V jedné rakvi byly ostatky osmi lidí, píší Poláci o exhumaci oběti ze Smolenska. Pozůstalí zuří

Josef Pazderka Josef Pazderka
29. 5. 2017 15:06
V rakvi generála Bronislawa Kwiatkowského, který zemřel v roce 2010 při pádu polského vládního letounu u Smolenska, se našly během posmrtné exhumace ostatky těl dalších sedmi lidí. Pondělní informaci polského bulvárního deníku Fakt potvrdila i krajská prokuratura. Tragické chyby provázejí pohřbívání těl havárie od samotného počátku. Kvůli záměně například musela být znovu pohřbena mrtvá těla bývalého polského prezidenta v exilu Ryszarda Kaczorowského nebo hrdinky odbojového hnutí Solidarita Anny Walentynowiczové. Při tragédii 10. dubna 2010 zemřelo 96 lidí včetně tehdejšího polského prezidenta Lecha Kaczyńského.
Polská připomínka obětí smolenské tragédie.
Polská připomínka obětí smolenské tragédie. | Foto: Shutterstock

Varšava - Je to tragédie, na kterou by Polsko nejraději zapomnělo. Anebo ji nikdy ji neprožilo.

Jde o pád vládního letounu u ruského Smolenska, při kterém v dubnu 2010 zemřelo 96 lidí, včetně tehdejšího polského prezidenta Lecha Kaczyńského.

Vzpomínky na traumatickou událost se ale vrací jako bumerang. A pozůstalí zápasí s emocemi ještě i po sedmi letech.

Nová nepříjemná překvapení přinášejí exhumace těl, které loni nařídila polská pravicová vláda.

V rakvi zemřelého generála Bronislawa Kwiatkowského, někdejšího velitele polských ozbrojených sil, se podle pondělního vydání polského bulvárního listu Fakt našly během exhumace ostatky těl dalších sedmi lidí.

Výbušnou informaci v pondělí potvrdila i polská krajská prokuratura.

Chce se mi vztekem křičet

"Chce se mi vztekem křičet na celý svět. Nenávidím lži. A oni mi sedm let lhali," řekla polským médiím vdova po generálovi Krystyna Kwiatkovská.

Rakve polských obětí byly po rychlé identifikaci převezeny na jaře 2010 z Ruska do Polska. Jak připomíná nejčtenější polský deník, pozůstalí už je nesměli otevírat. Povolené nebyly ani samostatné identifikace těl.  

To se změnilo až později. Ve chvíli, kdy se objevily nesrovnalosti a první podezření o záměnách těl.

Koncem září 2012 například vyšlo najevo, že pohřbené tělo Anny Walentynowiczové, známé aktivistky polských protikomunistických odborů Solidarita, nebylo ve skutečnosti její. V jejím hrobě byly uloženy ostatky někdejší předsedkyně nadace Golgota východu Teresy Walewské-Przyjalkowské.

Polské úřady tak musely provést jejich exhumaci a obě těla po nové identifikaci znovu pohřbít. Za veřejné kritiky pozůstalých i pravicové části polské společnosti. 

Totéž se opakovalo o měsíc později s tělem polského exilového prezidenta Ryszarda Kaczorowského, pohřbeného v roce 2010 se všemi státními poctami.

Exhumujte všechny 

V listopadu 2016 - po vítězství pravicové strany Právo a spravedlnost (PiS) v parlamentních i prezidentských volbách - spustily polské úřady exhumaci drtivé většiny obětí smolenské katastrofy. 

Krok, iniciovaný předsedou PiS Jaroslawem Kaczyńským, bratrem tragicky zemřelého prezidenta Lecha Kaczyńského, vzbudil v Polsku velké emoce.

Liberální část veřejnosti, podporující někdejšího premiéra Donalda Tuska - jehož vláda v roce 2010 fakticky dohlížela na pohřby smolenských obětí i vyjednávání s ruskou stranou o identifikaci a převozu těl - ho považovala za nechutnou součást politického boje polské pravice s jejími konkurenty. 

Pravicově laděná část veřejnosti ale věc brala jako satisfakci, která umožní odpovídající pohřbení obětí i odhalení klíčových detailů celé tragédie.

"Je to nesmírně citlivá záležitost. Mnoho rodin chce znát pravdu, jiné by raději neprožívaly tragédii podruhé," prohlásil k tomu tehdy krakovský metropolita, kardinál Stanislaw Dziwisz.

