Brusel - Výrazná dominance dvou tradičních evropských politických uskupení - lidovců a sociálních demokratů - bude v Evropském parlamentu pokračovat i po blížících se květnových eurovolbách.
Podle poslední projekce rozdělení mandátů, kterou na svých stránkách nabízí samotný parlament, by 209 křesel získala Evropská lidová strana (EPP), druhé Pokrokové spojenectví Socialistů a demokratů (S&D) by mělo 203 mandátů.
Europoslanců je celkem 751, obě velká uskupení dohromady tedy dosáhnou na více než polovinu mandátů.
Před volbami, které dlouhodobě poznamenává klesající zájem voličů, jsou v unijních zemích slyšet obavy z příchodu protievropských či ostře euroskeptických stran. Lídři velkých a zavedených uskupení na takové nebezpečí upozorňují například ve vzájemných televizních debatách.
Nyní otevřeně euroskeptická Evropa svobody a demokracie (EFD), kam patří třeba britská Strana nezávislosti Spojeného království (UKIP), by získala podle projekce jen čtyřiatřicet mandátů.
Evropští konzervativci a reformisté (ECR), mateřská frakce k Unii kritické ODS, v projekci dosáhli na čtyřiačtyřicet europoslaneckých křesel.
Sedmdesát europoslanců mimo stávající frakce
Parlament nabízí každý týden údaje vypracované společně firmou TNS Opinion na základě průzkumů veřejného mínění v členských zemích. Celoevropské průzkumy voličských nálad se nedělají.
Třetí místo v nejnovější projekci získala liberální ALDE s šedesáti europoslanci. O další místo se dělí levicová GUE/NGL a Zelení - každá z těchto stran by měla disponovat sedmačtyřiceti mandáty.
Evropští politici nyní voličům slibují, že svou volbou vlastně ovlivní i výběr budoucího šéfa Evropské komise. Podle představ největších evropských stran by se jím měl stát lídr vítěze voleb či ten, kdo v novém europarlamentu dokáže složit nadpoloviční většinu. Ta je totiž potřeba k hladkému schválení osoby, kterou parlamentu nabídnou jako kandidáta na vedení Komise unijní členské země.
Otázkou zůstává budoucí zařazení sedmdesáti europoslanců stran, které nyní do celoevropských frakcí nepatří.
Do celkového počtu 751 křesel je ještě potřeba připočítat sedmatřicet poslaneckých mandátů stran, které sice nyní v europarlamentu jsou, ale jejichž zástupci nepatří do žádné z frakcí.
Ke vzniku nové frakce je potřeba pětadvacet poslanců ovšem nejméně ze sedmi členských zemí Unie.
Právě tyto poslanecké skupiny jsou klíčové pro činnost Evropského parlamentu, v němž europoslanci formálně nereprezentují unijní státy, ale právě ideály a principy stran sdružených ve frakcích.
V Česku jsou členy EPP vládní lidovci a opoziční TOP 09; ČSSD patří do frakce S&D, komunisté do GUE/NGL a hnutí ANO jedná o spolupráci s ALDE.
Podle nejnovější projekce společnosti Cicero by EPP nyní dosáhla na 199 europoslaneckých křesel, S&D na 196. ALDE má v modelu 83 mandátů, GUE/NGL 54, Zelení 50, ECR 39 a EFD 30 europoslanců. Cicero tak odhaduje celkem sto křesel pro strany, které se dosud neúčastní v žádné frakci.
Jiný z několika předvolebních modelů předpovídá nyní EPP zisk 216 mandátů, socialistům 205, ALDE 63, GUE/NGL 49, Zeleným 41, ECR a EFD shodně po 39 europoslancích.
Jejich kolegů z nyní nezařazených a zcela nových stran by podle tohoto modelu bylo celkem devětadevadesát.
