Žádná Moskva, ale regiony. Tam musí začít změna Ruska, říká zakladatel nového média

Julia Makhinchuk Julia Makhinchuk
12. 11. 2022 13:42
Když prezident Vladimir Putin rozpoutal válku na Ukrajině, Viktor Mučnik uprchl z Ruska. Spolu s desítkou dalších pak založil médium zaměřené na Rusy žijící v regionech. Funguje navíc velmi odlišně: na sociální síti Telegram. Pokud se chce Rusko změnit, musí podle Mučnika začít právě na Sibiři nebo v Tatarstánu. "Dokud regiony nezačnou hájit své zájmy, nic se nezmění," říká pro deník Aktuálně.cz.
Šéfredaktor média Hovoří NeMoskva Viktor Mučnik.
Šéfredaktor média Hovoří NeMoskva Viktor Mučnik. | Foto: Aktuálně.cz / Archiv Viktora Mučnika / Poskytnuto se souhlasem zdroje

První vážné varování od ruského cenzurního úřadu Roskomnadzor dostal hned v únoru na začátku války. O vpádu ruských vojsk na Ukrajinu totiž jeho tehdejší médium TV2 se sídlem v Tomsku na Sibiři neinformovalo jako o speciální vojenské operaci, jak požaduje Kreml.

Druhé varování přišlo už 4. března. "Jako byste se ocitli proti své vůli v zákopech. Chcete pracovat podobně jako třeba list The Times, ale v rukách svíráte granát," přirovnává Mučnik. "Octnete se ve válce," dodává šéfredaktor a zakladatel nového média Hovoří NeMoskva o podmínkách, ve kterých se ruští novináři ocitli po 24. únoru. 

Během noci 4. března Roskomnadzor zablokoval ruské nezávislé médium Meduza, zahraniční tituly Deutsche Welle a BBC nebo přístup k sociální síti Facebook. Stejný osud stihl i tomskou TV2, jedno z posledních nezávislých regionálních médií. "Shromáždil jsem tehdy pracovníky redakce a řekl: 'Za těchto podmínek nám stát neumožňuje pracovat tak, jak chceme. A my nebudeme pracovat tak, jak chce stát,' " líčí Mučnik.

On sám na začátku března uprchl z Tomsku, poklidného univerzitního města ze Západní Sibiře. S kolegy pak začal debatovat o tom, že by založili nový regionální titul.

Mučnik si stojí za tím, že pokud Rusko čeká nová budoucnost, změny by měly začít právě ve vzdálenějších regionech, jako je Sibiř, Kubáň nebo Tatarstán. "Historie ukazuje, že když změny přišly shora, stát se choval jako kalašnikov. Proto je potřeba to zkusit jinak. Dokud ale regiony nezačnou hájit své zájmy, nic se nezmění. Nezbytnou podmínkou je uvědomění si vlastních zájmů," dodává novinář.

Poslední den v říjnu tak vzniklo médium Hovoří NeMoskva. Není to ale deník ani webová stránka - funguje na sociální síti Telegram, která je pro mnoho Rusů jedním z hlavních zdrojů informací.

Redakce čítá okolo deseti novinářů, kteří působí v Rusku i zahraničí. Ti, co žijí v Rusku, ale pracují pod rouškou anonymity. "Naším hlavním úkolem je zajistit jim bezpečí. Rizika pro novináře pracující v Rusku jsou dost velká," podotýká Mučnik.

Rusové se schovávali za zeď

Na nebezpečí, které přináší práce novináře kritizujícího ruskou vládu, je Mučnik připraven. On sám zahájil kariéru v médiích už v devadesátých letech. Od té doby dostal mnoho telefonátů s výhrůžkami. "Dlouhá léta se řídím principem samurajů 'Žij tak, jako bys už byl mrtev'," vysvětluje.

Řadu let si budoval reputaci. Zlom v jeho kariéře nastal mezi roky 2014 a 2015, kdy jeho redakce jako jedna z mála v Rusku pokrývala anexi Krymu, události na kyjevském Majdanu nebo válku na Donbase jinak, než chtěl Kreml. Ruské úřady proto tehdejší Mučnikovo médium na Silvestra uzavřely. On se však nevzdal a převzal řízení tiskové agentury TV2, která zbyla po televizní stanici. 