Byl to atentát

Předmětem politických vášní ale v Polsku nebyly a nejsou jen záměny těl obětí ze Smolenska.

Především jde o zkoumání příčin tehdejší letecké havárie.

Původní společné rusko-polské vyšetřování z roku 2010 přičetlo katastrofu špatnému počasí u Smolenska i vážným chybám polských pilotů.

Část polské pravice - reprezentovaná lídrem PiS Jaroslawem Kaczynským - ale opakovaně vyjadřuje podezření, že u Smolenska byl v roce 2010 spáchán atentát, krytý tichým spiknutím mezi lidmi ruského prezidenta Vladimira Putina a tehdejší polskou vládou, vedenou Donaldem Tuskem (nynějším předsedou Evropské rady - pozn. red.).

Tusk byl dokonce letos v této záležitosti předvolán v Polsku k novému osmihodinovému výslechu.

Krok úřadů označil za "hon na čarodějnice" s "mimořádně politickým charakterem".

Poláci mají rádi svou představu o Češích, představují si Češku jako Helenu Vondráčkovou, o českou kulturu se zajímají jen elity. | Video: dvtv
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 54 minutami

Čtyřiačtyřicetiletý bek Chára pokračuje v NHL, dohodl se s Islanders

Čtyřiačtyřicetiletý slovenský obránce Zdeno Chára bude i nadále působit v NHL, kde se dohodl na roční smlouvě s New York Islanders. Vítěz Stanleyova poháru z roku 2011 s Bostonem se chystá na 24. sezonu v nejlepší lize světa. Loni 205 centimetrů vysoký rodák z Trenčína opustil po 14 letech Boston, kde byl kapitánem, a zamířil do Washingtonu.

V minulé sezoně měl Chára základní příjem 795 tisíc dolarů a na bonusech si mohl vydělat dalších až 730 tisíc dolarů. Islanders, kde začal v roce 1997 svou kariéru v NHL, finanční podmínky jeho kontraktu nezveřejnili. Klub z Long Islandu jej draftoval v roce 1996 ve třetím kole na 56. pozici.

Sedminásobný účastník Utkání hvězd a držitel Norris Trophy pro nejlepšího obránce z roku 2009 hrál také za Ottawu. S 1608 zápasy v NHL je Chára 13. v historickém pořadí a v nadcházející sezoně by se mohl posunout až na 7. místo před Marka Recchiho (1652 utkání).

V minulém zkráceném ročníku kvůli pandemii koronaviru si Chára v základní části připsal za Washington v 55 zápasech 10 bodů za dvě branky a osm asistencí. V pěti duelech play off nebodoval. Celkově v NHL nasbíral 666 bodů (207+459). V bojích o Stanleyův pohár sehrál rovných 200 utkání a zaznamenal 70 bodů (18+52).

Zdroj: ČTK
před 58 minutami

Pozůstalým po civilistech zabitých při útoku USA v Kábulu omluva nestačí

Omluva nestačí, řekl v sobotu Afghánec Ímal Ahmadí, který při útoku americké armády v Kábulu přišel na konci srpna o deset příbuzných. Pentagon původně útok bezpilotního letadla vydával za akci proti autu s atentátníky, v pátek se ale omluvil a přiznal, že zemřelo deset civilistů. Mezi oběťmi útoku z 29. srpna byla i tříletá Ahmadího dcera. Z deseti mrtvých bylo sedm dětí.

Střela z bezpilotního letounu zasáhla auto Ahmadího bratra. Rodina požádala Washington, aby incident vyšetřil a aby byli potrestáni vojáci, kteří jsou za incident zodpovědní.

"Omluva nám nestačí, Spojené státy by měly najít toho, kdo to udělal," řekl Ahmadí. Rodina podle něj také bude požadovat finanční odškodné a převoz několika členů do jiné země, kterou Ahmadí ale neupřesnil.

Zabitý řidič a Ahmadího bratr pracoval delší dobu pro americkou humanitární organizaci. Americká média hned po útoku uváděla, že mrtví jsou civilisté a že nic nepodporuje tvrzení Pentagonu o tom, že v autě byly výbušniny. Raketa auto zasáhla, když řidič vjížděl na příjezdovou cestu k domu a děti se rozběhly řidiče přivítat.

Zdroj: ČTK
Další zprávy