Virová cyklorevoluce. Města vyrazila do boje proti autům, Praha jde podobnou cestou

Helena Truchlá Helena Truchlá
18. 5. 2020 18:53
Víc místa pro cyklisty, placený nebo omezený vjezd do měst pro řidiče osobních aut. S návratem do normálnějšího života se světové metropole z pandemie koronaviru snaží poučit a chtějí ve městech víc vyhovět cyklistům a chodcům. Ambiciózní plány má Paříž, Berlín, Vancouver i Londýn.
Cyklisté v Londýně. Ilustrační foto.
Cyklisté v Londýně. Ilustrační foto. | Foto: Shutterstock.com

"Nemáme jinou možnost než rychle přizpůsobit ulice Londýna lidem," popsal radikální plán na proměnu britské metropole její starosta Sadiq Khan. Ten začal platit v pondělí a řada ulic podle něj bude přístupná jen pěším a cyklistům, do dalších budou smět navíc ještě autobusy. Denní poplatek za vjezd do zóny pro osobní auta se navíc od června zvýší ze stávajících 11,5 libry na 15 liber (asi 460 korun). 

Khan se tím snaží zabránit nové vlně nákazy koronavirem poté, co se většina obyvatel města začala vracet k práci mimo domov a k normálnějšímu životu. Angličané nyní kromě kanceláře mohou také na tenis nebo golf. A právě přeplněné prostředky hromadné dopravy představují ve více než devítimilionové metropoli riziko nákazy.

"Nemůžeme ale dopustit, aby dřívější cestování veřejnou dopravou bylo nahrazeno ježděním v autech, protože ulice by se hned zablokovaly a stouplo by toxické znečištění vzduchu," řekl k tomu starosta. Výjimku budou mít například lidé s pohybovým omezením, zásobování se ale bude muset odehrávat v přesně dané a nevytížené časy. 

Z dalších Khanových vyjádření vyplývá, že zatímco navýšení poplatku za vjezd je "dočasné", přizpůsobení města víc pěším a cyklistům by koronavirovou pandemii mohlo přežít. "Potřebujeme, aby víc Londýňanů chodilo a jezdilo na kole. Proto tyto plány přetvoří centrum Londýna a vytvoří jednu z největších zón bez aut ve světových metropolích," vysvětlil. Podle něj tím město zabrání tomu, aby jednu zdravotní krizi vystřídala další, způsobená znečištěným vzduchem.

Boom cyklostezek

Právě vystavení znečištěnému vzduchu podle vědců výrazně zvyšuje riziko úmrtí na onemocnění covid-19. Vir totiž napadá právě dýchací cesty. Američtí i italští vědci se shodují, že kdyby byl v oblastech Manhattanu v New Yorku nebo na severu Itálie čistší vzduch, nemuselo zemřít tolik lidí. 

Motorovým vozidlům zakázala vjezd do některých ulic také řada měst v Kanadě, Spojených státech nebo řecké Atény. Kolumbijská Bogota, Mexico City, Milán nebo Berlín překreslily městskou síť cyklostezek, aby na nich vzniklo víc místa. Někde se prodloužily až o desítky kilometrů. Některá z měst, například Řím nebo Budapešť, už nyní slibují, že minimálně část tras zůstane natrvalo.

Mezi rekordmany patří francouzská metropole Paříž, kde vznikne 650 kilometrů cyklostezek. Starostka Anne Hidalgová ještě před koronavirem slíbila, že do roku 2024 se každá z ulic města stane "přátelskou k cyklistům". Zmizet měly skoro tři čtvrtiny parkovacích míst a naopak vzniknout devět cyklodálnic, které propojí centrum města s předměstími. 

Pandemie ambice Hidalgové uspíšila. Jedním ze symbolů změny se stala nákupní třída Rue de Rivoli nedaleko slavného muzea Louvre, v minulosti často sužovaná dopravními zácpami. I ta by mohla pro auta s výjimkou autobusů, taxíků, vozů záchranných složek a některých zásobovatelů zůstat uzavřená už napořád. 

Například Amsterdam snížil rychlostní limit pro motorová vozidla v centru města z 50 na 30 kilometrů v hodině, k podobnému kroku se kromě vytváření cyklostezek uchýlil také Brusel

Co plánuje Praha?

