Hanoj/Peking – Válka o ostrovy v Jihočínském moři není na spadnutí, ale potenciální soupeři se připravují na všechny varianty.
Vietnam v tichosti přesouvá k místům, na které si Čína buď činí nárok, nebo je už obsadila, mobilní raketové systémy EXTRA, které zakoupil v Izraeli.
Střely jsou schopné zasáhnout několik cílů přesně na vzdálenost 150 kilometrů. V dosahu vietnamských raket tak budou útesy Subi, Mischief a Fiery Cross, kde Peking buduje plochy pro přistávání letadel a další vojenské objekty
Agentura Reuters informaci zveřejnila s odvoláním na několik diplomatických zdrojů. Náměstek vietnamského ministra obrany generálplukovník Nguyen Chi Vinh k tomu řekl: "Je naším legitimním právem sebeobrany přesunout jakékoliv zbraně v jakoukoliv dobu na jakoukoliv část našeho výsostného území."
Napětí kolem Spratlyho ostrovů zvýšilo minulý měsíc rozhodnutí mezinárodního arbitrážního soudu v Haagu, který na podnět Filipín rozhodl, že Čína na toto souostroví nemá žádný historický nárok.
Peking to ale vidí opačně. Na některých útesech staví hangáry pro bombardéry, uvedlo na základě analýzy satelitních fotografií Centrum Strategických a mezinárodních studií (CSIS).
Aktivity podle CSIS nemohou mít jiný než vojenský cíl.
Už dříve Číňané některé ostrovy uměle zvětšili. Nesouhlasí s tím nejen Vietnam a Filipíny, ale ani Spojené státy nebo Japonsko. Souostroví je nejspíš bohaté na ropu a další suroviny, navíc oblast protíná frekventovaná trasa nákladních lodí.
Vietnam se odmítá smířit s tím, že Čína jednoduše větší část Spratlyho ostrovů zabrala, vybuduje na nich infrastrukturu a bude se řídit heslem "kdo tam je, toho to je".
"Čínské přistávací plochy a vojenské objekty jsou přímou výzvou Vietnamu. Ten ukazuje, že jsou schopni na to reagovat. Čína tyto kroky zřejmě nebude vnímat jako obranné, takže hrozí riziko větší militarizace oblasti," uvedl pro Reuters Carl Thayer, expert na vietnamskou armádu z Australské vojenské akademie.
Jak v Pekingu, tak v Hanoji sice vládnou komunistické strany, vztahy mezi oběma zeměmi ale spíše než ideologie určuje historická rivalita a územní spor.
Hanoj výrazně rozšiřuje seznam zemí, ve kterých nakupuje zbraně. Vedle tradičních vazeb s Ruskem (Moskva například prodala do Vietnamu ponorky) posiluje spolupráci s kdysi nepřátelskými USA, a jak se ukazuje, také s Izraelem.
Dodavatelem zbraní vietnamské armádě je také Česká republika. Velké dodávky vyjednal Alexandr Vondra v době, kdy byl ministrem obrany ve vládě Petra Nečase.
Nedávno v rozhovoru pro Český rozhlas na dotaz, zda mu nevadí, že zbraně proudí do země, kde se porušují lidská práva, odpověděl: "Pokud mají české zbraně dodávané Vietnamu sloužit k odstrašení Číny, pak s tím nemám problém."
Číňané a Vietnamci se v minulosti kolem ostrovů dvakrát střetli v námořním konfliktu. V roce 1988 a předtím v roce 1974 ještě v době, kdy existoval Jižní Vietnam. V obou případech zvítězila Čína.
