Varovná čísla pro Američany. Většinu zbraní na světě vlastní civilisté, masivně jich přibývá v USA

Zahraničí Zahraničí
19. 6. 2018 19:00
Téměř 40 procent všech zbraní na světě mají v rukou běžní Američané, kteří nejsou vojáci ani policisté.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: ČTK

Ženeva - Na celém světě existuje nejméně jedna miliarda střelných zbraní. Ani polovinu z nich však nevlastní vojáci nebo policisté. Naopak, z nejnovějšího průzkumu ženevské společnosti Small Arms Survey vyplynulo, že 85 procent všech zbraní z celého světa se nachází v rukou civilistů.

A téměř dvě pětiny vlastní běžní Američané. Ti přitom tvoří jen čtyři procenta světové populace. Znamená to, že na každých 100 obyvatel USA připadá 121 zbraní.

"Spojené státy nepřiměřeně přispívají k nárůstu světových zásob střelných zbraní," uvedl Aaron Karp ze švýcarské organizace.

Hned po Američanech se umístili Indové, kteří vlastní 71 milionů střelných zbraní. Na třetím místě jsou Číňané.

Obě tyto země ale patří mezi nejhustěji osídlené státy na planetě. Pokud se tedy vezme v úvahu poměr obyvatel na počet zbraní, šlapou Američanům na paty Jemenci, Černohorci a Srbové.

Do statistiky je započteno celkem 230 zemí. Autoři se soustředili na revolvery, samonabíjecí zbraně, pušky, karabiny, útočné pušky, lehké kulomety a samopaly. Zjistili, že za posledních deset let jich přibylo o 17 procent.

A jen 13 procent ze všech zbraní v současnosti vlastní armády.

Američané a jejich zbraně

Britský deník The Guardian nabízí srovnání se starším průzkumem, z něhož vyplývá, že od roku 2007 vlastní nějakou střelnou zbraň o třetinu více běžných lidí. Už před 11 lety ale byli na vrcholu žebříčku občané Spojených států. Na každých 100 obyvatel připadalo 90 zbraní.

Americké statistiky jsou přitom alarmující. V roce 2016 bylo 64 procent vražd v USA spácháno střelnými zbraněmi. A od roku 1982 došlo k 60 masovým střelbám (tedy střelbám, při kterých zemřeli minimálně tři lidé).

Ve Spojených státech se za stejnou dobu vyrobilo zhruba 150 milionů zbraní a většinu z nich si podle tamních úřadů koupili sami Američané.

Války gangů

S tím, kdo vlastní střelné zbraně, jde ruku v ruce také fakt, že roste počet ozbrojených skupin a gangů. Podle Mezinárodního červeného kříže se jich za posledních šest let objevilo více než v předchozích 60 letech. Nejvíce jich je například v Jižním Súdánu a Libyi. Anebo v Sýrii, kde jich v roce 2014 působilo kolem tisíce.

Po konci občanské války v Libyi v roce 2011 existovalo ve městě Misuráta, které má něco málo přes 200 tisíc obyvatel, celkem 236 jednotlivých ozbrojených skupin.

V důsledku nárůstu počtu gangů se proměňuje i podoba konfliktů. Přibývají ty vnitrostátní a jen ve třetině z nich proti sobě stojí dvě znepřátelené strany. Většinou jsou tři a více. Taková nepřehlednost pak komplikuje i práci humanitárních organizací.

Video: "Abych viděl dceru, musím na hřbitov!" Trump si vyslechl blízké obětí masakru

Příbuzní obětí a studenti, kteří přežili vraždění na střední škole ve floridském Parklandu, se setkali s prezidentem Donaldem Trumpem. | Video: Reuters
 

Právě se děje

před 8 hodinami

Šlégr je dál koučem Litvínova, jeho rezignaci vedení nepřijalo

Jiří Šlégr zůstává koučem hokejistů Litvínova. Olympijský vítěz z Nagana, který je zároveň šéfem klubu, dnes nabídl rezignaci na trenérskou funkci, ale představenstvo ji nepřijalo. Realizačnímu týmu doporučilo provést změny v kádru.

Litvínovu se nedaří od začátku extraligy a dosud vyhrál jen tři zápasy. Po dvanácti kolech má pouze jedenáct bodů a je předposlední.

Po nedělní porážce 3:4 s Olomoucí, která byla pro klub třetím nezdarem za sebou, vedení Litvínova oznámilo, že jedná o změně na postu hlavního trenéra. Mezi kandidáty na nového kouče byl podle Šlégrova vyjádření v médiích i litvínovský odchovanec Vladimír Růžička, bývalý kouč národního mužstva a Šlégrův spoluhráč ze zlatého naganského týmu.

Nakonec zůstává na střídačce Šlégr. Bývalý vynikající obránce převzal tým v závěru minulé sezony místo odvolaného Milana Razýma.

Další zprávy