Silný vítr komplikoval dopravu v celé střední Evropě. Vlaky v Německu se rozjedou až v pondělí

ČTK ČTK
Aktualizováno 29. 10. 2017 21:37
Silná bouře komplikovala provoz na silnicích a železnicích také na Slovensku, v Polsku, Německu, Rakousku a Maďarsku. Omezen byl i provoz na letišti v Salcburku. Z bezpečnostních důvodů bylo uzavřeno hlavní vlakové nádraží ve Vídni. Německá společnost Deutsche Bahn oznámila, že kvůli značným škodám zůstanou zastavené až do pondělního rána některé dálkové spoje na hlavních trasách. Vichřice si navíc vyžádala nejméně šest lidských životů.
Hasiči odstraňují v Berlíně stromy popadané na auta.
Hasiči odstraňují v Berlíně stromy popadané na auta. | Foto: Reuters

Berlín/Bratislava/Varšava/Vídeň - Nejméně pět lidských životů a značné materiální škody má na svědomí silná bouře provázená prudkým větrem, která od noci na neděli sužovala země centrální Evropy. Po dvou obětech si živel vyžádal v PolskuČesku i v Německu.

Způsobil také problémy v dopravě, přičemž výrazně ochromil zejména vlakovou dopravu v severních a středních oblastech Německa, provoz na dálkových spojích se tam má obnovit až v pondělí.

V Polsku bouře zasáhla především sever a západ země. Jedna smrtelná nehoda se stala v Západo-Pomořanském vojvodství na severozápadě a druhá v Opolském vojvodství, které leží u hranic s Českou republikou. Vítr v zemi někde dosahoval v nárazech kolem sta kilometrů v hodině, nejsilnější byl ale vichr na Sněžce, kde bylo podle televize TVN24 naměřeno až 180 kilometrů v hodině.

Nejhůře byla postižena vojvodství Velkopolské, Pomořanské, Dolnoslezské, Západo-Pomořanské a Lubušské. Celkem vyjížděli v těchto oblastech hasiči od soboty ve více než tisíci případech. Šlo zejména o popadané stromy, které blokovaly provoz na silnici a železnici. Poškozeno bylo také vedení elektrického proudu. V oblasti Poznaně, kde vítr v poryvech dosahoval rychlosti až 104 kilometrů v hodině, zůstalo na 40 000 domácností bez elektřiny.

V Německu si bouře vyžádala dva lidské životy. U severomořského zálivu Jadebusen se utopil 63letý muž. Druhou obětí je žena, která v nemocnici podlehla zraněním, jež utrpěla, když se s ní a se dvěma muži převrhl motorový člun. Jeden z mužů je nezvěstný, zatímco druhý leží rovněž v nemocnici s těžkým poraněním.

Vážné problémy v této zemi větrný živel napáchal zejména v železniční dopravě. V sedmi spolkových zemích se vlaky zastavily téměř úplně a společnost Deutsche Bahn oznámila, že kvůli značným škodám zůstanou zastavené až do pondělního rána dálkové spoje na hlavních trasách. Podle agentur DPA se to týká spojů z Berlína do Hamburku, Frankfurtu nad Mohanem, Lipska a Drážďan, spojení z Hannoveru do Brém a Dortmundu a rovněž spojů mezi Dortmundem a Hamburkem.

Vítr na některých místech Německa dosahoval rychlosti až 140 kilometrů v hodině. Jeho rekordní sílu, 176 kilometrů v hodině, naměřili na Fichtelbergu, nejvyšší hoře německé části Krušných hor.

Řádění větru nezůstal vedle dalších německých měst ušetřen ani Berlín. Hasiči tam vyhlásili výjimečný stav, když jen v noci na dnešek museli vyjet asi ve stovce případech. Bouře v metropoli lámala stromy, na dvou místech spadlo lešení. Dva příměstské vlaky v oblasti Berlína zasáhly stromy, nikdo ale naštěstí nebyl zraněn.

Silná bouře komplikovala dopoledne na silnicích a železnicích také v Rakousku, omezen byl i provoz na letišti v Salcburku. Z bezpečnostních důvodů bylo na několik hodin uzavřeno hlavní nádraží ve Vídni, protože vítr v jeho blízkosti poškodil budovu ve výstavbě. Osobní doprava byla dočasně přesměrovaná na vídeňské nádraží Meidling.