"Dříve pro Rusy platilo pravidlo: dělejte si nahoře, co chcete, a já si budu žít svůj život. Mezi soukromým a veřejným světem si Rusové vybudovali zeď, za kterou se dlouho schovávali. Teď stát tuto zeď boří. Lidé pocítili, že už zítra mohou dostat do ruky zbraň a být posláni na smrt. Válka přispěla k politické osvětě. Lidem došlo, že se za zdí už neschovají," dodává. 

Dopady války pocítili obyvatelé odlehlých regionů mnohem intenzivněji než lidé ve velkých městech. Když prezident Putin vyhlásil v září částečnou mobilizaci, ukázalo se, že mezi odvedenci jsou v nadprůměrném počtu zastoupeni příslušníci některých menšinových etnik jako Tuvinci nebo Burjati.

Nyní nejen v Tomsku, ale i v dalších městech jako Krasnojarsk a Krasnodar převládá úzkost a deprese. Lidé odtamtud hlavně po vyhlášení mobilizace odjížděli za hranice, jiní protestovali.

Otroci stockholmského syndromu

Právě to jsou témata, kterým se médium Hovoří NeMoskva věnuje. V minulosti například popsalo podmínky, ve kterých se ocitli někteří nově mobilizovaní muži z Tomsku. Místo cvičení se zbraněmi je čekalo natáčení propagandistické reklamy pro ruské státní televize. Anebo nuda, kterou vyplnili sběrem hub v nejbližším lese.

Než armáda vyslala nováčky na frontu, poskytla jim podle Hovoří NeMoskva jen minimální výcvik. Po příjezdu na Ukrajinu museli spát v zákopech a jíst mohli jednou za dva dny. Během ostřelování se část jednotky skrývala v lese, protože se bála krvavých bojů, ale také vojenského stíhání kvůli dezerci.

"V malém městě na Sibiři se nejspíš nesetkáte s tím, že by média pokrývala odpor místních vůči odvodům. Ve velkých městech je situace jiná. Proto pokud režim může sebrat muže někde na zapadákově, opít je vodkou a nasadit je na frontu, udělá to," vysvětluje Mučnik taktiku ruských úřadů.

A nejde jen o mobilizaci. Podle Mučnika sice ekonomická situace v odlehlých regionech není katastrofální, ale řada místních vzala do rukou zbraň kvůli nabídnutým penězům a odjela do války dobrovolně.

Podle novináře si běžní Rusové v těchto oblastech vydělají nejvíce 20 tisíc rublů měsíčně, což je v přepočtu asi osm tisíc korun. "Mezi velkými městy a regiony panuje monstrózní nerovnost v rozdělování zdrojů. Mnozí se proto spoléhali na to, že dostanou peníze, aniž by čelili velkému riziku. Omámila je propaganda."

Většina mladých Rusů v regionech má přitom podle něj spíš pacifistické smýšlení a část starších pochybuje. Potřebují prostor pro diskusi a možnosti hledat si informace, které státní média nenabízejí, říká Mučnik. S určitou částí obyvatelstva ale diskuse možná není. "Pohybují se v jakési komnatě ozvěn, jsou rukojmí systému a do značné míry otroci stockholmského syndromu. Jedinou cestou je 'chirurgický zákrok': vytáhnout je do jiného prostředí a očistit je," vysvětluje ruský novinář. "Aby alkoholikovi dostali z organismu toxiny, taky mu pumpují žaludek."

Kdo je Viktor Mučnik?
Autor fotografie: Aktuálně.cz / Archiv Viktora Mučnika / Poskytnuto se souhlasem zdroje

Kdo je Viktor Mučnik?

  • Vystudoval historii na Tomské státní univerzitě. Od roku 1993 působil jako docent na katedře dějin starověku, středověku a metodologie dějin.
  • Do tomské televize TV2 přišel v roce 1991. Nejprve působil jako autor několika pořadů, později se stal šéfredaktorem a výkonným ředitelem televizní a rozhlasové společnosti.
  • Po uzavření média působil jako šéfredaktor zpravodajské agentury TV2.
  • Letos 31. října spustil médium Hovoří NeMoskva.
Zdroj: Julia Makhinchuk
 

Právě se děje

Další zprávy