Slovenský záchranář: Nemůžeme hned pomoci každému, velké nehody jsou o třídění

Daniela Hajčáková, Sme.sk
14. 11. 2019 7:33
Na Slovensku došlo ve středu k nejtragičtější dopravní nehodě za poslední roky. Po srážce nákladního auta s autobusem zemřelo 12 lidí. Na místě zasahovalo sedm posádek záchranářů i vrtulník. "Nelze v jednu chvíli nebo v reálném čase pomoci všem. Proto jsou velké zásahy o stanovení priorit a třídění," popsal v rozhovoru pro slovenský deník Sme zkušený záchranář Viliam Dobiáš.
Slovenská policie zveřejnila záběry z místa tragické srážky kamionu a autobusu | Video: Polícia SR

Když někdo nahlásí velkou nehodu s mnoha zraněnými, dokdy musí být záchranáři na místě? Máte nějaký časový limit?

Nejsou stanovené limity, ale platí, že by to mělo být co nejdříve. Zásada je, že do dvou minut od převzetí adresy našeho cíle musíme být na cestě. U velkých nehod to bývá i dříve.

Na místo přijede mnoho záchranných vozidel, policisté, hasiči. Kdo rozděluje úkoly?

Velitelem zásahu je většinou hasič. Pokud je to nějaká rozsáhlá kriminální činnost, tak je s ním policista. Člen první zdravotnické posádky, která je na místě, se stává velitelem zdravotnického zásahu. Musí spolupracovat s veliteli hasičů i policistů. Musí se například dohodnout, kde zřídí místo na ukládání lehce a těžce zraněných, kde bude parkoviště pro přijíždějící sanitky a podobně.

První posádka také hlásí, kde konkrétně se neštěstí stalo a co se vlastně stalo. Oznámení od lidí totiž bývá často chaotické. Zároveň je potřeba určit, kolik lidí tam je, jestli jde o průmyslovou havárii, dopravní nehodu, nebo požár. Z toho potom na operačním středisku vyhodnotí, kolik posádek na místo pošlou.

Kteří zranění se ošetřují jako první?

Posádka, která dorazí na místo jako druhá, většinou třídí zraněné. Dělá to velmi rychle a orientačně. Vyšetření jednoho člověka trvá tři čtvrtě minuty.

Záchranáři vyšetří všechny lidi, kteří jsou na místě. Podívají se v podstatě jen na to, jestli je zraněný při vědomí, na jeho dýchání a krevní oběh. Na základě toho je potom roztřídí do čtyř kategorií a až další posádky, které dorazí, je začnou ošetřovat.

Viliam Dobiáš

Pracuje jako záchranář od roku 1977. Je prezidentem Slovenského červeného kříže.

Sám vícekrát zasahoval u hromadných dopravních nehod a je rozhodčím na mezinárodní soutěži záchranářů Rallye - Rejvíz.

Jak lidi podle zranění označujete?

Máme na to pásky na zápěstí. Rozdělené jsou podle barev - zelená, žlutá, červená a černá. Červení pacienti mají přednost a potřebují rychlou pomoc. Žlutí jsou takoví, kteří nepotřebují okamžitou péči, ale je potřeba jim ji poskytnout, hned až to bude možné. Zelení jsou takoví, kteří mohou chodit a rozumějí pokynům. Ti mohou počkat a můžeme je vyšetřit i třeba za dvě hodiny. Černou barvou se označují mrtví.

Takto dosáhneme toho, že pomoc nedostanou jako první ti, kdo nejvíce křičí, ale ti, kdo ji nejvíce potřebují. Jen nemohou plakat a jsou potichu.

Není to příliš povrchní vyšetření?

Třídění probíhá opakovaně. Nejprve na místě, například v autobusu. U vstupu do místa pro nejtěžší případy, tedy červené a žluté pacienty, je prohlédnou znovu.

Během ošetření těžkých případů se pracuje s časem zhruba 15 minut, u méně urgentních případů 10 minut. Třídí je i později na příjmu do nemocnice. Člověk je tak vyšetřený během první hodiny i třikrát nebo čtyřikrát.

Pomoc pro co nejvíce lidí

Jaké nejčastější případy jsou označené jako červené a jaké snesou odklad?

Urgentní je určitě bezvědomí, poruchy dýchání, prodloužený kapilární návrat, zrychlený nebo zpomalený tep. Za nimi se mohou schovávat různé diagnózy jako mnohočetné zlomeniny, poranění mozku, krvácení do hrudní nebo břišní dutiny.

Hned během prvního vyšetření není čas na přesnou diagnózu, ale na základě těchto čtyř faktorů se dá s 95procentní pravděpodobností určit priorita.

Jaký je rozdíl mezi běžnými nehodami a těmi s velkým rozsahem?

Když jede posádka k nehodě motorkáře, tři členové posádky se starají o jednoho pacienta. U velkých nehod může být ten poměr i dva nebo tři zranění na jednoho zdravotníka.

Nelze v jednu chvíli nebo v reálném čase pomoci všem. Proto jsou velké zásahy o stanovení priorit a třídění. Je potřeba poskytnout co nejlepší pomoc co největšímu počtu lidí.

Pokud bychom začali resuscitovat někoho, kdo sem tam lapá po dechu, ale má evidentně poškozenou polovinu mozku, tak bychom u něj strávili půl hodiny, a i tak by zemřel. Během té doby by přitom zemřelo třeba pět dalších lidí, kterým bychom ale včasnou pomocí bývali zachránili život.

Není náročné rozhodovat se tak rychle?

Jsou na to stanovené postupy, které si nacvičujeme. Emoce přijdou až na konec. Na začátku je postup poměrně jednoduchý a jde jedno po druhém - zkontrolovat vědomí, dýchání, jestli se člověk orientuje nebo spolupracuje, zkontrolujeme krevní oběh, respektive kapilární návrat. To znamená, jak rychle se například překrví nehtové lůžko po stlačení.

Když si stlačíte dvěma prsty nehet, tak vám zbělá. A když pustíte, zrůžoví. Normální je to do dvou sekund, ale když vázne krevní oběh, tak to může trvat déle. Anebo se kontroluje tep. Toto vyšetření je standardní a na to, jak jednoduše vypadá, je absolutně spolehlivé.

Středeční nehoda na Slovensku u Nitry.
Středeční nehoda na Slovensku u Nitry. | Foto: ČTK

Kdo obvolává nemocnice, aby přijaly zraněné?

Operační středisko začne už na začátku obvolávat nemocnice v okolí. Informuje je, aby ukončily operace, uvolnily urgentní příjem, připravily rentgen, uvolnily operační sály a nachystaly obvazy a infuze. Během opravdu velké nehody mohou hlásit i to, aby propustily pacienty, které chtějí propustit až zítra nebo pozítří.

Přeruší i operace, které právě probíhají?

Ne tak, že by nechali pacienta na sále. Nezačnou další operace a co nejrychleji ukončí zákroky, aby mohli pacienta odvézt ze sálu, aby se sál mohl vyčistit a připravit na příjezd zraněných.

Odvážejí se zranění do nejbližších nemocnic?

Distribuují je tak, aby všichni pacienti nejeli do jedné nemocnice. Pravidlem je, že je odvážejí do takových nemocnic, kde dostanou absolutní péči a kde jim umějí pomoci. Kdybychom odvezli krvácení mozku do nějaké okresní nemocnice, tak tam s tím pravděpodobně nic neudělají. Potvrdí diagnózu a pošlou ho do další nemocnice.

Pacient s krvácením do břicha půjde do nejbližší nemocnice, kde je chirurgie a anestezie. Zranění se zlomeninami a popáleninami poputují například do vzdálenější nemocnice, kde mají oddělení traumatologie.

Pět procent je improvizace

K aktuálním nehodám u Nitry přijelo celkem sedm ambulantních posádek i vrtulník. Když si někdo jiný v tomto regionu v této době zavolal sanitku, musel počkat?