Prudký vítr zasáhl rovněž Slovensko, kde podobně jako v okolních zemích způsobil problémy v dopravě. V některých slovenských okresech platí nejvyšší výstraha před větrem. Meteorologové upozornili na velmi vysoké nebezpečí ohrožení lidských životů a vzniku velkých škod. Hasiči museli zasahovat například kvůli popadaným stromům na silnicích, hlášeny jsou rovněž škody na budovách. V Bratislavě jsou z bezpečnostních důvodů uzavřeny hřbitovy.

V obydlených oblastech Slovenska dosahuje vítr rychlosti 60 až 90 kilometrů v hodině, ojediněle i nad 100 kilometrů v hodině. Nejvyšší rychlosti, v nárazech místy až 180 kilometrů v hodině, by měl vítr podle meteorologů dosáhnout na horách v okresech Liptovský Mikuláš, Poprad, Brezno a Tvrdošín.

Vichřice se podle serveru sme.sk nevyhnula ani sousednímu Maďarsku, kde vítr lámal větve, vyvracel stromy a poškozoval střechy. Na jezeře Balaton byl v důsledku silného vlnobití přerušen provoz lodních přívozů. Řada vlakových spojů nabrala zpoždění kvůli spadlým větvím a stromům a poškozenému elektrickému vedení. V okolí města Siófok na břehu Balatonu naměřili rychlost větru až 135 kilometrů v hodině.

 

Právě se děje

před 28 minutami

V konfliktu na východě Ukrajiny dochází k porušování příměří, dva vojáci zabiti

Situace na frontě v Donbasu na východě Ukrajiny, částečně ovládaném proruskými separatisty, se zhoršila. Během uplynulých 24 hodin separatisté pětkrát porušili příměří, dvakrát pak během pátku. Dva ukrajinští vojáci byli zabiti a další dva utrpěli zranění, hlásí ukrajinská média s odvoláním na velení ukrajinské armády. Separatisté naopak obviňují z porušování příměří ukrajinské jednotky.

"Během uplynulého dne ukrajinské jednotky zaznamenaly pět porušení příměří ze strany ozbrojených uskupení Ruské federace," uvedla armáda podle agentury Interfax-Ukrajina. "V důsledku nepřátelské palby utrpěli dva ukrajinští vojáci zranění neslučitelná se životem," dodalo armádní komuniké.

Kyjev obviňuje Rusko z vojenské podpory separatistů, což Moskva popírá. Ukrajinské úřady a média běžně označují nepřátelské vojáky za "ruské žoldnéře" a "okupanty". Konflikt si od jara 2014 vyžádal více než 13 000 mrtvých. Velké boje ustaly po uzavření mírových dohod v Minsku v únoru 2015, ale přestřelky čas od času propukají bez ohledu na nově uzavíraná příměří a v politickém urovnání konfliktu se dosud žádného průlomu nedosáhlo.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Na Novém Zélandu schválili v referendu eutanazii a odmítli rekreační marihuanu

Novozélanďané schválili v referendu legalizaci eutanazie, odmítli ale legalizovat marihuanu pro rekreační účely. Vyplývá to z předběžných výsledků, které dnes zveřejnila místní volební komise. Konečné výsledky budou k dispozici až příští týden. Podle listu The New Zealand Herald je ale možnost, že budou příznivci marihuany nakonec přece jen slavit vítězství, nepatrná.

Obyvatelé Nového Zélandu v obou referendech hlasovali 17. října, kdy se konaly i parlamentní volby. V nich zvítězila Strana práce dosavadní premiérky Jacindy Ardernové.

Podle předběžných výsledků, které dnes zveřejnila volební komise, se pro legalizaci eutanazie vyslovilo 65,2 procenta voličů. Legalizaci marihuany pro rekreační účely odmítlo 53,1 procenta hlasujících.

Nyní zbývá sečíst ještě asi 17 procent odevzdaných hlasů. Jedná se z velké části o hlasy Novozélanďanů žijících v zahraničí. Konečné výsledky obou referend by měly být k dispozici 6. listopadu.

Podle novozélandských médií je výsledek v případě hlasování o eutanazii prakticky jistý. Dodatečný téměř půlmilion hlasů by ještě mohl změnit výsledek referenda o marihuaně, šance je ale podle médií relativně nízká.

Mluvčí novozélandské premiérky k výsledkům referend uvedla, že Ardernová v obou případech hlasovala pro legalizaci. Před samotným hlasováním předsedkyně vlády odmítla říci, jak bude sama hlasovat. "Po zveřejnění konečných výsledků příští týden bude postupovat v souladu s vůlí lidu," řekla premiérčina mluvčí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy