Virus vyhubil většinu mláďat největší šelmy na světě. Epidemie zuří na jednom z nejodlehlejších ostrovů

Epidemie ptačí chřipky vyhubila na jednom z nejodlehlejších míst na světě až tři čtvrtiny mláďat rypouše sloního. Mořských šelem uhynulo již více než 13 tisíc. Zjištění vědců vyvolalo rozruch i v Austrálii vzdálené 4000 kilometrů.

Na půdu území známého jako Heardův ostrov a McDonaldovy ostrovy vstoupila poprvé lidská noha v polovině 19. století. Sopečné ostrovy pokrývá hornatá pustina a místy i ledovec. Leží zhruba v polovině cesty mezi Austrálií a jihem Afriky. Nejblíže mají k Antarktidě, a to 1600 kilometrů. Patří ale Austrálii, od které je dělí zhruba čtyři tisíce kilometrů. Jediná cesta je sem po moři a trvá dva týdny. V cílové destinaci ale není žádný přístav. Jde tak o jedno z nejodlehlejších míst na Zemi.

Kromě fauny, kterou sem zhruba jednou za dekádu jezdí zkoumat vědci, ostrovy šířeji proslavilo například clo, které na ně uvalil americký prezident Donald Trump v roce 2025. A to i přesto, že zde nežijí žádní lidé. Desetiprocentní clo bylo součástí širšího balíčku recipročních cel, která mířila mimo jiné na zboží z Evropské unie a z Číny.

Ostrovy ale nebyly neobydlené vždy. Právě v průběhu druhé poloviny devatenáctého století zde v jednu dobu žily až desítky lidí. Šlo o lovce tuleňů a rypoušů sloních. Ti byli na ostrovech dlouho velmi hojní, dokud jejich počet výrazně nezredukoval lov.

Za posledních sto let ale díky lidské nepřítomnosti na ostrovech jejich stav opět výrazně narostl. Kromě zmíněných mořských šelem zde žijí například tučňáci a další ptactvo. S více než milionem hnízdících párů se na Heardově ostrově například nachází asi 20 procent světové populace tučňáků žlutorohých.

Do centra pozornosti, tentokrát především vědců, se území dostalo i tento rok. Jde o zmíněné rypouše sloní. Jak uvádí nová, zatím ještě nerecenzovaná studie, na Heardově ostrově od loňského srpna zahynulo přibližně 13 tisíc ze 17 tisíc všech jejich mláďat.

Během několika měsíců tak na ostrovech vymřely více než tři čtvrtiny mláďat největší šelmy na světě (samci rypoušů mohou dorůstat váhy až pěti tun – pozn. red.). Na vině je ptačí chřipka, konkrétně jde o kmen H5N1. Ten také zamával s populací tučňáků královských a oslích, ačkoliv jejich úbytek není tak drastický jako u rypoušů. Jejich mláďat totiž na některých místech ostrovů uhynulo až 97 procent. Z ptactva se epidemie naopak zřejmě vyhnula místní populaci albatrosů.

Právě ptactvo zřejmě stojí za rozšířením viru na ostrově. Vědci předpokládají, že ho sem zanesli ptáci migrující z Crozetových ostrovů, které patří Francii a leží ve vzdálenosti zhruba 1800 kilometrů.

„Tyto nálezy ptačí chřipky typu H5 na ostrovech představují první zjištění na vnějším území Austrálie a svědčí o pokračujícím šíření viru směrem na východ v subantarktické oblasti,“ uvádí hlavní autorka studie, bioložka specializující se na volně žijící živočichy Julie McInnesová. „Naše výsledky vykazují podobný vzorec jako na jiných subantarktických ostrovech, například na Jižní Georgii, kde byli také nejvíce zasaženi rypouši,“ dodává.

„Musíme realisticky posoudit pravděpodobnost proniknutí viru do Austrálie a podle toho se připravit,“ prohlásil australský ministr životního prostředí Murray Watt. Masivní úhyn rypoušů je podle něj alarmující.