Virus se vrací domů. Čína hlásí rekordní čísla a chce otestovat celé milionové město

Martin Novák Martin Novák
31. 7. 2020 13:53
Na začátku března začal počet lidí nakažených koronavirem v Číně výrazně klesat, v dubnu úřady uvolnily blokádu Wu-chanu a na konci května země poprvé hlásila den bez nového případu.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Reuters

Nemoc covid-19 začala svoji cestu na konci minulého roku na tržišti v jihočínském Wu-chanu, ale na rozdíl od mnoha dalších zemí Číňané totálními blokádami postižených oblastí a rozsáhlým testováním v řádech milionů lidí zamezily rozšíření nákazy. Čína proto nepatří k zemím, kde platí přímá úměrnost mezi počtem obyvatel a vysokým počtem nakažených, jako jsou Spojené státy, Rusko, Brazílie nebo Indie.

V pátek však Čína přiznala nejvyšší denní nárůst lidí - 127 pozitivně testovaných na covid-19. Čísla jsou nejvyšší od 5. března, z toho naprostá většina nakažených žije v severozápadní provincii Sin-ťiang.

Vekou část populace tam tvoří etničtí Ujgurové, náboženstvím muslimové. Čínský režim v tomto regionu už dříve omezil pohyb obyvatel v rámci kampaně, kterou nazývá bojem proti extremismu a převýchovou. Lidskoprávní organizace a někteří Ujgurové v exilu tvrdí, že statisíce lidí jsou zavřeny v táborech.

"Obáváme se, že režim uvalí na obyvatele těchto oblastí a na Ujgury nehumánní karanténu," uvedla v prohlášení skupina Uyghur Human Rights Project, která sídlí ve Washingtonu a informuje o událostech v provincii Sin-ťiang.

Dalším novým ohniskem v Číně je město Dalian na opačné, východní straně země. Úřady oznámily, že v tomto přístavu otestují všech šest milionů obyvatel. Podobným způsobem na konci března otestovaly většinu z jedenácti milionů obyvatel Wu-chanu, odkud se infekce v prosinci rozšířila. Oficiálně Čína přiznává necelých 85 tisíc osob nakažených koronavirem od počátku pandemie a odmítá kritiku, že statistiky záměrně snižuje. Výtky se týkají hlavně počátků nákazy na přelomu prosince a ledna ve Wu-chanu, odkud se virus rozšířil za hranice Číny.

Další nakažení v Japonsku

Po několika měsících "klidu" má problémy také Japonsko. Tento týden hlásí denně nárůst nakažených o více než tisíc případů. Nejde přitom jen o Tokio a velká města jako na jaře, ale i o oblasti, jako je například ostrov Okinawa nebo odlehlý sever země. Nárůst přišel paradoxně poté, co premiér Šinzó Abe zveřejnil 22. července kampaň na podporu domácího turistického ruchu a vyzval Japonce, aby utráceli na dovolené doma.

V této době, na přelomu července a srpna, se měly v Tokiu podle původního plánu konat letní olympijské hry, ale Abé je po dohodě s Mezinárodním olympijským výborem odložil na příští léto. Někteří japonští epidemiologové jsou ale skeptičtí i ohledně konání olympiády příští rok.

Přední expert Kentaro Iwata v červnu řekl, že ani v roce 2021 se hry nebudou moci uskutečnit. "Protože mají přijet sportovci a diváci z celého světa, musí být splněny dvě podmínky. Koronavirus musí dostat pod kontrolu Japonsko a také země, ze kterých lidé přijedou. I kdyby Japonsko do příštího léta uspělo a zbavilo se viru, pochybuji, že se to podaří globálně v celém světě," cituje epidemiologa list Japan Times.

Video: Jedenáctimilionový Wu-chan se na začátku roku proměnil v město duchů

Záběry z Wu-chanu, odkud pochází koronavirus: 11milionová metropole se změnila v město duchů | Video: Reuters
 

Právě se děje

Aktualizováno před 1 hodinou

Izraelské nálety v Gaze budou pokračovat, dokud to bude nutné, uvedl Netanjahu

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v sobotu řekl, že Izrael bude pokračovat v náletech v Pásmu Gazy, dokud to bude nutné, a bude se přitom snažit co nejvíce chránit civilisty. Vinu za současné boje premiér připsal islamistickému hnutí Hamás, které v palestinské enklávě vládne. Informovala o tom agentura Reuters.

"Strana, která nese vinu za tuto konfrontaci, nejsme my. Jsou to ti, kdo na nás útočí," řekl Netanjahu v televizním projevu. "Jsme stále uprostřed této operace, stále ještě není u konce. Tato operace bude pokračovat tak dlouho, jak to bude nutné," dodal.

Násilnosti mezi Izraelem a Hamásem nyní eskalovaly nejvíce od poslední války v roce 2014. Hamásem vedené ministerstvo zdravotnictví hlásí zatím 145 mrtvých, Izrael na své straně registruje deset mrtvých.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

K pátečnímu útoku na mešitu v Kábulu se přihlásil Islámský stát

K pátečnímu útoku na mešitu v Kábulu se přihlásila teroristická organizace Islámský stát (IS). Informovala o tom agentura Reuters. Exploze v mešitě ve čtvrti Šakar Dara si vyžádala nejméně 12 obětí na životech. Stala se při pátečních modlitbách u příležitosti muslimského svátku íd al-fitr, kterým končí postní měsíc ramadán.

Islamistické hnutí Tálibán a afghánská vláda, které spolu vedou boje, vyhlásily od čtvrtka u příležitosti svátku třídenní příměří. Útok na mešitu Tálibán odsoudil již v pátek, jeho mluvčí ho ale podle agentury AP tehdy připsal afghánské tajné službě.

Zdroj: ČTK
před 3 hodinami

Stovky lidí v Praze oslavily 300. výročí od blahořečení Jana Nepomuckého

Stovky lidí v Praze oslavily 300. výročí od blahořečení nejznámějšího českého světce a patrona lidí od vody Jana Nepomuckého. Třináctý ročník Svatojánských slavností Navalis se kvůli epidemii i nesouhlasu pražského magistrátu s některými částmi programu konal v zúžené podobě. Byla mše, průvod a koncert, neuskutečnil se například plánovaný přelet letounů nad Karlovým mostem. 

Slavnost začala v podvečer v katedrále svatého Víta na Pražském hradě mší, kterou sloužil kardinál Dominik Duka. Zdůraznil statečnost Jana Nepomuckého, tato vlastnost je podle Duky potřeba i na cestě ze současné koronavirové krize. Po mši se vydal průvod na Karlův most směrem ke kostelu křižovníků na Starém Městě. Cestou mu přihlížely stovky lidí a turistů, kteří byli často bez roušek.

Ve stejné době se na půl hodiny rozezněly zvony z kostelů zasvěcených svatému Janu Nepomuckému. K akci se podle pořadatelů připojily zvony po celém světě. Mělo jich být nejméně 300, tedy počet připomínající letošní výročí světce.

Program zakončil tradičně koncert na hladině Vltavy, který ještě jednou připomenul roli zvonů při letošních slavnostech symfonií s názvem Svatojánské zvony. Pro letošní ročník ji složil skladatel, dirigent a držitel Českého lva Kryštof Marek. Koncert nebyl ozvučen, a to podle pořadatelů i kvůli zvýšené hladině Vltavy, kvůli které magistrát vyhlásil první stupeň povodňové aktivity.

Další zprávy