Operační středisko si i při velkém neštěstí nechává zhruba 25 procent posádek v rezervě. Má je na běžné věci, například nehody, infarkty. Středisko ale může požádat i sousední kraje, aby k velké nehodě poslaly posily. Posádky sice přijedou později, ale určité množství posádek musí zůstat připravených i na místě, kde se to velké neštěstí stalo.

Středeční nehoda na Slovensku u Nitry.
Středeční nehoda na Slovensku u Nitry. | Foto: ČTK

Co běží záchranáři hlavou, když ho přivolají k rozsáhlé nehodě?

Už během cesty se domlouváme, kdo vezme nosítka, kdo složky s dokumentací, kdo udělá obhlídku místa a zavolá na operační středisko.

U jakýchkoliv hromadných nehod anebo když je to průmyslová havárie, zřícení budovy, nehoda v jaderné elektrárně či srážka s vlakem, zhruba 80 procent naší činnosti je stejných. Zhruba 15 procent se liší a pět procent je improvizace.

Co je tedy specifické právě pro nehodu, jaká se stala ve středu?

Je potřeba sledovat únik benzinu nebo jestli na místě nelétají jiskry a nehrozí vznícení. Musíte si dávat pozor na rozbité sklo, nárazníky a plechy, aby si posádka neublížila. Jakmile totiž někdo například uklouzne na oleji a vyvrtne si kotník, vyřadí se z činnosti. Policista nebo hasič usměrňuje dopravu na místě, aby nás nesrazilo auto.

Pokud je na místě větší počet zraněných, je potřeba obhlédnout i okolí. Někdo mohl z auta vystoupit a zmateně se vydat hledat pomoc. Může 30 metrů od nehody ležet v křoví.

Všechno si promítáme v hlavě

Říkal jste, že emoce přijdou na záchranáře až později. Co po takovém zásahu prožívají?

Člověk si celý zásah promítá v hlavě a uvažuje, jestli všechny správně roztřídil. Když vám někdo zemře během ošetřování, ptáte se, jestli jste neměli udělat něco rychleji. Potom může přijít i lítost nad mladými lidmi s poraněními, která zanechají trvalé následky nebo ochrnutí.

Mají záchranáři k dispozici psychology?

V zahraničí to funguje tak, že pokud se stane takové neštěstí, do půl hodiny jsou tam i psychologové. Poskytnou pomoc zraněným, ale potom i zasahujícím jednotkám.

Hasiči mají psychology v rámci krajů, ale nevím, jak rychle umějí přijet na místo nehody. U záchranářů je to tak, že si většinou promluvíme mezi sebou. Povíme si, co jsme udělali dobře, co příště uděláme lépe. Existují ale i odborníci, například v rámci Modrého anděla, a ti se dají vyhledat i dodatečně.

Video z nehody u Nitry:

U Nitry došlo k nejtragičtější nehodě na Slovensku za posleních roky | Video: twitter ČT24
 

Právě se děje

před 1 hodinou

FBI považuje střelbu na floridské armádní základně za teroristický čin, útočník jednal sám

Americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) pracuje s předpokladem, že páteční střelba na armádní základně na Floridě byla teroristickým činem. Vyšetřovatelka FBI to oznámila na tiskové konferenci. Její úřad se rovněž domnívá, že saúdskoarabský vojenský student jednal sám, když v areálu v Pensacole zabil tři lidi.

Pachatel, který se na základně účastnil výcviku, začal střílet v jedné z místních učeben. Podle agentky FBI Rachel Rojasové 21letý příslušník saúdskoarabského letectva Muhammad Šamrání použil legálně zakoupenou pistoli. Zasahovali proti němu policisté i vojáci a nakonec se jim podařilo ho zlikvidovat. Kromě tří mrtvých si útok vyžádal také osm zraněných. Motivy činu jsou zatím neznámé.

Zdroj: ČTK
Další zprávy