Zpřístupnit město cyklistům a chodcům by chtěl také pražský magistrát. Podle náměstka pro dopravu Adama Scheinherra (Praha sobě) město mnohem víc než dříve investuje do rozvoje a oprav cyklostezek, přímou souvislost s pandemií to ale nemá. "Rozvoj pěší a cyklistické infrastruktury je logickou volbou pro moderní zdravé město západního střihu z dlouhodobého hlediska," je přesvědčený náměstek.

Technická správa komunikací, která spadá pod město, letos počítá se 170 miliony korun na výstavbu a opravu cyklotras. Vloni to bylo 121 milionů a v roce 2017 jen 17 milionů. "Koronakrize potvrzuje, že to je krok správným směrem, já jsem se zapojil například do urychlení propojení doposud izolovaných cyklostezek v Bohnicích, Kobylisích a Troji," říká Scheinherr. Nové cyklopruhy podle něj vznikly třeba na Smíchově nebo v centru nedaleko Národního divadla.

Britská vláda mezitím přislíbila, že plánované vyšší příspěvky na podporu cyklistiky vyplatí městům jako Londýn nebo také Glasgow a Manchester dřív. Už před koronavirem slíbil konzervativní kabinet premiéra Borise Johnsona investovat do cyklostezek a pěší infrastruktury v příštích pěti letech víc než 660 miliard korun. Kromě toho na podporu městského cestování bez aut a veřejné dopravy okamžitě směřovalo 250 milionů liber (bezmála sedm miliard korun).

V Itálii cílí s podporou cyklistiky na jednotlivé občany. Lidé žijící ve městech s více než 50 tisíci obyvateli, kteří si v druhé půlce letošního roku koupí kolo, elektrokolo, skútr nebo koloběžku, mohou dostat až 60 procent ceny od úřadů zpět. Celkem si může každý člověk zažádat až o 500 eur (asi 14 tisíc korun). Francouzské úřady pak přispějí občanům až 50 eury na servis jejich strojů. Dodatečné peníze zamíří i na opravy cyklostojanů a lekce bezpečné jízdy na kole

Peníze za cestu do práce

Radnice jihoitalského Bari pak obyvatelům začala za ježdění na kole do práce nebo školy rovnou platit, a to 20 centů (asi pět korun) za kilometr. Jinde v době pandemie nabízejí své služby bezplatně nebo levněji také půjčovny sdílených městských kol, podobně jako česká Rekola. 

Severoitalský Milán, který leží v koronavirem i znečištěním velmi zasaženém regionu, chce úpravu ulic včetně 35 kilometrů cyklostezek dokončit do podzimu. "Léta jsme pracovali na snížení automobilové dopravy. Když každý jezdí autem, není tu místo pro lidi, není tu místo na pohyb, není tu místo na komerční aktivity před obchody," je přesvědčený náměstek milánského starosty Marco Granelli. Změna přístupu k dopravě tak podle něj pomůže nastartovat i ekonomiku města. 

Pražští úředníci se kromě cyklostezek dlouhodobě věnují také možnosti zavést v metropoli mýto, tedy poplatek za vjezd vozidel do vybraných částí města. "Automobilová doprava je největším znečišťovatelem ovzduší. A nejde zdaleka jenom o chodce - řidiči v autech dýchají ještě několikanásobně více škodlivých částic než lidé na chodníku vedle," uvádí pražský náměstek pro dopravu Adam Scheinherr. 

V následujících týdnech chce proto představit výsledky analýzy, jak by zavedení mýta mohlo v Praze vypadat. "Jestli by dávalo smysl jen v nejužším centru, na některých tepnách nebo ještě jinak," dodává politik. 

Video: V letadle se koronavirus šíří snadno, varují experti

Letecká společnost Ryanair ignoruje doporučení, aby v letadlech kvůli epidemii koronaviru byla třetina míst prázdná. Vědecké animace ale varují. | Video: Asociated Press, Purdue University
 

Právě se děje

před 2 hodinami

Prototyp nové rakety SpaceX explodoval na testovací rampě, nehoda nesouvisí se sobotním startem

Prototyp nové rakety Starship společnosti SpaceX dnes explodoval na testovací rampě v americkém státě Texas. Nehoda podle agentury Reuters nesouvisí s chystaným sobotním startem lodě Crew Dragon stejné firmy k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS). Informace o případných zraněných zatím nejsou hlášeny.

V sobotu má raketa Falcon 9, která rovněž patří SpaceX, vynést do vesmíru na druhý pokus z floridského Mysu Canaveral loď Crew Dragon s dvojčlennou posádkou.

Zdroj: ČTK
Další zprávy