujte všechny 

V listopadu 2016 - po vítězství pravicové strany Právo a spravedlnost (PiS) v parlamentních i prezidentských volbách - spustily polské úřady exhumaci drtivé většiny obětí smolenské katastrofy. 

Krok, iniciovaný předsedou PiS Jaroslawem Kaczyńským, bratrem tragicky zemřelého prezidenta Lecha Kaczyńského, vzbudil v Polsku velké emoce.

Liberální část veřejnosti, podporující někdejšího premiéra Donalda Tuska - jehož vláda v roce 2010 fakticky dohlížela na pohřby smolenských obětí i vyjednávání s ruskou stranou o identifikaci a převozu těl - ho považovala za nechutnou součást politického boje polské pravice s jejími konkurenty. 

Pravicově laděná část veřejnosti ale věc brala jako satisfakci, která umožní odpovídající pohřbení obětí i odhalení klíčových detailů celé tragédie.

"Je to nesmírně citlivá záležitost. Mnoho rodin chce znát pravdu, jiné by raději neprožívaly tragédii podruhé," prohlásil k tomu tehdy krakovský metropolita, kardinál Stanislaw Dziwisz.

Byl to atentát

Předmětem politických vášní ale v Polsku nebyly a nejsou jen záměny těl obětí ze Smolenska.

Především jde o zkoumání příčin tehdejší letecké havárie.

Původní společné rusko-polské vyšetřování z roku 2010 přičetlo katastrofu špatnému počasí u Smolenska i vážným chybám polských pilotů.

Část polské pravice - reprezentovaná lídrem PiS Jaroslawem Kaczynským - ale opakovaně vyjadřuje podezření, že u Smolenska byl v roce 2010 spáchán atentát, krytý tichým spiknutím mezi lidmi ruského prezidenta Vladimira Putina a tehdejší polskou vládou, vedenou Donaldem Tuskem (nynějším předsedou Evropské rady - pozn. red.).

Tusk byl dokonce letos v této záležitosti předvolán v Polsku k novému osmihodinovému výslechu.

Krok úřadů označil za "hon na čarodějnice" s "mimořádně politickým charakterem".

Poláci mají rádi svou představu o Češích, představují si Češku jako Helenu Vondráčkovou, o českou kulturu se zajímají jen elity. | Video: dvtv
 

Právě se děje

Další zprávy